Terapie pevného objetí

Reaguji na Laky: Jistě,v tom máš pravdu .....takových sekt je kolem nás spousta...bohužel.
Pak je na odbornících aby apelovali na rodiče a tuto a jim podobné metody důrazně nedoporučovali.Vždyť ty děti mohou mít psychické následky na celý život....

Tohle je hodně sporné,kolik lékařů apeluje na budoucí rodiče,aby bylo přerušeno těhotenství poškozeného plodu a ti rodiče přesto trvají na svém.Na rozumného člověka se dá apelovat,na ty ostatní to nemá smysl.Například dokument "Zachraňte Edwardse" je toho důkazem.

Díky rodičům.

Ani mě se nezdá, že by terapie pevného objetí byla vhodnou cestou pro dětský autismus, zvlášť když je porucha hodně rozvinutá, ale třeba Říčan s Krejčířovou píší, že je prokázán její pozitivní vliv na vztah matky a dítěte, nikoli však na změny v dalších oblastech chování.

Podobně si nemyslím, že by dieta mohla ovlivnit poruchu jako takovou, zatím nikdo neprokázal, pokud vím, že za autismem je nedokonalé štěpení proteinů. To by již všechny děti s autismem byly vyléčené, kdyby to opravdu fungovalo.

Také nelze zapomínat na to, že poruch autistického spektra je celá řada a že u některých jsou jasné genetické příčiny (Rettův syndrom), u jiných máme jen určité hypotézy o tom, proč vznikly (Aspergerův syndrom, Atypický autismus, Jiná dezintegrační porucha, Dětský autismus...). Také je fakt, že se s autismem někdy pojí celá řada dalších poruch a postižení, což problematiku ještě víc komplikuje a činí křehkou každou užitou terapii (osobně sázím na facilitovanou komunikaci a její obdoby).

Co si vzpomínám, Prekopová hovoří o zablokování vývoje separací dítěte od matky v raném věku, což je jen jedna z možných hypotéz vzniku autismu. V Malém tyranovi ale doporučuje pevné objetí jako terapii tzv. "malých tyranů", dětí lidově řečeno rozmazlených a uvztekaných, a tam jsem ochotna věřit, že funguje dobře, rozhodně lépe než studená sprcha, kterou zde na Omlazení čas od času někdo doporučí.

Maminkám autistů, které zde přispěly, bych chtěla popřát hodně sil a vše dobré, na druhou stranu mě hodně překvapil tón, kterým diskutovaly. A pokud by mi chtěly dopřát rozšíření obzoru, byla bych jim zavázána, kdyby mi sdělily, kolik dětí na TPO zemřelo a v jakých zemích je zakázána, pokud možno s odkazem na zdroj informací. Díky.

Ano...ty, už na první stránce.

Mně právě přišel téměř u všech příspěvků identický a stejně útočný.
Ale i tak přeji všem rodičům dětí s PAS hodně sil a štěstí. Mimochodem na nikoho tady nekřičte, že neví, co to je PAS, že nemá informace, zkušenosti atd.,protože nikdy nevíte kdo sedí na opačné straně a jaké má právě zkušenosti. Měla jsem tu čest setkat se s několika rodiči dětí s PAS, ale žádný z nich nekomunikoval stylem, jako to dělají maminy tady. Hodně štěstí.

Reaguji na Lejlaaa: Lejlooo, nepřišlo mi, že bych útočila a ani nikdo jiný.. Ukažte mi příspěvek, ve kterém jsem útočila.. To, že se setkáte s rodiči co mají děti s autismem, ještě neznamená, že něco víte.. bohužel to neví nikdo . Je to jako, když Vám budu vyprávět, že si zlomím ruku a popíšu, jak mě bolí.. odpovíte "já vím".. ale nepocítíte to stejně, jako by jste si ji sama zlomila..Reaguji na Morrigan: a ještě ke knize "malý tyran".. ale co když ty uvztekané zlobivé děti mají AS? Už jsme zmiňovala, můj syn byl uřvaný a uvztekaný.. A nemyslím si ,že bych byla matka "lednička".. a rozhodně si nemyslím, že by to pomohlo..
Metoda je zakázána např v Německu, je to taky tady psáno.. i v některých zemích USA ( nevím přesně které.. ) a dále ta videa z "tuby", nikdo nezhlédl? Stačí si dát do vyhledávače "holding teraphy".. to jsou záběry, které opravdu stojí za to vidět
Jinak já se synem na¨vštěvuji dr. Krejčířovou a věřte mi, že jí se MPO teda nelíbí.. láska musí být to ano a třeba u AS je potřeba dát najevo své emoce, ale rozhodně ne tímhle stylem..

