Svatba pouze ve dvou

No jako první mě fakt napadají ty dluhy, ale defacto jakékoliv rozhodování o čemkoliv, už nikdy nebude jen na Tobě. Společné jmění = bezpodílové vlastnictví, nemůžeš se sama rozhodnout něco třeba prodat, musí tam být oba podpisy, musíte se tedy vždy dohodnout a rozhodnout spolu.

Doteď si můžu dělat co chci, pak už vždy budu muset brát ohled na mou polovičku, to samé on.

Taky případný rozvod, tahanice o děti, oba mají svá práva... Prostě by do toho měli lidé vstupovat až po zralé úvaze, no a ani tak to někdy dopadnout nemusí.

Když se jednomu něco stane, ten druhý se o něj musí postarat, prostě v dobrém i ve zlém, proto taky se víc ztotožňuju s manželstvím a svatbou tak, jak ji chápou např. křesťani, než z obřadem, který vede nějaký starosta ( = politik), ale to už je asi na jinou diskusi.

Reaguji na Thrax:
Jako po 10ti letech spolu jsme tak stejně uvažovali oba a nějaké splátky společné jsme měli už před tím a rozhodovali jsme se vždy společně, ale tak já to mám možná trochu zkreslené, protože jsme spolu od 15ti let, takže vše jsme si pořizovali spolu, vše jsme řešili spolu a tak. A tahanice o děcka by byli i kdyby lidé nebyli vzití

Každopádně TY si to musíš promyslet a vše zvážit

Tohle by mělo zůstat výhradně na rozhodnutí snoubenců. Svatba je (pro mě osobně) velmi intimní zážitek a i když mám k rodičům dobré vztahy, budu preferovat svatbu jen se svědky. Nevidím důvod, proč si na vlastní svatbě nepřipadat dobře jen proto, aby rodinka viděla dceru v bílých šatech. Upřímně nechápu, proč je do svatby vkládáno tolik emocí a kvůli samotnému manželství pak nikdo ani nehne prstem. Svatba je především svazek mezi mužem a ženou a pokud to rodina nerespektuje, je to smutné.

tak tohle je zrovna stejné ať už někdo žije na hromádce nebo v manželství

Reaguji na Moňas: prosím zde http://www.beremese.cz/fotoblog/kristi/album/krist yna-a-a-robert/

pro muže jistě, pro ženu naopak

souhlasím

Když už bych to brala z tohoto pohledu, tak asi spíš rizikovější pro toho, kdo je majetnější nebo více vydělává, ne?

Mám to stejně, jen jsme spolu neměli žádné splátky nikdy. Ale přesto jsem to vnímala nebo to vnímám jako závažné rozhodnutí. Jako něco, čeho by si měl člověk být vědom po všech stránkách, co to znamená, teda i po té právní stránce, takže jsem tím chtěla jen asi říct, že i pohled DanielyM chápu

Ještě by mě k tématu zajímalo, jestli se v takovém případě - svatba jen ve dvou - rodičům oznamuje až poté, nebo předem.

Já automaticky myslela, že se to oznámí poté, příteli to připadá divné, že by to prý měli vědět dopředu. Bojím se ale, že pak může nastat nátlak ve smyslu "ať jsou tam tedy aspoň maminky", přítel se zas bojí, že když to oznámíme jako hotovou věc, může to být vnímáno jako svatba na truc a vztahy by se mohly ještě zhoršit.

Reaguji na Amnesia:
Já tam bohužel žádné fotky nikde nevidím.

No tak to rozhodně neplatí vždy. Rizikovější je to pro toho majetnějšího jak již bylo řečeno. Pro manželku podnikatele třeba manželství taky nemusí být moc výhodné, vzhledem k tomu, že se ručí i majetkem ze SJM.

I notářské zápisy o zúžení SJM už jsou p.rd platné. Exekutoři takové notářské zápisy moc nerespektují. Respektují soudní zúžení SJM, což je jen ve výjimečných případech ze zákona v případě konkurzu nebo trestu propadnutí majetku (což jako nic moc teda).
Navíc teď od nového roku je novela co se týče exekucí. Je to pro dlužníky ještě tvrdší než to bylo doposud. Mimo jiné exekutoři už můžou zabavovat i majetek ve společném jmění manželů, i když dluh vznikl jen jednomu z manželů a nespadá do SJM (což ale jistě ty Jully jako právnička jistě víš ).

Navíc v dnešní době, kdy dluh může každému vzniknout raz dva (stačí jen nějaký menší nedoplatek, nějaké opomenutí nezaplacené složenky, pokuta nebo problém s doručením písemnosti) a exekutoři můžou zabavit i společný majetek. To opravdu žádná sranda není.

Reaguji na Thrax:
I když jsou děti, tak manželství jim zas tak moc nepomůže. Vyživovací povinnost má otec dítěte ať už manželé jsou nebo ne, veškerá rodičovská práva jsou zachována, děti mohou dědit po obou rodičích, vše je cajk...
Navíc když je matka dítěte neprovdaná, tak ještě může od státu požadovat příspěvek pro neprovdanou matku, pokud (oficiálně) nežije s tím mužem (otcem dítěte) ve společné domácnosti. Takže ještě na tom lze i vydělat. I když tady si už nejsem 100% jistá, jestli to nezrušili. Jediná výhoda, pokud by byli manželé je ta, že by měli všichni stejné příjmení a ještě když je manželka na mateřské, tak může manžel uplatňovat na ni slevu na dani vyživované osoby (pokud nemá manželka příjmy). Což je ročně cca 24 tisíc Kč..? tuším, nevím.

Tohle už je ale trochu OT téma

Autorce: Jestli se na manželství necítíš, tak to nedělej. Je to vážné rozhodnutí, které by mělo být na celý život. Jdi do toho až když si budeš jistá

Reagovala jsem na to, že i v tomto může být manželství nevýhoda. Rozvod nemůže proběhnout bez toho, aniž by se určilo, komu dítě připadne do péče, nebo jak se rodiče o péči podělí, pak pokud jeden z partnerů dělá potíže, se takový rozvod v našem státě může táhnout opravdu roky - v extrémním případě to dítě mezitím třeba i dospěje.

Já jsem jenom tím chtěla říct, že jsem si toho všeho vědomá - co to obnáší z té právní stránky, asi to vyznělo, že jsem nejistá, ale tak to není.

No, takhle .. myslím, že je to pouze Vaše věc. Neznám Vaši rodinu, Vaše vztahy .. Já mám jen tu zkušenost, že švagrové sestra se tak vzali s přítelem v zahraničí, pouze oni dva a jejich rodiče to hodně mrzelo. Později ještě k tomu její tatínek náhle zemřel a vím, že toho i dost litovali. Ale to jsou věci, které člověk dopředu nikdy neví. Já vím jen to, že našim rodičům bych to nikdy neudělala. Toužím po tom, aby tam byli, stáli při mě, aby mě taťka vedl k oltáři. Vychovali mě, já je moc miluju a v takový den je prostě chci mít u sebe. Ostatně, jako zbytek rodiny. Ale jak říkám, každá situace je jiná a je to jen a jen Vaše rozhodnutí. Přeji hodně štěstí