Svatba či rozchod?

Reaguji na LaArdilla:

přesně, jednou může ujet každý, ale podruhé a ještě po zásnubách......?!! to bych ho s prominutím kopla do pr.... Ten kluk ti nestojí za to, budeš se s ním jen trápit Za mě určitě ne, uteč od něj zavčasu.

Nenapíši sem nic moc nového, jen nejvíc kroutím hlavou nad tím, jak tě mohl podvést už po pěti měsících vztahu?! Vždyť to je samý začátek a oba by měli být zamilovaní jako blázen... To je tedy síla!

Silně mi připomínáš jednu moji spoluzačku, která také bude stále do morku kostí obhajovat svého úžasného chlapečka, který jí taky každou chvíli podvádí - a ona ho dokonce obhajuje s tím, že když je opilý, tak neví co dělá. A milý chlapeček jí teď odešel na školu 200 km daleko. Tak jí říkám, že v jeho případě bych tedy měla strach, že když se opije tam, tak ona se to ani nemusí dozvědět a ona mi pak ještě oponuje tím, že ho zná a ví o něm, že kdyby se to zase stalo, že se k tomu přizná - jejími slovy: "on sice není svatoušek, ale když něco provede, tak se přizná, to on by to zase nezatloukal, protože by se pak přede mnou cítil strašně" Teď, když to vidím napsané, tak se tomu musím smát, jak je to absurdní.
Stručně řečeno - chtěla jsem tím ilustrovat, jak je zamilovaným holkám těžké vysvětlovat, že ten jejich drahý není takový miláček, ale pěkné hovado

Hihi, tak taková splachovací holka, to je sen každého chlapa. Může si podvádět, jak chce, ale hlavně to musí hlásit !

A ještě získává body za upřímnost. Také jsem jednu takovou znala.

"Ahoj miláčku, tak jsem si to dneska rozdal s kámoškou, bylo to docela fajn, doufám, že oceňuješ, že jsem tak upřímný a pravdomluvný a nic ti nezatajuji.."

Byla by sranda, kdybys mu teď řekla, že si ho teda (když jste zasnoubení) chceš co nejdřív vzít Jak by se začal vykrucovat... Toto asi zatím není dospělý chlap, navíc jste spolu teprve dva roky, takže bych rychle vrátila prstýnek, zůstala bydlet poblíž školy a pan sobec ať si jede tam, odkud nebude muset dvakrát týdně dojíždět...

Zasnoubení bych taky nebrala moc vážně. Je to celkem nesmyslný gesto jenom, že si dva řeknou, že se jednou vezmou daj si třeba prstýnky a přitom se to nemusí vůbec stát. Znám lidi co sou zasnoubený 5 let. Mezi dvěma co jsou snoubenci a co spolu chodí neni rozdíl dokud se nevezmou. Když vy jste snoubenci nákou dobu a řiká se, že by se snoubenci měli vzít do aspon roka tak by s tim ten kluk měl trochu pohnout.

to jo

Promiň, ale jistá tím, jestli je ten pravý, si asi moc nejsi, protože jinak by nadpis nezněl svatba či rozchod. Už teď, po dvou letech nevěrného vztahu, váháš co dál. Sbal se a radši buď chvíli sama, než opravdu potkáš toho pravého.

Neber si ho, budeš se akorát celý život trápit, podvedl tě, ani nevíš vlastně proč, ty se budeš muset stěhovat a dojíždět, ikdyž on chodí do školy jen dopoledne, trošku sobecké, ne ? Teda pokud tam nemá práci to by bylo něco jiného, ale ta nevěra by mi dostatečně stačila

Je to čistě a jen tvé rozhodnutí ale .. jste spolu tak krátce a on tě už dvakrát ponížil podvodem? Copak tohle nemluví za vše?

Tohle mi nedá - myslím, že v dnešní době by se mělo pomalu vymyslet nové slovo pro ty, kdo jsou zasnoubení, ale svatbu tak nějak v plánu nemají a, jak píšeš, zasnoubení jsou třeba pět let Na druhé straně když jsou spolu dva dlouho, vědí, že se vzít chtějí, jen na to zatím není úplně ideální situace a svatba nebude do roka, ale třeba do dvou či dejme tomu tří, proč se nezasnoubit? Znám i případy, kdy to lidé dělají právě proto, že vzít se nemohou, tak si alespoň tímto způsobem ukáží, že to spolu myslí vážně ... ale pak se podle toho chovají, narozdíl od zakladatelčina "snoubence".

Mimochodem při čtení o tom dojíždění se mi vybavilo, že mi přítel říkal, že nemůžeme bydlet tam, kde chtěl on, protože by mi večer nepasovaly spoje, já bych jezdila pozdě (v devět) a on o mě měl strach... leeadeline, nechtěla by sis spíše počkat na někoho takového?

No právě, že většina se podle toho nechová. Vážně to spolu můžou myslet i bez nákýho zasnoubení. Když je to jenom takovej slib, kterej se nemusí splnit zvlášt když svatbu plánujou až za dýl, lepší by to bylo neřešit do tý doby než ty 2 si řeknou tak se vezmem a naplánujem svatbu už je na to vhodná chvíle. Na tomhle případu je to docela dost vidět, že chlapec si asi uvědomuje, že zasnoubení neni nic definitivního a zabije dvě mouchy jednou ranou, udělá jí radost a bude mít lepší pocit z těch nevěr, protože ona mu odpustí, když jí přece řekl, že si jí ''jednou'' vezme. Nemám ráda takový ty řeči, který už jsem taky zažila jako: On mě opustil nebo podvedl a to jsme byli zasnoubený!...a přitom svatba někde v nedohlednu, jako by tim ten člověk řikal, že když jsou spolu lidi normálně ve vztahu je to něco mín přitom je to to samý, ale bez unáhlených slibů.

Ve zbytku se neshodneme (zasnoubení dle mého může pomoci společně překonat období, kdy je svatba nereálná - např. delší odloučení, dočasná finanční nejistotu apod. - a fungovat jako jakási berlička, psychická vzpruha třeba u páru, který je spolu "od mládí", v těchto případech zcela chápu, že je delší než rok), ale tohle si vystihla perfektně