Španělština nebo italština?

Italština je krásná, temperamentnější, španělština univerzálnější, ale zase není jen jedna. Evropská a latinskoamerická se někdy hodně liší, bez tréninku je pro běžnýho studenta někdy hodně těžký některý španělštině rozumět, takže pak ta univerzálnost jde rapidně dolů.
Na učení jsou oba jazyky plus mínus stejně lehký/těžký. Ono naučit se do určitý úrovně je jednoduchý, ale pak příjdou oříšky a mluvit perfektně se naučí málokdo. Speciálně španělština má docela složitý slovesa.
Dělat oba jazyky zároveň je masakrózní, ale záleží na podmínkách. Buď se oba musí dělat na nižší úrovni (metoda "škatulkovýho učení", přesně podle učebnice), a nebo je aktivně oba používat, což je v českých podmínkách problém.
Francouzštině je podle mě podobnější italština, aspoň podle toho,co jsem odposlouchala od mojí francouzský kolegyně
Italština se ale hodí třeba i v Katalánsku, hodně základních věcí má blíž k italštině než ke španělštině.
A domluvit se šj v it a obráceně je hodně těžký, mně to nikdy neprošlo ani u základních věcí, i když třeba to byla prostě dlouhodobá smůla
Vycházim z vlastní zkušenosti se samostudiem/s kurzy obou jazyků a "praxi" po asi čtyřech letech v zahraničí - Itálii a Katalánsku

S některými komentáři bych si dovolil nesouhlasit. Řekl bych, že italština je jak slovní zásobou tak gramaticky bližší francouzštině než španělštině a to především díky množství dialektů, které se nachází v oblastech, kde se setkávají hranice Francie a Itálie. Také je spojuje elize, kterou třeba ve španělštině nenaleznete. (Pro neznalé: odpadávání koncových souhlásek - př. L'Italia (člen La) a ve francouzštině třeba L'avion atp...) Obtížnost italštiny je určitě právě v těchto členech, kdy záleží na souhlásce, které předchází člen (můžete tak vidět podoby "il", "la", "gli", "i"... zatímco ve španělštině by to mělo být jen el/la a los/las... To je tedy jen z pohledu začátečnické gramatiky... (pokud se v něčem pletu, klidně se ozvěte). Italština má mnohem více nepravidelných sloves než španělština...
Zato výslovnost má italština mnohem jednodušší (výslovnost "g" ve španělštině po samohláskách jsem se naučil jen díky písničce ) - ale jsou tam taky vtipné hrátky s fonetikou - zdvojené souhlásky na které je často postavena výslovnost a také otevřený a zavřený přízvuk (důležitý spíše pro ortografii než výslovnost). Já bych si k francouzštině vybral italštinu a k angličtině zase španělštinu.
A důležité je také vybírat podle pocitu a také zemí, které jsou vám bližší (italština - Itálie, švýcarské kantony Graubünden a Ticino, San Marino; španělština - Většina států Latinské Ameriky (státy jižní Ameriky, Mexiko a středoamerické státy jako Nikaragua, Slavador, samozřejmě Španělsko a také v USA je rozšířená. Co se však evropského prostoru týče, španělština na tom není zas tak dobře (samotné Španělsko je dialektově rozděleno na spoustu samosprávných oblastí, takže se zde mluví mimo jiné i baskičtina, katalánština, aragonština, leonština či galicijština.) Španělsko má tedy zhruba 46 milionů lidí. Italština je dialektově ještě různorodější, ale italsky by jste se měli domluvit snad ve velkých městech všude (možná na jihu a hlavně Sicílii, která se kulturně a jazykově vyhraňuje jako Baskové ve Španělsku). Italštinou v Evropě lze mluvit tedy s více než 64 miliony rodilých mluvčích. Pro Evropu je výhodnější Italština, ale celkově pro svět díky rozsahu španělština. A ve španělštině je mnohem více dostupných jazykových učebnic (i když i italština má velice, velice slušnou zásobu studijních materiálů) a především pořady, filmy a knihy ve španělštině jsou dostupnější a tak nějak širší (s ohledem na počet států - 20, kde je španělština úředním jazykem, nemluvě o USA (oficiální v Novém Mexiku, Portoriku a široce rozšířená i v dalších oblastech), kde pořadů ve španělštině je také.

