Jak oživit delší vztah, který pomalu směřuje do stereotypu?

E3len

Prosím vás jak oživit delší vztah, který pomalu směřuje do stereotypu? Jsme mladý pár, děti ještě nemáme. Jen psy. Bydlíme společně, bohužel u rodičů. A jelikož já jsem holka, která se ráda baví, miluje módu, a tím se ráda i přitažlivě oblíká. Nedovedu si představit život bez nakupování nového oblečení, kadeřníka, solárka ... asi jsem bláznivá, ale myslím si, že to je teď takový trend - jít s módou, obchoďáku je plno..... Ale.... poslední dobu jsem dosti náladová (už mě tak nebaví o sebe tolik pečovat, i s přáteli se tolik nestýkám), začínám se i tzv. nudit. Drahý i žárdlí, když jdu na kafe s nějakým kamarádem, tak jsem toho nechala (jelikož většinou to jsou moji nápadníci).... Svého milovaného nadevše miluji, ale už to není co dřív a to mě trápí. Plánujeme postavit si vlastní baráček atd. Ale můj drahý se k tomu moc nemá, jakoby ho zajímali stále jen jeho zájmy (sport). Já teda podporuji sport, nezakazuji nic, ale přijde mi, že se jen veze, že si šetří na to svoje. Někdy mám i obavy, že si někoho díky té posilovně najde..... Ale on je stejný, žárdlí zas na mě, když jdu na kafe. Mám trápení... Kdy začne drahý přemýšlet o vlastním našem bydlení? Proč se více nesnaží? Proč tak zpohodlněl? Tvrdí, že mě moc miluje a že chce semnou žít... ale proč mám teď ty pocity? Již mě tak neobjímá, nemazlíme se co dřív... milostný život též stereotypní, nechápu to. Dřív byl více starostlivý, milejší. Je mi z toho až smutno a přitom jsem celkem pěkná holka, pro chlapy velice sympatická. Nejsem žádná ale pipka. Dokážu být dobrou kamarádkou.... Nevím co dělat. Chybí mi svým způsobem takový ten společenský život (i v barech)- Ale už jsem se dostala do takového začarovaného kruhu, že nevím jak ven. Jak kdybych přešla nějaký most a není možnost cesty zpět. Připadám si jak nějak zablokovaná. Ano, stále se chci líbit, hlavně drahému, solárko je u mě drogou, vlásky si různě upravuji, teď i budu prodlužovat.... ale můj život pomalu směřuje do stereotypu a tím i náš vztah. Kde je chyba? Ve mně, v něm. Přitom, když o našem vztahu mluvíme, tak závěr je takový, že si slíbíme nápravu, ale skutek utek. Všední dny mi potom přijdou beznadějný, chmurný, každý den furt to samý. Do práce (sice pracuji jen na poloviční úvazek), z práce nákupy (jídlo, sem tam do obchodů), solárko, doma pouklidím, sednu k netu. hm... kdyby nebylo psů (výcvik, sport), tak bych se asi zbláznila a nevylezla už ani ven. Večer občas zajdu s kámoškou na kafe, ale přijde mi to vše takový furt dokola. Asi je to tím, že už nejsem sama. Dřív jsem byla taková dračice, nechápu tu změnu. I co se takhle bavím s mýma ex či kámarády (chlapi), tak říkají, že jsem se dost zklidnila a to ve všem, že jsem teď taková, flegmouš, ale kdyby věděli jak se trápím - tím stereotypem........

Misinkass

Ahojky Elen..

jak dlouho jste s pritelem ?

Jsem malinko pres horoskopy, prozradis mi vase znameni ??

E3len

Ahoj Misinkass: jsme spolu 2,5 roku. Já jsem štír, a přítel je rak.

sway

E3len

Já jsem štír, a přítel je rak.

ježíš, my to ty znamení máme uplně stejně! Ale my jsme spolu přes 3 roky

E3len

sway: a klape vám to? Jako nám to jinak klape, ale prostě to jde tak nějak až mooc dle mého vkusu do stereotypu. My se rádi máme, žádná nevěra či tak.... jen prostě... jak jsem psala... chtělo by to oživit, či změnit nějak přístup k tomu vztahu, aby to bylo pro oba lepší.