Ale pro určení autismu přece existují jasná a zevrubná diagnostická vodítka, pouhé vztekání se nestačí.
A ty mrtvé děti?

"Od chvíle, kdy jsem pochopila smysl svého bytí a předsevzala si pomoci lásce v rodinách, jsem hledala jen vhodné metody. Hledala jsem psychoterapii, která pomůže naplnit zázrak lásky. A tak jsem objevila terapii pevného objetí, kterou jsem převzala od americké dětské psychiatričky Marthy Welchové."
http://www.youtube.com/watch?v=GPaNe0g9_-w
http://www.youtube.com/watch?v=FZg1IYoxvNo&feature =related

Nezlobte se na mě ,ale s tímhle já nemohu souhlasit,ani jako matka dítěte s handicapem ,ani jako matka dětí bez postižení,ani jako člověk...
Myslím ,že každý kdo je v této diskuzi ,ví ,že to není správné...

Věřím, ať už je naše přesvědčení nebo názor jakýkoliv ,všichni jste rodiče nebo se jimi jednou stanete.
A určitě každý z nás chce pro své dítě ať je na tom tak nebo tak jen to nejlepší....

Navrhuji důstojnější vystupování a za své vyhrocenější komenty omlouvám.

Reaguji na Morrigan: myslím že můj odkaz je i pro vás odpovědí.

Reaguji na Morrigan: To právě u dětí s AS není tak snadné.. Jsou to děti velmi chytré mívají často velmi vysoké IQ, já jsem si dost vyslechla od lidí i příbuzných, co všechno dělám špatně, nikdo nevěřil, že dělám co mohu, jsou ale poněkud podivné..můj syn měl štěstí dostal dg v 8mi letech, ale znám rodiče co jejich syn byl dg až třeba v 15, 16 letech.. Co kdyby na nich toto bylo pácháno? Někteří ti uzkostnější mívají deprese a co by měli z tohohle.. prosím, jukněte na ta videa.. aby jste tedy měla představu, co je opravdová MPO.

Mám stejný názor jako anos, i mě je to silně proti srsti.. Ty lidi co to provádějí, bych vážne, ale vážně nakopala do zadku

Slovní spojení "zázrak lásky" je klasický sektářský obrat.

Vůbec bych se nedivila,kdyby ta psychiatrička byla členem nějaké podivné sekty a vyznavači její metody také........možná jsem zbytečně podezíravá,ale tak to působí.

Reaguji na Laky: Omlouvám se ,nevložila jsem zdroj citátu
"Od chvíle, kdy jsem pochopila smysl svého bytí a předsevzala si pomoci lásce v rodinách, jsem hledala jen vhodné metody. Hledala jsem psychoterapii, která pomůže naplnit zázrak lásky. A tak jsem objevila terapii pevného objetí, kterou jsem převzala od americké dětské psychiatričky Marthy Welchové."

http://www.prekopova-pevneobjeti.cz/Ji%C5%99inaPre kopov%C3%A1/tabid/57/Default.aspx

najít můžete i zde
http://www.majka-kurzy.cz/pevne-objeti/

http://www.praha.apla.cz/tiskove-zpravy/index.php

Vynucená objetí aneb Oficiální stanovisko APLA k dokumentu Mámo, táto, obejmu tě. Tisk

Vynucená objetí

Stanovisko APLA k odvysílanému dokumentu na ČT 2 Táto, mámo, obejmi mě

Na základě četných dotazů rodičů dětí s autismem k odvysílanému dokumentu ČT Táto, mámo obejmi mě, které se týkaly vhodnosti použité terapie u dětí s PAS, vydává APLA toto stanovisko:

Televizní dokumentární pořad Táto, mámo, obejmi mě, odvysílala 23.12. 2010 Česká televize a je možné ho zhlédnout prostřednictvím internetu zde. . V dokumentu je divákovi představena Terapie pevným objetím podle Prekopové (Festhaltetherapie nach Prekop) a její autorka a propagátorka psycholožka Jiřina Prekopová. Pevné objetí je zde prezentováno jako prostředek vedoucí k obnově lásky v rodině.

