Teda za prvé ti nezávidím a za druhé tě nechápu. Máte malý plesnivý byt se zahradou, který vám evidentně způsobuje problémy ať materiální či zdravotní (a většinou lidem aspoň na jednom z toho záleží) místo toho, abyste si pronajali pěkný slunný byt třeba u Parukářky, která je stokrát lepší než nějaká zahrada...
Navíc plísně v přízemí jsou většinou způsobeny špatnou izolací a s tím bez stavebních úprav nebo pravidelného použití vysoušeče nedá bojovat.
Já bych se asi nastěhovala zpět k jeho rodičům, nejdůležitější je zdraví syna a ne nějaké tvé pocity z důvodu, že tě jeho rodiče kontrolují. Samozřejmě jejich přístup není správný, ale bohužel máš takovou pozici, nepracuješ, v podstatě utrácíš jejich peníze, tak chtějí vědět za co, mohlo by se to změnit, kdybys pracovala. Nevím, co řešíš, problémy s tchánama jsou a budou, na druhou stranu nemusíš řešit jiné věci, hypotéky, nezaměstnanost, finance. Záleží na úhlu pohledu. A když začneš pracovat, změní si snad i jejich přístup k tobě. Navíc píšeš, že se vztahy už urovnaly, třeba to tentokrát vyjde.
teda zírám z toho, co jsem zatím vyčetla (tedy poněkud jednostranně) mi tvůj manžel přijde jako naprosto mamánkovská líná buchta, která si nebyla ani schopna najít pořádný vztah, tedy sbalil mladou holku, o kterou se ani není schopen postarat. muž, který drží rodinu v nevyhovujícím prostředí jen proto, že není schopen se ve 40 (!) odpoutat od rodičů, je tedy pro mě nepochopitelný. jsi strašně mladá, a necháš si takhle kazit život plísně jsou opravdu až životu nebezpečné, navíc pokud ti plesniví věci ve skříni, tak už to je na mašli.
tady je popsáno, co můžeš dělat z právního hlediska. z lidského hlediska si nedokážu představit, že bych nadále žila s mužem, který je o tolik starší, líný, závislý na rodičích a je mu ukradené zdraví rodiny....
Natalya
to je taky pravda. amri skutečně nežije z vlastních peněz. ale u rodičů kohokoli bych nechtěla žít ani za nic. jsou z toho problémy, i když člověk vydělává. rodiče je třeba nechat žít někde jinde. nechat si kontrolovat život za cenu klidu mi přijde otrocké.
Cituji sarra: Z Tvých vložených slov jsem si nejprve myslela, že jsi na mateřské...a že Tvá situace je není opravdu jednoduchá, ale po přečtení dalších příspěvků docházím k názoru, že jen naříkáš a vlastní přičinění žádné .....máš šestileté dítko, proč nepříspíváš také finančně, třeba jen na zkrácený úvazek, přece kombinované studium je možné dělat i při zaměstnání
naprosto souhlasím
plus se mi zdá, že manžel ví, že jsi na něm závislá, že jen tak neodejdeš..
sarra
Já jsem chodila do práce. Pracovala jsem doma na PC a občasně docházela do kanceláře. Poté jsem o práci přišla z důvodu velké nemocnosti a teď se opravdu nehledala nejlíp. Navíc syn dostal školku až letos - rok před skolní docházkou. Předtím jsme jí nedostali - je u nás málo místa. Nyní jsem s ním doma. Teď v létě školka není, hlídání nemáme a paní na hlídání by mi neprošla, tak nějak opravdu nevím jak pracovat. Práci na doma jsem nesehnala a pokud někde popravdě řeknu zdravotní stav a občasné hospitalizace, k tomu jsem doma s malým já, když je nemocný - ne manžel(jen letos byl malej 3 v nemocnici) a školu teprve dodělávám. Asi mám smůlu, nebo neumím hledat, ale nikde mě nechtěli.
amri
tak když jsi doma, vyřeš si aspoň bydlení s pronajímatelem.. viz výše. manžel se k tomu nemá, je to na tobě.
Natalya
Vztahy jsou lepší - stýkáme se. Já neutrácím jejich peníze. Ta neustálá kontrola mi vadila. Vlastně nebylo žádné soukromí a nic jsem nemohla udělat sama - tchyně mi přepírala prádlo, skládala atd. Nejvíc mi, ale vadilo jejich chování po porodu. O synovi jsem nemohla téměř nic rozhodnout sama. Chtěli mě vyhodit a nechat si ho a vychovávat ho s manželem. Když jsem zavolala policii a přijeli i naši, tak moje mamka to nevydržela a řela policistům, že manžel doma má nelegálně držené zbraně, tchán jí pak málem srazil ze schodů. Vše zapřeli a zbraně poté zmizeli - doteď nevím kde jsou. Tchán se je snažil přesvědčit, že jsem bláznivá a chtěla jsem ho vzít v řijnu ven bez bundy a proto mi bránili. Tchyně má také dva pejsky a nechávala ho od mala olizovat, což mi hodně vadilo. Prostě to nebylo nejlepší.
imoen
Díky moc za radu. Já se to snažím změnit. Dodělávám školu(už za chvilku to bude, pak pujdu na operaci se srdcem(aby nemohl říkat, že se o malého nemohu starat) a chci se postavit na vlastní nohy. Dřív jsem měla i slušnou brigádu(10tis/měsíčně),ale bohužel mé pracovní místo zrušili. Vím, že jsem udělala hodně chyb. Neměla jsem otěhotnět tak brzo. Mě bylo 18 a nějak jsem ani nečekala, že by se to mohlo stát. Nelituju, že mám malého, protože nyní jsem na horm. léčbě - problémy s krvácením a mám za sebou několik chir.zásahů, protože jsem prostě začla hodně krvácet a už nepřestala. Bez dětí bych být nechtěla a tak toho nelituji. Vím, že partnera jsem měla vybírat pečlivěji, ale byla jsem zamilovaná a ikdyž malý přišel v nevhodnou dobu, tak jsem ráda, že ho mám a snažím se to nějak zvládat.
haana
Já si to také myslím. Rodičům je kolem 65, ale žije i babička a té je 87. Vím, že takhle uvažovat je pitomost a investice do vlastního je můj sen. Byla bych ráda, kdyby to také pochopil. Nechci čekat na bydlení do 45.Hlavně moje to stejně nikdy nebude.
