Spát či nespat s bývalým přítelem, když ho chci dostat zpátky?

Mám z tebe radost, Nikolko, jen ať ti to vydrží!

Holky, děkuju

Reaguji na Nikollka: Konečně. Jsi šikula a doufám, že ti tenhle postup vydrží. Konečně začneš žít svůj život a můžeš se věnovat sama sobě.

Tak jsem se právě vrátila z další společné akce a řeknu vám, že mám zase o čem přemýšlet.. Je to teď mezi náma takový divný a mně chybí to vídání se, srandičky, sportování, občas jít spolu posedět.. Začínám litovat toho, že jsem mu řekla, že s ním kamarádit nechci, přitom on byl jako kamarád vlastně úžasnej (ve výsledku mu to šlo líp než ta hra na přítele.. ). Nebudu to s ním už řešit, ale jestli bude ještě šance a příležitost, asi zapracuju na tom, aby z nás ti kamarádi přeci jenom byli, i když teď to bude o dost těžší..

Ahoj holky.
Tak jenom podávám hlášení, že jsme ofisiálně kamarádi. Párkrát jsme se teď viděli a bylo to v pohodě, takže jsem jednou přisla s tím, že chci, abychom byli kamarádi, tečka. Víc jsem to neřešila a už řešit nebudu, jsem smířená s tím, že jestli se k sobě nehodíme, nemá cenu to hrotit. A jestli se k sobě hodíme, třeba se to ještě v něco vyvine, ale nějak se tím už zabývat nebudu. Mám teď svých starostí dost a tohle nechám osudu, ono to nějak dopadne i bez mýho věčnýho řešení a plánování..

Reaguji na Nikollka: Tak ti držím palečky

Tak to jsi dobrá, pokud to ustojíš. Já bych na to neměla.

Holky, pomoc, změna!
Fakt to nechápu, teď, když jsem se smířila s tím, že budeme kamarádi, tak on přišel s tím, že chce, abychom se dali zase dohromady! Proč tohle dělá?
Budu teď v září končit školu a přemýšlela jsem, co budu dělat potom, kde budu bydlet, pracovat a tak.. A on mi nabídl, jestli nechci bydlet u něj, chápete to? Jak mi může nabízet něco takového, když spolu ani nechodíme?! Prý si uvědomil, co ke mně cítí (ale co to je, to neřekl.. ). Co mám teď dělat? Já fakt nevim..

Já Ti mám z něho pocit, jestli on náhodou není ten typ, který chce hrozně moc něco, co nemůže mít, a když to konečně má, tak ho to zas rychle přestane bavit.

Taky si myslím. Nebo sám pořádně neví, co vlastně chce.

Jo, toho se taky bojim, takže už jenom právě proto jsem ho s tou jeho nabídkou poslala někam.. Minule jsem se nechala ukecat moc rychle a je pravda, že si toho moc nevážil, ale to bylo právě tím, že jsem ho v tom nenechala moc vymáchat a ani jsem si to s ním všechno vlastně nestihla vyříkat.. Teď budu hodně dlouho přemýšlet, jestli tomu vůbec chci dát šanci, takže buď mi to ulehčí tím, že ho to za chvilku přejde, a nebo se bude snažit dál a já nad tím budu mít hezky čas uvažovat.. Ach jo..

Připomíná mi to, jak Klimeš má v jedné své knize o vztazích kapitolu o tom, jak máme všichni přitažlivé a odpudivé síly.

Reaguji na Nikollka:
Zřejmě ho přitahuješ, ale když překročíš jeho únosnou hranici těchto sil, tak zase odpuzuješ.
Nevím, jak líp to popsat, zkusila bych přečíst - Klimeš - Partneři a rozchody

Třeba společně najdete tu mez, kdy ho to nebude "užírat" a Tebe nervovat.

Jo, tak to je přesný! To jsem si uvědomila při tom posledním rozchodu, když jsem si i tuhle zmiňovanou knížku četla.. Když jsme byli rozejití, chovala jsem se v pohodě a jeho to ke mě zase přitáhlo, ale jakmile jsme se zase dali dohromady, asi mi vždycky hrábne a jsem moc vlezlá, moc dotěrná, chci být s ním co nejvíc a podobný blbosti, kteří kluci na holkách prostě nemají moc rádi (a opačně to samozřejmě platí taky, čeho je moc, toho je příliš..). Takže z tohohle jsem vyléčená, po tom, co jsem teď byla několik měsíců sama, už se samoty a trávení volného času bez něj nebojim, naopak si ho užívám..

No vidíš, že rady Romanky 100% ně fungujou, když se člověk kvůli těm chlapům nepřetrhne, tak najednou mají zájem. Mě to bylo jasné hned, že on otočí...i když jsi psala, že jsi to podělala a že to nefunguje. Ale funguje. Vždycky.

Co radit ovšem nevím... váš vztah má podle mě dost problémů, co jsi tak popsala a nejsem si jistá, že by se něco změnilo. Možná dočasně, první měsíc... a pak to sjelo zase do starých kolejí.

S tím bydlením bych byla opatrná, asi bych se k něm hned nestěhovala...ale kdyby ses to rozhodla zkusit, tak bych spíš volila kafíčka, kina, výlety... prostě randění a nechat tomu trochu času a ne se hned sestěhovat.

Ale bohužel myslím, že ten návrat fungovat nebude. Nebo teda bude, ale jen chvíli. Aspoň to jsou moje zkušenosti s opakovanými návraty.

To jo, ale nejdřív jsem pro to musela připravit dobrou půdu, tj. nejdřív mu ukázat, že jsem v pohodě a není problém být kamarádka, protože o něj vlastně nestojím.. Kdybych se mu vyhýbala dál a zrealizovala třeba to, že se s ním jako kamarádka vídat nechci, tak by mu to možná bylo líto, ale zase by si mohl říct, že je to vlastně dobře, protože mi navíc nechce ubližovat a bude tedy respektovat moje přání (a jeho by v tomhle případě nenapadlo, že třeba chci, aby bojoval, protože jak sám říkal, myslel si, že nemá šanci.. ).
No nic, ale štve mě, že to na mě takhle vybalil.. Kdyby na to šel pomalu, nechal tomu volný průběh, netačil na pilu - to jsou přeci furt tyhle jejich kecy, a sami se tím vůbec neříděj