Terapie pevným objetím se často uplatňuje u dětí s reaktivní poruchou příchylnosti a u dětí s autismem. Jejich účast na terapii je nedobrovolná a dítě je k spoluúčasti donuceno fyzickou restrikcí. Terapie pokračuje i přes zřetelný a jednoznačně vyslovený nesouhlas dítěte, strach a emoční afekt.

Některé postupy v různých terapiích i výchově jdou proti vůli dítěte. Důvod jejich uplatňování však vychází z určitého odborného nebo společenského konsensu (například povinná školní docházka, nastavení hranic ve výchově, smysluplnost domácích úkolů, bezpečnost dítěte apod.).

U terapie objetím je základní myšlenka kontroverzní: emoční pouto s rodičem lze navázat či posílit vynuceným pevným objetím.
Je to skutečně možné? Uvolní negativní emoce, hněv, vztek, zlost, bolest a zklamání prostor lásce? Můžeme si s použitím fyzického násilí vynutit pozitivní vztah u dítěte? Terapie pevným objetím má v České republice řadu obhájců, ale čelí také závažné kritice z řad psychologů, lékařů, právníků i laické veřejnosti. Stres, který dítě při terapii prožívá, může mít u některých dětí negativní dopad na jeho psychické zdraví, způsobit enurézu, vyvolat pocity ponížení, snížené sebehodnocení, u dotekově hypersenzitivních osob velkou bolest, posttraumatický syndrom, rozvoj úzkostné poruchy a dokáže krátkodobě i dlouhodobě hluboce narušit vztah dítěte a jeho rodiče. Příliš silné argumenty na to, aby rodiče s dítětem podstoupili riziko terapie, jejíž teoretický základ vzbuzuje kritiku mnoha uznávaných autorit a institucí.

Postupy vykazující charakteristiky zneužívání a týrání dítěte, neprokázaná efektivita a několik úmrtí dětí více či méně souvisejících s praktikováním různých terapií vedlo instituce a jednotlivce k aktivismu směrovanému k zakázání terapií, které využívají donucovacích technik.
Z etických i bezpečnostních důvodů jsou od roku 2004 veškeré terapie využívající donucovacích technik zakázány v některých státech USA, např. v New Yorku, Utahu, Massachusetts, New Jersey, Pennsylvanii a Texasu.

Profesor psychologie z Mayo Clinic William N. Friedrich specializující se na zneužívání dětí o terapii pevným objetím napsal: "Terapie pevným objetím a různé její obměny nejsou terapiemi, nýbrž trestem a nikdy by se neměly používat.“ V lednu 2006 vydala odborná společnost zabývající se problematikou zneužívání dětí American Professional Society on the Abuse of Children (APSAC) velmi kritické prohlášení (White Paper, Task Force Report) týkající se všech donucovacích metod sloužících k navození emočního vztahu (vazby). Toto prohlášení bylo odborníky v oblasti psychoterapie všeobecně akceptováno a vedlo ke změně v terapeutických postupech.

Ke zrodu nešťastného a mylného přesvědčení o terapeutickém dopadu pevného objetí na děti s autismem přispělo významně v minulosti zejména několik osob navazujících na Kannerovu teorii o autismu způsobeném citově chladnými matkami. V 70. letech se psychoterapeut Robert Zaslow domníval, že lze vytvořit emoční vazbu a kontakt mezi matkou a dítětem s autismem tím, že se v dítěti vyvolá vztek držením proti jeho vůli. Věřil, že vynucení očního kontaktu a vyprovokování silných emocí jako je vztek a strach zlomí obranu ega a umožní dítěti navázat interakci, emoční vztah a akceptovat autoritu. Za poškození zdraví klienta při praktikování této metody byla Zaslowovi v Kalifornii odebrána licence umožňující vykonávat psychoterapeutickou praxi.

V 80. letech nositel Nobelovy ceny biolog a etolog Nikolaas Tinbergen propagoval pevné objetí a navázání očního kontaktu u dětí s autismem. Nesprávně se domníval, že autismus je důsledkem nedostatečně rozvinutého emočního pouta mezi matkou a dítětem a nastolení emoční vazby je klíčem k vyléčení z autismu.

