Je mi 22 let a otec mi zakazuje spát u přítele

Na tohle je jediná rada - odstěhuj se,i když nechceš. Vztah s rodiči se jenom zlepší a ty budeš moct dýchat a být volná....původně jsem ti tu popisovala můj příběh,smazala ho,jen ti chci říct-zažila jsem úplně to stejné jako ty

A jsi někde na koleji?Možná by šlo udělat takový malý "podvůdek" stylem vlk se nažral a koza zůstala celá,že bys nejezdila domů ani o víkendech a s partnerem tento čas mohla trávit.Vím,že asi bude dost těžké rodičům lhát,ale když nechtějí pravdu,tak je to ve tvém věku odpustitelné.

A máš dobrý kamarádky že bys řekla, že spíš u nich a spala by jsi u něj

Já jsem tedy nikdy neměla problém s rodiči ohledně přítele nebo sexu, ale strašně jim vadí, když jsem přes noc z domu a oni neví, co se se mnou děje (je mi 21) Dřív to bylo hrozný, do desíti doma, po nocích nikam, pořád jsem musela posílat kontrolní smsky. Právě první vztahová krize s přítelem, který byl naštvaný, že se mnou nikam pořádně nemůže, mě donutila se tomu vzepřít. Já se ještě dlouho neodstěhuju, protože studuju obor, u kterého mám zatím problém i brigádničit, natož abych někde vydělávala na nájem, jídlo... doma jsem přetrpěla dusno, hodně agresivních hádek, ale byla jsem nekompromisní. Rodičům vždycky řeknu, kam jdu, s kým a že se vrátím třeba autobusem ve dvě ráno a to dodržím. Nejsou nadšení ale tak nějak to konečně přijali. takže moje rada je začít s po malých kouskách důsledně prosazovat svou

Reaguji na Laky: no já právě bydlím doma. Teď toho fakt lituju, že jsem nešla na VŠ někam jinam ale co už teď nadělám. Navíc otec je pořád doma v invalidním důchodu, každé ráno mě jde vzbudit do školy, zeptá se mě jestli mám svačinu, v kolik přijedu domů, atd. Je to někdy fakt peklo.

Reaguji na Ráchel25: tak sem tam to samozřejmě můžu svést na kamarádky, ale to není řešení. Jsem dospělá proboha... Navíc on bydlí v sousedním městě, mamka tam pracuje a zná mnoho lidí a stejně by se to dozvěděli...

Jinak doma fakt nechci dělat dusno větší než je. Odstěhovat se asi stejně nemůžu, taky neseženu při škole takovou brigádu abych se uživila. Naši mě hodně chtějí doma, oba dva bratři jsou o hodně starší než já a dávno mají své rodiny a odstěhovali se... Proč asi? Já jsem ta nejmladší vymodlená dcera, a táta si asi myslí že mi bude do konce života 12 roků.

Uvažovala jsem ale, že jestli to tak půjde dál, že to vyřeším takhle. Bratr už mi několikrát nabízel ať k němu jdu bydlet, ať nemusím dojíždět do školy (bydlí v místě mojí VŠ, já dojíždím autobusem). Sice s ním moc nevycházím ale pořád lepší jak doma. No a tátovi řeknu, že pokud je mu milejší aby mě vyštval z baráku, protože dělá scény dospělé dceři, která chce být s klukem kterého miluje, tak že se fakt radši odstěhuju a zůstanou doma úplně sami.

Ono je jasné, že tatínkovi nechceš lhát a je to problém..

Takové ty řeči dokud tě živím má spousta rodičů, a vlastně to ani nemyslí vážně. Kdyby jsi nakonec opravdu byla nucena se odstěhovat, určitě by jej to mrzelo.

Na druhou stranu si musí uvědomit, že ti komplikuje život, v dnešní době si kluci kočku neberou hned při prvním vztahu a už vůbec nečekají se sexem do svatby.

Maminka ti nijak nápomocná není, nemůže s ním promluvit, nebo tě nějak rozumně krýt?
Já bych se asi naštvala, otci řekla, že už mi není 15let a jestli si snad myslí, že jsem ještě panna po tříletém vztahu a že mě tímto přístupem donutí jedině ke lhaní a tajnostem. Protože tak už to máš.