Daníček

Můj názor je, že každý vztah se někam vyvíjí... Nejprve je rande, jde se do kina, na večeři, pak strávený víkend, společná dovolená, společné bydlení, zařizování domácnosti, svatba??? (není bezpodmínečně nutná), společné robátko, společná výchova dítěte, společné zabezpečování chodu domácnosti,...
Každá z těchto etap má určitou dobu trvání a pak se musí dál. Když vývoj není, dojde k té nudě a pocitu bloudění v kruhu.
Myslím, že elen u tebe právě v téhle chvíli chybí ten posun někam dál, těch 2,5 roku je doba tak akorát, že by se mělo začít dít něco nového. Když se to nebude dít společně, tak pak si jde každý po svém. Ne hned, samozřejmě, ale časem k tomu dospěješ.
Vlastní zkušenost - a taky jsem štír.

8426

pokud neplánujete v blízké budoucnosti zásadní změnu - rodinu, vycestování do zahraničí, tak doporučuji najít nový společný koníček.

sway

E3len
Nám to klape. samozřejmě někdy si zahudruju, že bych to chtěla tak a tak, ale to asi každý. Bydlíme spolu tak 2 a pul roku, žádné velké neshody jsme neměli. Když už se "nudíme", vyrazíme prostě někam ven, na návšťevu za rodinou(50km od nás), nebo jinam na výlet. Jsme celý den v práci, večer jsme rádi, že se vidíme a o víkendu razíme ven mezi lidi.....
Já si myslím, že časem, po několika letech bude asi všechno stereotyp, když spolu dva žijí dlouho, mají rodinu, ale občas se to přeci dá něčím oživit....Jde o to jak to koho baví... Držím palečky!!

E3len

Daníček, Agripina:

tak to máte pravdu, chtělo by to v našem vztahu nějakou zásadní změnu, už jsme spolu celkem dlouho.... asi je čas na posun někam dál... sice o svatbě neuvažujeme, ale to mimi by mohlo přijít již ne? Je pravda, že když se něco nebude dít společně, tak si asi každej půjdeme svou cestou.... už tak máme dosti svých vlastních zájmů, ale společných méně, i když náše společné zájmy je také dost - pes, výcvik, sport, kino, ..... možná že to mimi by to oživilo, více bysme se těšili atd atd. Ale otec zas říká, že když přijde dítě, tak to vztah pak akorát zničí, ve smyslu, že chlap se změní (může začít chodit víc do hospod, vyhledávat) a nikam se bez dítěte už nehnu... tak já nevím....

sway: s tou rodinkou to je dobrý nápad - udělat si více volno a jezdit za rodiči, jeho rodiče bydlí 80 km daleko.... a vy mimi neplánujete?

5968

E3len
Ahoj, s přítelem jsme spolu 4 roky,občas mi taky přijde pořád to samý dokola, ale to si myslim, je všude stejné, lepší je něco podniknout, než sedět doma a přemýšlet co by kdyby...A miminko není oživení vztahu, ale zodpovědnost na celý život, a pořídit si miminko, že se teď momentálně nudim, není podle mě dobrý řešení a jak jsem četla, jsi společenský člověk, což s mimčem u prsa zrovna moc nejde, je to jen můj názor, snad se na mě nebudeš zlobit, že jsem to takhle napsala.

hafatko

Co děláte pro to,aby se Váš vztah nestal stereotypem?Zajímalo by mě i čím překvapujete své partnery?Mě osobně stačí k potěšení blbůstky jako jsou občas dostat květinu,udělat druhému masáž,uvařit oblíbené jídlo a dát nějakou jeho součást do tvaru srdce..Zaujalo mě pár rad z knihy od Aleše Kaliny 101 romantických tipů,ale přesto bych ráda znala čím vám udělá partner největší radost nebo čím děláte radost vy jemu..