V roce 1988 vyšla kniha americké psychiatryně Marthy Welch Holding Time, v níž terapii pevným objetím navrhovala za vhodnou pro děti s autismem. Stejně jako Tinbergen se Welch v rozporu s vědeckým názorem na příčiny autismu domnívala, že autismus je způsoben narušením emoční vazby mezi dítětem a matkou. Doporučovala dítě držet a zároveň u dítěte vyvolat záchvat vzteku. Ve chvíli, kdy se dítě přestane bránit, začít s technikami emočního připoutávání.

Někteří naši klienti absolvovali terapii pevným objetím a jejich vzpomínky jsou spojené s pocity zahanbení, úzkosti, strachu, vzteku. Báli se, že je rodiče udusí. Dva naši dospělí klienti hovořili o terapeutických setkáních, kterých se jako děti účastnily, jako o „znásilňovačkách“. Část rodičů nebyla schopna metodu vykonávat nebo v ní pokračovat, protože cítili, že svému dítěti nepomáhají, ale ubližují.

Ne všichni chápou pojmy stejně jako obhájci terapie pevným objetím. Terapie je kritiky chápána jako násilí páchané na dítěti, nabídka bezpodmínečné lásky jako vnější kontrola a terapeutický úspěch jako submisivita a vyčerpání dítěte. Podivné a pro dítě nepochopitelné chování rodiče s využitím fyzické převahy vyvolává pocit strachu, paniky, bezmoci. Následuje vyčerpání a podřízení se vůli rodiče. Myslet si, že zdravé láskyplné emoční pouto stojí na těchto základech je podivné. Projevy kladných emocí nelze vždy považovat za terapeutický úspěch, jsme totiž schopni je projevovat i vůči tyranovi (příkladem tohoto paradoxního psychologického fenoménu je tzv. stockholmský syndrom).

V terapii pevným objetím dítě podléhá absolutní fyzické kontrole a neučí se používat a rozvíjet kontrolu chování jdoucí zevnitř. Hněv je emoce, která má ve vztazích mezi lidmi svoje místo. Dítě se má učit rozpoznávat své pocity, umět pracovat se svým hněvem i s hněvem okolí a nezdá se žádoucí, aby podstupovalo terapii, kdy se cíleně a opakovaně „hněv proměňuje na lásku“. Dítě se má naučit nejen milovat, ale také přiměřeně vyjadřovat, kontrolovat a přijímat hněv. Pak se může učit i odpouštět.

Naprostá většina lidí, co pečují o dítě, se shodnou, že není nic krásnějšího než držet dítě v náručí, vzájemně se objímat a vyznávat si lásku. Zejména děti s autismem a reaktivní poruchou příchylnosti musíme někdy projevům lásky trpělivě učit. Láska ale spočívá ve vzájemnosti, spontánnosti a dobrovolnosti. Někdy vede k nalezení oboustranného láskyplného vztahu velmi klikatá cesta. Existuje řada metod a rodičovských technik, které pomáhají rodičům zlepšit vzájemný vztah, a zároveň jsou k dítěti empatické a respektující. Dobrovolné učení se objímání může být klidně jednou z nich.

Každý zpracovává své pocity jinak a má rozdílně nastavenou zónu dotekové intimity. Někomu nedělá potíže se objímat s lidmi nebo se s nimi držet za ruku, i když je vidí poprvé, pro jiné lidi je takový zážitek nepříjemný. Doteková zdrženlivost v žádném případě nesignalizuje žádnou emoční poruchu.

Vynucenému objetí říkáme NE jako rodiče i jako profesionálové.
Uvědomme si, že objetí se sice vynutit dá, ale láska nikoliv.

APLA velmi důrazně nedoporučuje používání terapie pevného objetí u dětí s autismem a potažmo u všech dětí, které s objímáním nebo držením nesouhlasí. Vynucené a dlouhotrvající pevné objetí považuje za metodu neetickou ohrožující psychické i tělesné zdraví dítěte.

U dětí s autismem APLA doporučuje využívat techniky založené na prevenci, snažit se o rozvoj komunikačních a sociálních schopností a zajištění bezpečného prostředí s dostatkem vizuálních informací, které dítěti sníží adaptační problémy vyplývající z diagnózy autismu, zvýší jeho pocit bezpečí a ochotu navazovat sociální kontakt.

Fyzickou restrikci doporučuje využívat jedině v případě závažného problémového chování ohrožujícího zdraví nebo majetek, a to pouze po dobu nezbytně nutnou. Její používání lze provádět jen za určitých podmínek chránících zájmy klienta. Tato technika zvládání problémového chování nemá s terapií pevným objetím shodný teoretický základ a jejím účelem není posílení emočního pouta, nýbrž ochrana.

