Ahoj holky, ráda bych slyšela vaše názory popř.rady.. Je mi 25 a zatím jsem měla jen 2 vážné vztahy..ten první trval něco přes 2 roky a ten druhý, současný, za měsíc taky 2 roky, jsme dokonce i zasnoubeni..jenže..problém bude asi na mé straně, ale já se po čase začnu v tom vztahu nudit..jakmile opadne to počáteční okouzlení(což je u mě rok) kdy je všechno úžasný, pořád se něco děje, začnu se jakoby nudit..Přitom oba moji partneři byli bezva chlapi, kteří by pro mě udělali první poslední, nepodváděli mě, nepili, neagresivní, vtipní, sportovci, tolerantní, zajištění, opravdu fajn chlapy..co by za to jiná ženská dala říkám si..Možná je to také tím, že spolu trávíme každý den a mě to někdy přijde jakoby sme spolu byli nejmíň 5 let..takže aby nebyla nuda, někdy vyvolávám hádky kvůli blbostem apod. Nejde ani tak o to, že se nudíme, pořád něco podnikáme,sportujeme, ale je to tak..stejné!? Už vím jak bude na co reagovat, co ho naštve atd. Možná to souvisí i s mým znamením, jsem lvice
A možná si řeknete, že jsem nevybouřená, jenže to není ono, 4 roky jsem byla sama bez partnera a různě cestovala po světě a užívala si, takže po nějakých flirtech a úletech rozhodně neprahnu..já jen bych si přála aby to v tom vztahu bylo pořád takový jako na začátku Vždycky jsem si přála mít manželství na celý život, naši jsou rozvedení a já si vždycky říkala, že takhle dopadnout nechci, ale když si představím, že s někým budu třeba 50 let tak mám husí kůži..Jinak mám teď docela složité životní obodbí, hledám práci, doma to nemám ideální, peníze dochází takže možní jsem tu celkovou nespokojenost přesunula i na ten vztah..tím se ukldňuji, že až najdu práci tak se to všecgno zlepší..ale upřímně nevím
Jinak prosím o slušné reakce, děkuju
Tak v tomhle se naprosto vidím - možná taky proto, že jsem taky lvice (smajlík). Mně je 24 a zatím jsem nebyla schopná s někým vydržet déle než jeden rok a je to přesně z toho důvodu, že se pak nudim, všechno mi připadá stejné..já jsem taky měla vždycky moc hodné přítele, co mě měli rádi, ale já jakmile se dostanu do té fáze, že se začnu nudit, tak už neni cesta zpět a nějak už to prostě dál nejde...taky bych ráda věděla, co s tim.
Těžko Ti něco radit, ale nejspíš nejsi ještě zralá na pevný a harmonický vztah, protože nadřazuješ zamilovanost lásce. Třeba jsi lenivá udržovat v tom vztahu jiskru, protože máš z rozchodu rodičů zakódováno, že vztahy nevydrží, a tak se nesnažíš.
Možná potřebuješ zkušenost s nějakým hajzlíkem, aby sis začala vážit takových chlapů, jaké máš.
Souhlasím s Morrigan. Nikdy to nebude už jako na začátku, ale to neznamená, že to bude horší, jen jiné. Zkus trávit víc času sama, aby sis pak mohla vážit doby, kterou stráviš s přítelem, nebo zkus vymyslet nějakou novou aktivitu, výlet, výstavu cokoli, co jste spolu ještě nepodnikli.
A proč jste spolu každý den? Tak měj svoje aktivity, a když se pak sejdete, budete mít o čem si povídat. Nebo zkus malovat, zaber se do toho nebo cokoli, co by tě naplňovalo. Nemůžete na sobě viset, to by otrávilo každého.
Já jsem takový stereotyp zažila až po 6 letech vztahu...po 2 mi to přijde docela málo. Ale co ti na to poradit nevím, když to vyprchá, tak se podle mě bohužel nic dělat nedá (alespoň my jsme se všelijak snažili, ale nějak to nešlo překonat, bylo to pryč, vyšumělo to). Ač jsme si rozuměli skvěle a rozumově jsem věděla, že s ním chci být...prostě něco bylo pryč. Nevím, jak to popsat. Asi mě ale chápeš. Hledala jsem tehdy i dost na netu, co s takovým přechozeným vztahem dělat a psychologové se shodli v tom, že je nutné aby ten vztah pořád někam směřoval. Takže třeba že ty dva spolu začnou stavět dům/zařizovat byt/pořídí si psa/dítě/.. prostě pořád jakoby spolu musí na něčem pracovat, jinak je vztah přechodí.
No nevím, co je na tom pravdy, nicméně je pravda, že třeba takové ty lásky od brzkého mládí to neustojí, protože jsou spolu dlouho a je to přechozený vztah. Přitom tam žádné racionální důvody nejsou. Možná je to právě jen to, že ten vztah nikam nesměřoval, nic se neměnilo.
Píšu to nějak zmateně. Ale prostě jde o to, že ty dva musí spolu na něčem pracovat, něco budovat a pořád se nějak posouvat dál. Takže se pak třeba vzít, mít mimčo...jinak to spadne do přechozenosti.
Hodně jsem to tehdy studovala, v čem je chyba, když si žádnou vlastně nějak neuvědomuju, ale právě to byl ten přechozený vztah (když zadáš do googlu, vyjede ti toho spousta).
Patty:
Myslím, že to nepíšeš zmateně a spoustu z nás se v tom vidí...
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.