Špatně oblečená celý den

taky to tak dělám, pokud je to ještě večer a věci si vytáhnu ze skříně nechám někde viset vymyšlený "outfit" tak je to ok., v momentě kdy přemýšlím až v posteli - to přemýšlím i který parfém budu mít na doladění tak to dopadne tak, že to prostě do rána zapomenu a kutám pak bezradně ve skříni s z největší pravděpodobností si obleču to co jsem nechtěla...

to znám taky a dokáže mi to teda pěkně zprotivit náladu Nejhorší když se tak třeba obléknete na rande,to je pak hotové peklo,to už se mi taky párkrát stalo.Třeba mi na tom oném člověku záleželo,ráda jsem ho viděla a byla jsem nepříjemná už k vůli tomu,že jsem se v něčem necítila...hrůza,brrrrrrrrrrrrrrr

To se mi stalo v pátek, vypadalo to, že bude pršet, tak jsem si je ani nebrala, i když je normálně nosím a už jsem skoro oslepla cestou do práce

stává se, jsem pak protivná a mažu co nejdřív dom, do té doby to musím vydržet :-/

Reaguji na ShoesManiac: Mě úplně to samé včera nejen že jsem taky málem oslepla, ale ještě se ještě celou cestu do práce šklebila občas lituji své spolucestující v metru musí to být opravdu "krásný" pohled

Nedávno jsem jela se synem na vyšetření do nemocnice,ráno jsme chvátali a já v tom zmatku zapoměla naušnice a zjistila jsem to až cestou,takže ihned jak jsme z nemocnice odešli,šla jsem si koupit další,protože bez nich jsem se cítila úplně nesvá

skvělé téma
kolikrát jsem se nad tím sama pozastavovala, tak je to docela ok zjištění, že to má takhle víc lidí

tak, tak, mám to stejně - ač jsem jindy milá a usměvavá, v tu chvíli je po srandě a dokážu být fakt hodně nepříjemná

to je taky pravda - zákon schválnosti . . . pokud mám u sebe sluneční brýle (rozmějte velikost přes půl tváře), tak se to ještě dá, to mi náladu dokáže zvednout, když se takhle zamaskuju , jinak je to ale bída

tak tohle je pro mě konečná, bez náušnic ani ránu, to je pak přímo peklo ))

večer kouknu na počasí jak bude druhý den a vyzkouším pár kombinací oblečení a co mi sedne,si nachystám,včetně ponožek,bot a spodního prádla...

Mě se to občas stane taky a je fakt že mi to rozhodí celej den..
Většinou si tak radši připravuju "hromádku" oblečení (včetně spodního prádla) na druhej den.. Prostě jak mam na něj náladu..
Někdy se mi ale stane že ráno mam chuť si vzít přeci jen něoc jinýho..

Taky tak..večer se mi nechce nic chystat, jsem unavená atd.. a ráno nestihám, protože nevím, co si vzít, nic se mi najednou na mě nelíbí a pak zjistim, že mi skoro ujíždí tramvaj, tak vyběhnu v tom, v čem jsem si ještě před minutou říkala, že vypadám jak blb a pak jsem celý den protivná, odporná a těším se, až budu konečně doma..a když nemám dokonale upravené vlasy, tak to je úplný konec a to jsou fakt na místě jen ty kanály .. vždycky si říkám, že vstanu dřív, abych vše stíhala a nemusela furt na tu tramvaj lítat a samozřejmě bác - čím víc času, tím dýl mi to trvá

Přesně tak Já si většinou obleču nejlíp, když nestíhám Protože když mám čas tak v tý šatně stojim, koukám a nemůžu se rozhodnout.
Jinak takovjehle blbej den mám asi tak 3x do týdne Fakt super chudáci ti co se mnou v ty dny musí něco řešit

To by mi bylo zase líto, špinit oblečení jenom na cestu domů. Když ještě někam ten den jdu tak se stejně doma stavím převlíknout. A tahat sebou každý den tašku s oblečením a botama, to by mě nebavilo. Miluju pátky kdy vím že příští dva dny nebudu mít z nosu rampouch.

Ještě k té nevhodnosti oblečení, taky mi vadí když v půlce dne zjistím že mi třeba světlý svetr pouští chlupy a mám od toho celé černé kalhoty a vypadám jak špinavá, to pak utíkám nenápadně na záchod s izolepou.

odchlupovací váleček v šuplíku to jistí))

Zrovna včera jsem nestíhala a v rychlosti jsem na sebe hodila tílko, které moc nenosím. Bohužel až na cestě na autobus jsem si uvědomila, proč. Pořád se totiž při chůzi vyhrnovalo nahoru, takže jsem si ho musela co třetí krok upravovat Jednou se mi ale stalo, že jsem si zapomněla dát řasenku Nešlo to moc poznat, ale ten pocit