Emoční pouto je vhodné rozvíjet empatickou interakcí více respektující dítě, jeho deficity, senzorickou přecitlivělost a reciprocitu emočního vztahu a posilováním sociálně emočních dovedností.

APLA protestuje proti používání fyzické síly k vynucení a udržení pevného objetí u dětí, které s objetím nesouhlasí. Vynucené objetí dítěte považuje v kontextu Terapie pevného objetí dle Prekopové za formu týrání dítěte a psychického ohrožení jeho vývoje.

APLA se neztotožňuje ani s názorem, že terapie využívající vynucený fyzický kontakt vede k posílení emočního pouta mezi matkou a dítětem.

Výňatek z Evropského metakodexu etiky psychologů související s názorem psychologů v APLA na používání terapie pevného objetí v ČR u dětí:

Psychologové mají všeobecnou zodpovědnost za kvalitu a následky profesionálních činností psychologa.
Psychologové mají náležitý respekt k základním právům, důstojnosti a hodnotám všech lidí a zároveň napomáhají tomu, aby tyto principy byly podporovány a rozvíjeny.
Psychologové jsou si vědomi své profesionální a vědecké zodpovědnosti vůči svým klientům, své komunitě i vůči společnosti, v níž žijí a pracují.
Psychologové se vždy vyhýbají tomu, aby někoho poškodili, a zodpovídají za svou činnost a pokud je to možné, přesvědčují se o tom, že jejich služeb nebude zneužíváno.
Za tým pracovníků Asociace pomáhající lidem s autismem- APLA Praha

PhDr. Kateřina Thorová, Ph.D.
ředitelka metodického střediska APLA Praha, psycholog a předsedkyně APLA ČR (text vyjadřuje

Já si nemůžu pomoct, ale mě se zdají příspěvky obhajující PO strašně identický...
No, nic. Věhlas této diskuze dovál až na můj blog a tak jsem rychle přilítla jak černá ruka.
Pro Tru a Laky... tady by pomohlo jedině, kdyby někdo vyzkoušel PO na vás, ale takovým způsobem, aby se vám ekloval.
Kdyby vás zalehl 150kilovej úlisnej upocenej chlap, ležel na vás několik hodin, přitom vám prskal do obličeje, popřípadě vám vypadla do obličeje jeho zubní protéza, pak by jste možná pochopili, co takové auti dítě může cítit za odpor.
Mám auti dceru, ke které se nikdo z rodiny nemůže přiblížit ani na půl metru. Prostě to nesnáší.
Spáchat na ní PO, bude mít trauma do konce života.

Četla jsem tu v diskuzi...kdyby to jednomu dítěti pomohlo, tak to za to stojí... ale zkuste obrátit.
Kdyby to jedno dítě poškodilo, NESMÍ se taková metoda dál praktikovat!
Já o takovém případu vím, auti holčička z takového PO začala koktat a počůrávat se.
Rodiče svého rozhodnutí litují, nalítli, ale už je pozdě, tu čarodějnici co jim poškodila dítě zažalovat nemůžou, protože se neprokáže, že zhoršení zdrav. stavu způsobilo právě to.
Sekta PO má tohle vošéfovaný, bohužel.

Já vím, nikdo rodiče té holčičky nenutil, rozhodli se sami.
Ale jak tu bylo napsáno a co taková neempatická TRU a Laky nikdy nemůžou pochopit...
My, rodiče jsme nešťastní, vyčerpaní, zlomení. Udělali bychom cokoli pro to, aby se naše dítě uzdravilo, někdy jde i zdravý rozum stranou a prostě nalítneme.
Vždyť to neni jediná sekta, která se takto živí - z neštěstí druhých. Je to jednoduchý. Lidi, kteří jsou na kolenou jsou snadná kořist.
To nepíšu, prosím, pro to, aby nás někdo litoval, jen dopředu reaguju na ty výrony, že se rodiče dítěte rozhodli dobrovolně.
Pro obhájce PO, kteří vlastní postižené dítě nemají. Diskutujte s náma, až se několik let s takto nemocným dítětem nevyspíte, prosím.
Mimochodem, Luky, fotka vedle tvého Nicku, ta mluví za všechno.
Nejspíš sis spletla diskuzi, ne?

Oprava pravopisu - předpokládám, že Tru a Laky jsou ženy, tak mělo být "pochopily"...