A argumenty typu: španělsky mluví každý, italština je cennější... je to oboustranné a kladně lze hodnotit obojí. Italština může být čas od času žádanější, ale v případě rozšířenosti španělštiny je možnost potkat lidi ovládající tento jazyk mnohem větší a tak se třeba i v Německu nebo kdekoliv jinde může naskytnou příležitost vyzkoušet si tyto znalosti... pokud teda ihned nedojde ke skluzu k angličtině

Mně osobně se líbí italština, španělština je... no prostě poněkud jiná a má trochu zvláštní výslovnost, fránina se mi nelíbí vůbec. Je pravda, že španělsky se domluvíš v určitých částech Ameriky, kterých není málo, ale italština je ze světových jazyků tím nejméně vyučovaným v ČR. Co jsem hledala školy, kurzy atd, italština většinou chybí. Záleží na každém, jaký jazyk mu líp sedne a víc se líbí. Učit se oba mě napadlo, ale španělština je o hodně jiná. Říká se, že Francouz, Španěl a Ital se spolu moc nedomluví a ani se nedivím. Taky je třeba si uvědomit, že kultura se také dost liší, mně sedí Itálie se svou italštinou, ale zkusila bych klidně i španělštinu. Věřte mi, že je to milionkrát jednodušší, než finština se svými 14 pády a dlóóóuhými slovy.

Reaguji na Icy Rose: španělština není o hodně jiná, oba jazyky mají dost společného nebo hodně podobného, a pak ty svoje specifika. To, že se mezi sebou pak ty lidi nedomluvěj, to je věc jiná, pes je zakopanej někde úplně jinde Speciálně it a šp, kde je to někdy naprosto to samé, jen s lehce jinou výslovností
Italštinu se lidi neučí na kurzech, učí se ji v praxi, v Itálii. Teď se tam už tolik nejezdí, ale před krizí se tam vydatně jezdilo na práci, a to takovou, že tam člověk byl nucenej se za pochodu učit a denně hodiny komunikovat

Reaguji na Pavla Bellis: Ale tomu věřím, jen jsem psala o kurzech. Ne každý má čas a peníze jezdit do ciziny. Já dělám školu, pak jestli ji letos dodělám půjdu na další a na tu třetí si musím vydělat třicet tisíc jen na školné, takže nemám ani jedno, ani druhé, tak mi zbývá učit se sama nebo najít práci a vydělávat si na kurzy u rodilých mluvčích, což mi přijde docela dobré. Ale kamarádka se dva roky učila španělsky a sama říkala, že je tam mnohem těžší výslovnost a celkově je to o něco náročnější. Neříkám že je to nesrovnatelné, ale něco na tom bude.

Reaguji na Icy Rose: Já tím chtěla říct hlavně to, že italsky mluví (což vždycky neznamená, že umí) mnohem víc lidí, než by se čekalo . U španělštiny je s výslovností problém v tom, že si šlapou na jazyk. Prostě česká pusa je trochu jinak nastavená. Ale není to problém, protože nám rozumí i s tím naším akcentem a nemají s tím ani jiný problémy. Mně osobně se italština taky líbí víc, má hezčí zvuk a lepší dynamiku, no ale nakonec jsem v Itálii neskončila.

Ahoj. Za mně určitě italština. It.byla už po několikáté zvolena za nejlépe znějící a sexy jazyk na světě (můžete dohledat na netu). Navíc je italština jazyk umělců, každý zpěvák, hlavně lyrický, apod umí italsky. Není pravda, že se Italsky mluví jen v Itálii. Podle průzkumu, italským jazykem mluví až 140 milionů lidí. Samozřejmě nejvíce v It.,ale dále pak ve Švýcarsku, Monaku, Maltě, Slovinsku, Libii (v Libii do to minulého století byl oficiální jazyk), v USA až 800.000 lidí mluví italsky, hlavně v NY. A také nesmíme zapomenout na Vatikán a San Marino, to jsou samostatné státy. Takže jak vidíte, není italština úplně neznámá. Mně osobně italština pomohla v Americe, neumím moc anglicky a italsky jsem se domluvila ve všech restauracích, muzeích atd.