Jo jinak bych chtěla ještě podotknout, že jsem naprosto ukázkové dítě, naši nemají jediný důvod si stěžovat. Ve škole mám výborné známky, doma automaticky každý den něco dělám, žehlím, uklízím,... I když jdu o víkendu kalit třeba a dojdu až nad ránem tak automaticky bez řečí vstávám v osm ráno a jdu doma pomáhat, nezažila jsem spaní do oběda snad nikdy. Nevím proč si ti rodiče fakt neváží toho, co mají doma...

pokud se nechceš odstěhovat, tak jedině svatba pokud nechceš mít rozhádanou rodinu, tak tohle je jediné příjemné řešení. Samozřejmě by musel i on chtít, což až mu řekneš tak ho to vykolejí, ale pokud tě doopravdy miluje tak to určitě pochopí. Jinak určitě by musel tvého taťku požádat o tvojí ruku. Myslím si, že jinak jim to nevysvětlíš. Pokud tedy nezjistíš, že třeba oni se museli brát kvůli tomu, že mamka byla těhotná. To by pak mohli pochopit, že bude lepší, když budete spolu spát třeba u Vás než abys byla pak v tom. Tak jsem to vysvětlila já, že místo toho abych se večer nebo ráno vracela domů bůhví odkud a bůhví od koho, tak ať přítel spí u nás. Přeji hodně štěstí.

asi by neuškodila trocha rebelie. Když člověk sleduje dospívající mládež kolem, tak vaši opravdu můžou být rádi.

I když je to blbé, jde vidět, že na tebe jsou fixovaní, v případě mírného vyhrožování si myslím, že by ti v rozumné míře ustoupili. Není to moc hezké, ale co naděláš..

Reaguji na Dirtyangel: Mamka je zlatá. Sice s tím taky zrovna nesouhlasí, ale aspoň chápe, že jsem dospělá a ví, že nedělám absolutně nic proč bych se měla stydět. Táta ma pořád akorát řeči, co si o mě všichni pomyslí, že se tam u nich peleším atd. Máti ví, že s otcem stejně nepohne tak už to ani nekomentuje. Jen mi vždycky říká, ať na to kašlu. Jedním uchem tam a druhým ven. Já to ale neumím, vždycky se strašně pohádáme, a týden se mnou nemluví. A pořád dokola.

Reaguji na susa: no svatba... toho minulého přítele jsem si chtěla klidně i vzít v nejbližší budoucnosti. Ale s tím současným jsem teprve krátce, to v žádném případě Navíc chci dostudovat VŠ atd.

Reaguji na majinka44:
Tak to ti nijak nepomůže. Maminka je možná zvyklá se tak x let chovat, aby měla klid. Ale tady jde o tebe, ty ji prosíš o pomoc a ona si nechce komplikovat život tím, že by se tě zastala..

A třeba zrovna od ní by to otec pochopil.

Protože jejich víra jim to diktuje jinak,jiní rodiče by byli nadšení že mají spořádanou dceru...ne tak věřící.Víra je v životě mnohdy velká komplikace pro okolí.

Reaguji na Dirtyangel: dneska se mě třeba zastala když táta ráno začal nadávat při pohledu na prázdnou postel v pokoji. Prý mu řekla, ať se začne konečně ke mně chovat jako k dospělé, že já sama moc dobře vím co dělám, že nejsem žádná rajda a tak. Že můj přítel je hodný kluk a má mě rád a pokud chce ať s nima zůstanu doma tak ať se tak začne chovat. Otcovi prý sklaplo, neměl na to co říct. Když jsem ale přišla domů, tak mě zase seřval jak malé děcko... Jak se prý začínám zase spouštět, že tam u nich na mě není nikdo zvědavý, ať se tam klidně odstěhuju atd.

Reaguji na Laky: Ono to tak asi bude pořád že? Viděla jsem na vlastní oči, jaká byla scéna doma, když se bratr po 10 letech v USA s přítelkyní vrátili do ČR, a otec řekl že v našem baráku nebudou spát v jedné posteli před svatbou.

Já sama do kostela taky občas chodím, byla jsem i u biřmování. Ale víru neberu tak striktně, ale tak, abych měla určité hranice a chovala se tak, ať se za sebe nemusím někdy stydět. Nesouhlasím se sexem až po svatbě a navíc by to mělo snad být jen pro zplození potomka ne...? K čemu je to jejda dobré? To že někdy jdu ráda do kostela neznamená že nemám ráda sex a jsem frigidní... Asi proto nejsou vidět v kostele skoro žádní mladí lidé...