Ahojte holky,
už delší dobu mě trápí komunikace mezi mým přítelem a mnou. Je mi 21 let a jsme spolu rok a devět měsíců. Dříve jsme si povídali o všem zatímco teď mi přijde, že jsem příteli zevšednila. Bydlíme spolu přes rok. No a už dost dlouhou dobu tráví více času s kamarády než se mnou. Nevadí mi že se s nimi schází, ale problém je v tom, že hulí a je věčně mimo. Na něco se ho třeba zeptám (co bylo v ten den nebo mu říkám, co mi vadí sám chtěl po mně, abych mu to říkala, ale už mu to vadí řekl mi to) a on mě nevnímá. Takže se na jednu věc musím zeptat několikrát a stejně z něj nedostanu moc kloudnou odpověď. Je to samý jo, ne nebo nevim. Četla jsem i dost knížek co se týče vztahů takže vím, jak na s mužem mluvit věci na rovinu. Ale on je nejspíš spokojený tedy dokud nezačnu řešit náš vztah to mu opravdu vadí. Vadí mi i to, že když je teda doma tak je věčně na PC a mě si nevšímá. Zatímco za kámošema letí hned. Moc mě ani sebou nebere páč se schází na bytě kde je víc lidí. "Vím", že žádná jiná v tom není. Ale prostě už nevím co mám dělat, ví co mi vadí a stejně to dělá. Myslím si, že mu vadí podle něj moje přehnaná všímavost a když si ho delší čas nevšímám tak za mnou sám přijde a pak to stojí za to Před měsícem mi řekl, že je strašně moc rád, že mě má. Občas mi i řekne, že mě miluje a přijde mi to upřímný. Ale zkrátka nvm, co se děje s tou komunikací mezi námi, chtěla bych to zlepšit a i to, aby si mě více všímal a věnoval se mi. Co byste mi poradily? Rozchod nebo si ho tak nevšímat? Jak to vidíte?
Reaguji na Girlady:
Zase stejná odpoveď buď to budeš tolerovat a nebo běžte od sebe....Přítel mi připadá jako ještě mladej kluk, kterýmu stačí ke štěstí kámoši a PC...nechci říkat nevyzrálej ale prostě mladej a možná ještě nepřipravenej na vztah...chce si žít a nic neřešit (i když je fakt,že nevím kolik mu je ale odhaduji jako tobě). Sama tohle nevyřešíš na to musí být dva a když přítel nemá zájem....
Zkus se třeba sejít s kamarádkou nebo spolu jeďte někam na víkend, navštiv rodinu, podnikni něco sama... Zkrátka vymyslet si svůj plán a nebýt "závislá" jen na něm Možná vám takováhle pauza oboum prospěje A pak klidně podnikněte něco vy 2, něco nového nebo mu vymysli nějaké překpapení... to by váš vztah mohlo také oživit
Těžko říct, ale mě by takový vztah nebavil jako promin mě už by vadilo i to že ten kluk hulí ( to že sídá někdy někdě příležitostně- okay) ale aby se pravidelně scházel na pokouřeníčko do němoty někde na baráku ve stejné komunitě výhulů tak to ne. Navíc ho to uplně postupem času zničí, a vede to prej i k demeci. Tohle by mě vadilo, ten člověk podle mě nemá žádný cíl a je mu to jedno a že jsi mu jendo aj ty to už je věc druhá. Ale mě by to vadilo, ale pochybujuže se někdo takový změní.
Reaguji na tarabell:
Jsme stejně staří. Taky mě napadlo, že není připravenej na vztah.
Reaguji na Fellys:
Opravdu to způsobuje demenci? No je pravda, že za tu dobu, co jsme spolu, tak ho to hulení hodně změnilo. Je věčně mimo.
Holky jenže já se s ním nechci rozcházet, na to ho moc miluji (i s jeho chybama) a taky vím, že to jen tak nezměním. A ultimáta mu dávat nechci. I když on mi kdysi jedno dal.