Efca
Také si myslím, že na to spoléhá. Proto se snažím vyřešit několik svých nedostatků. Bez školy, bez práce a se srdeční vadou bych to sama nezvládla a nikoho jiného si teď hledat nechci. Navíc já věřím na manželství a myslela jsem, že to je napořád. Jsem ráda i když se mnou nebudete souhlasit. Potřebuju popostrčit. Moc si nevěřím a jsem hodně sama, bez přátel. Chci dokázat, že to sama zvládnu, protože slýchám, že nejsem ničeho schopná.
Já jsem zásadně proti soužití s rodiči pod jednou střechou i přesto, že jsou vztahy bezkonfliktní. Ovšem v Tvém případě bych asi udělala s určitostí výjimku, ale šla bych ke svým rodičům. Jsou jedinci (většinou synové), kdy pupeční šnůra nebyla dostatečně odstraněna a ani věkem se to nezmění. Pořád budou maminčiny mazánci, (bohužel takového máš doma). A když nehledí na zdraví vlastního synka, musíš zapracovat ty.
Zdravotní komplikace jsou opravdu nemilé o to více situace v bytě jim přispívá, nehledě na tu zavrátnou cenu, jak zdravotní tak finanční.
Pohlídání šestiletého dítka by snad tchýně zvládla, ne?
imoen
Pronajímatel zlikvidoval plíseň na chodbě, ale už se zase vrátila. Dělat stavební úpravy kolem domu - odvlhčení odmítá. Vevnitř si s tím po souhlasu můžem udělat co chceme. Problém je, že partnerovi to nevadí a příde mu, že přeháním. Je mu dobře a nepřijde mu podstatné to změnit a tak hledám argumenty o tom, že plísně doma nejsou vhodné a hlavně, že je pro nás byt malý.
Vadí mi, že na všechno musím mít souhlas. Např. Moje mamka tátovi občas vyhodí staré ponožky, nebo noviny. To já nemohu. Na toaletě a v postelích(ty postele se pak mají vyhodit, protože ztrouchnivěly) skladuje několik desítek kilo novin a já je prostě nemůžu vyhodit. Řekne mi, že to je jeho soukromí a do toho mu lézt nemohu. Že to je jeho věc a ani jeho máma by mu takhle neprobírala věci. Takže čekám - vzhruba od února až to probere a my to vyhodíme. Pak by se mohl přestěhovat malého pokoj a můj táta tam vymaluje, ikdyž říká, že plíseň se bez úprav domu vrátí.
haana
Já to vím, proto se chci osamostatnit, protože moje neni nic a nemám ani žádné zázemí.
Mě ten malý prostor vadí hodně, ale manželovi ne. On tady skoro není a pokud tu je, tak je na pc. Jemu malý prostor nevadí - i u rodičů využíval menší pokoj-hlavně, že v něm bylo pc. Pracuje na něm a pak na něm sedí i večer. Já doufám, že by ho táta nepropustil k vůli tomu, že se se mnou odstěhuje. Prostě se s jeho rodičema nemáme rádi, ale doufám, že by to neudělal. U nich vládne jednoznačně muž a já jsem moc poslouchat nechtěla.
amri
ech, bude to znít asi hrozně, ale i kdyby byla pravda jen polovina toho, co píšeš, tak mají tvé problémy jen jediné spolehlivé řešení - vyměnit ne byt, ale partnera a to já nejsem zastánce rozvodů, dneska se lidi rozvádějí kvůli kdejakým kravinám. ale pokud muž nechává rodinu žít v plísni, protože mu jde o jeho pohodlíčko, to je smutné. naši se hádají jak psi, občas si vyhazovali věci k okna, taky spolu někdy třeba pár týdnů nemluví a tak, ale jakmile někdo cizí řekne něco hnusného o tom druhém, jendomu z nich je špatně, nebo kdykoli šlo o zdraví nás dětí, tak vždycky jednali, a vždycky za sebou stáli. otcova sestra mámě taky čmuchala do života, což mu sice nějakou dobu nedocházelo, ale když mu to došlo, tak ji vyhodil. kdyby se jeho rodiče chovali k mámě tak, jak rodiče tvého manžela, odstěhoval by se na druhý konec republiky, rodiče nerodiče. a já myslím, že to je tak správné.
co se týče bytu - myslím, že to, co je v článku výše, platí, i pokud se plíseň objeví znovu. byt musí být zdraví nezávadný, a zajistit to musí pronajímatel. pokud plíseň nezpůsobujete vy (jakože o tom pochybuju), je jedno, kolikrát tam bude, musí ji odstranit vždycky a vždycky na své náklady. pokud nechce úpravy zvenčí, tak mu nezbyde, než dokola malovat, a používat speciální prostředky. pokud ale nemůžeš ani vyhodit staré ponožky, tak netuším, jak ti poradit. moje máma by si vymalovala sama, když by manžel byl v práci. což nevím, jestli u tebe půjde.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.