Špatně oblečená celý den

celý den si připadám nesvá a ošklivá, pak přijdu domů a zjistím, že to tak opravdu bylo...

Reaguji na cherrinka:
Souhlasím...vsechno co koupím v obchode, musím nejdřív vyprat. Nesnasim ten divný pach skladu kterým je to cítit.

To moc dobře znám, ráno vyhrabuším celou skříň, neustále se převlíkám, aby to vypadalo normálně, nakonec stejně skončím u toho, u čeho jsem začala a ne vždycky se v tom potom cítím.

většinou se mi ráno podaří něco najít, poslední dobou mi ale připadá, že snad v té skříni nemám nic, co by mi sedlo "trochu" jsem přibrala a najednou vypadá všechno úplně jinak! Ale párkrát se mi stalo, že jsem si dala jen jednu náušnici, zapomněla řasenku nebo vytvořila takovou kombinaci barev, že jsem byla ráda za to, že mám převážně jednobarevné oblečení! Celej den se ošívám, jsem protivná a nervní, připadám si úplně škaredá a přemýšlím o tom, jak jsem mohla něco takovýho vůbec vzít na sebe (zapomenout). Minulý týden, už nevím kam jsem jela, jsem si zapomněla vzít doplňky a vůbec mi neladila kabelka, kdybych tak nespěchala asi bych se šla domů dooblíct

Ach jo, holky, já jsem celý den ztracená, když nemám hlavně prstýnky ... Nosím pořád dva stejné, sem tam je obměním, ale moc ne... Pořád si s nimi hraju a pak zjistím že je nemám... To se pak ptám kamarádek, jestli by mi nepůjčili svůj ... Totéž náušnice a náramek ... A taky když si zapomenu dát něco na obličej (tvářenka, řasenka, obočí), to si pak celý den myslím, že se na mě všichni koukají a šuškají si ...

tak tohle se mi stavá skoro pořád a hlavně co je úplně nejdivnější že týden nosím rifle (triko nebo cokoli prostě) a říkám si jak je úžasný a jak mi sluší no a další týden si říkam panebože jak jsem v tom jen mohla vylézt vždyť v tom vypadám fakt děsně. Půl roku tu věc nenosím a pak ji zase vytáhnu a řeknu si že to není tak zlý. A tak to mám i s celkovým vzhledem. chvilku si říkám že jsem docela kobra a připadám si sexy a hezká a z toho mám období kdy se mi nechce ani do práce jen proto že vypadám děsně jsem tlustá nemám co na sebe nic mi nesluší a mám hrozný vlasy je to jak na houpačče

Přesně já si buď něco jiného koupím,nebo se už nemůžu dočkat domu,až se kóónečně převleču, jsem ráda,že má někdo taky ten problém,ženské v práci,těm to říci,tak na mně koukají jak na blázna... a to já samozřejmě nejsem : )))))ony to prostě neřeší, taky bych to chtěla občas neřešit, jen už si nemůžu pomoct,. každý je holt nějaký : )

Reaguji na Veronikanananana:

Hovoríš mi z duše

Přesně tohle mám. Jsem pak celej den ******* a nepříjemná, protože když se prostě necejtím, tak mám náladu na nic. To pak co nejrychlejc utíkám domů a doufám, že nikoho nepotkám.

Ježiš, tak to tě teda lituju, tohle je sobecké. Normální je kompromis.

Taky, no a bylo to děsný Měla jsem stíny, tužku, ale né řasenku Musela jsem si jí dojít koupit, protože ačkoli to moc poznat nebylo, já se prostě necítila....

Přesně tak, když si ráno nestihnu upravit vlasy, chodím na záhod několikrát denně a pořád to "doupravuju" Jsme asi všechny stejný, prostě ženský....

Jinak se mi toto stává a pak se "necítím", ale většinou se nad to povznesu /donutím se nad to povznést/ a neřeším to. Ale je vtipný, že to má tolik holek, jsem ráda, že nejsem sama

Taky se cítím nesvá, pokud na sobě nemám dokonalý outfit dle svých představ, včetně šperků.

Občas se mi stane, že po ránu spěchám na schůzku a prostě nemám čas si něco nakombinovat. V tom případě sáhnu po osvědčené kombinaci, kterou jsem už měla na sobě, vím že mi sedí a budud se v tom cítit dobře .

Fakt super téma radši vždycky večer v posteli promyslím co si vezmu a ráno nemám žádný stres. Vím co si přesně vytáhnout ze skříně a jak se namalovat. Ale když je náhodou jeden kousek oblečení třeba špinavý,nebo si ho půjčila sestra,mamka (půjčujem si věci ) tak to je průůůů*er nejradši mám všechno pěkně naplánované a sladěné i s líčením,to jsem pak celý den usměvavá a s dobrou náladou (je zajímavé kolik toho správně zvolené oblečení dokáže nejen s postavou ale i s náladou)