A nemůže to dělat hlavně ta tráva? Taky mám přítele, který často hulí. On sice odjakživa mín mluvil než ostatní ale za kámošem honem honem, jdou si zahulit, je spokojený. Když načnu něco, co mě štvě ohledně vztahu, taky na to reaguje, že " Jeejda zase to resi". Taky často sedí u PC, někdy mi přijde, ze chce jet domu a hrát než byt se mnou. Njn ta zasr.tráva :/
Cituji Fellys: mě by takový vztah nebavil jako promin mě už by vadilo i to že ten kluk hulí
s tímhle souhlas..
Reaguji na Eveyli:
Jj páč na začátku tak nehulil, všude mě bral i před klukama to byla pusa sem pusa tam, furt si mě hlídal a všímal. A teď přesně jak píšeš ty "zase to řešíš". Nejvíc si mě všímá, když "to" chce...
Chodila jsem s klukem, co hulil a to čím dál tím víc a taky to byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem od něho pelášila, co mi nohy stačily. Ale trvalo mi to 2 a půl roku, než jsem "prohlédla" (ta zamilovanost pitomá...). Po tom, co jsem s ním zažila se mi obrací žaludek, jen vidím někoho hulit. Strašně to člověka mění a ovlivňuje jeho chování a z toho co píšeš je podle mě hodně z jeho chování ovlivněno trávou. Za mě? Nezmění se (nepřestane jen tak hulit a pokud jo, tak děkuj bohu, protože to bude fakt výjimka), tak od něj jdi, dokud jsi mladá.
Reaguji na Girlady: Myslím, že jsme v trochu podobné situaci. Chápu tě, no Zkus si udělat vlastní program, chvíli s ním nebýt, být zaneprázdněná. I když tihle kluci nevím jestli je něco trkne... asi budou pořád stejní. Bud se s tím smíříme nebo čaau. Třeba tě to po čase začne tak štvát, že to ukončíš. Nebran se poznat nové kluky, poznáš, že chování tvého přítele je fakt mimo a teba si něco uvedomis. Hlavne jak to citis ty a at jsi spokojena
Reaguji na Eveyli:
Myslím, že by ho to trklo. Jednou jsme se málem rozešli, ale začal se snažit. Celkem i dlouho. Nebráním se poznat nové kluky, ale on by děsně žárlil kdyby se to dozvěděl. Můj bejvalej hulil nonstop a můj přítel začal hulit taky víc. Říkala jsem mu, aby to omezil. Ví, že mi to vadí. Taky když mám svůj program, tak se mě hned vyptává kam a s kým jdu a kdy přijdu.
Já už bych s klukem, co hulí v životě nechodila. Když to někdo přehání, tak to na něm časem poznat jde a to dost. Jestli hulí často a je furt mimo, tak si s ním těžko popovídáš. Má očividně svůj svět...já bych se porozhlédla po někom, kdo nemá potřebu věčně hulit s kamarády.
Ahoj, já se přikláním k tomu, jak tu holky radí, udělat si vlastní program. Dala bych tomu fakt volný průběh, ne ani pauzu, nedělala bych to jen abych ho tím naštvala, prostě kvůli sobě. Odreaguješ se tak, je tu samozřejmě možnost, že ho to trkne a začne si tě víc všímat, víc se snažit. Nebo se nezmění a ty až poznáš třeba nové lidi, nové koníčky...zjistíš, že ti za to už nestojí a i ten rozchod třeba uvidíš úplně jinak než teď.
Prostě víc sobectví z tvé strany a žádné domlouvání, tomu se dle mých zkušeností chlapi jen vysmívají.
Jinak osobně, taky bych tohle ve vážném vztahu nevydýchala, můj chlap je pro mě prostě budoucí manžel a otec mých dětí a to je pro mě s hulením v takovém rozsahu neslučitelné.
Reaguji na Agigue:
Ne že by se tomu vysmíval, ale nevnímá to. Prej mu vadí, jak to řeším pořád. Jenže to je to, "nedokážu" bez něj "být". Pořád na něj myslím. Kdybych měla kamarádek jako on kamarádů, tak by to pro mě bylo lepší. Pořád bych měla co dělat a nemusela bych na něj pořád myslet.
Cituji Sasanka: Já už bych s klukem, co hulí v životě nechodila. Když to někdo přehání, tak to na něm časem poznat jde a to dost.
To mě připomíná Macháčka v Samotářích.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.