Snažily jste se někdy získat expřítele, který má nový vztah?

takhle jsem to měla zcela přesně a před třemi dny to nevydržel. Že končí a nevydrží se mnou. Ale hned mi tvrdil že mě miluje, ale že nemůže. Chápu že nemůže, ale nechápu proč mě trápí a dává mi plané naděje tím, že řekne, že mě miluje. Stále a kdyby si mohl vybrat srdcem a ne rozumem, byl by stále se mnou.

ne nikdy....a snad se k tomu nikdy ani nebudu muset odhodlat...bývalej po 5 letým vztahu mi hodně ublížil a nechtěla bych ho ani za milion....pořád jsem zastávala názor, že to nebyl ten pravej a přijde lepší. Nevím, možná jsem měla jen štěstí,ale bylo to tak....

ahooj.
Řeším asi podobnej problém,jako vy všichni,kteří se k tomuto tématu nějak vyjádřili.
Svýho bývalýho pořád miluju a nemůžu na něj přestat myslet,i když mám nového přítele,všechno klape tak jako má,ale prostě nedokážu být šťastná,když vím,že místo mě usíná teď vedle jiný. Nejhorší na tom všem je,že jsem to byla já,která se s ním rozešla,protože se v mým životě objevil někdo jiný a 2 a půl roku jsem hodila za hlavu. Strašně si to vyčítám a nemůlžu se toho zbavit. Všichni mi říkají : To chce čas,nech tomu průběh a buď šťastná s tím,koho máš a měj ho ráda stejně tak jako Martina,ale TO PROSTĚ NEJDE!!
Po nocích brečím,i když mám vedle sebe člověka,kterej mě má rád a udělal by pro mě cokoli,tak proč to nejde cítit to samé jako on cítí ke mě?

Víš, já mám pocit, že člověk má tendenci si zpětně vztah idealizovat. A navíc razím heslo, že se dvakrát do stejné řeky vstupovat nemá. Pokud to jednou nefungovalo, tak by to nefungovalo pravděpodobně znovu. Možná byste se ze začátku snažili a bylo by to ideální, ale postupem času byste byli zase tam, kde předtím. Mluvím z vlastní zkušenosti. Lidé se ve své podstatě nemění a pokud něco nesedí, velmi těžko se to dokáže ze dne na den změnit.

Spíš si myslím, že žárlíš na novou partnerku, to je přirozené. Možná tě mrzí, že si tak rychle našel jinou. Chápu to, byla bych na tom stejně. Také tohle těžko zvládám. Ale vím, že to jinak nejde, opakované návraty a rozchody nemají smysl. A než se takhle plácat ve vztahu, je lepší si najít někoho, kdo si tě bude víc vážit a se kterým ti bude fajn. Věř, že někdo takový na světě pobíhá

Holky co na to říct....
My ženy jsme prostě jiné než chlapi a do všeho dáváme city a mozek. Oni naopak mají tu výhodu, že ten mozek do toho moc nedávají Roxyn tvůj příběh mi připadá, že buď se nemůže rozhoupat a v tom případě mu pomož...dejte to znovu dohromady a vykašlete se na okolí...nebo budeš taková jeho "záložní" holka, tedy milenka, ale to tě bude ubíjet. Takže moje rada, jdi do toho na 100% a obnovte váš vztah nebo se sním přestaň úplně stýkat, jinak tě to zničí. Vím, že je to ohrané, ale čas všechno zahojí...horší je, že těm myšlenkám v mozku nedokážem poručit

Navíc pokud ho kamarádi a rodina nesnáší, asi k tomu mají důvod. Sama píšeš, že udělal pár hnusnejch věcí.

Většinou nezávislí lidé vidí ten vztah objetktivě a proto mě to utvrzuje v tom, že bys ho chtít zpátky neměla. Člověk občas některé věci nevidí a rodina, která to s tebou myslí stejně nejlíp, to třeba vidí reálně.

Teereeza
100% ti rozumím, prožívám to stejné...

FateFa
a jak to řešíš? jestli to teda vůbec nějak řešit jde,já na to ještě nepřišla...

Tak tohle jsem prožila z obou stran Byla jsem i ta, který chlap odešel k bývalé I ta která se vrátila k bývalému, oba jsme měli už jiný vztah... On tedy první, nemohla jsem to vydýchat, byl s ní asi do týdne, co jsme se rozešli, fakt jsem se z toho složila. Pak bleskově taky vlítla do vztahu (ten kluk o mě usiloval strašně dlouho, tak jsem mu dala šanci) asi abych nebyla sama, když on už má někoho jiného... On měl mezi tím ještě vztahy tři, o tom poslední jsem ani nevěděla, tvrdil, jak je sám, že na mě čeká.. Už bylo jasný, že spolu budeme.... No ale pak ta holka začala vyvádět, tak jsem se o ní dozvěděla a dost lidí mi to dalo sežrat... Já nevím, je nám dobře, ale když si na vzpomenu, pořád mě to bolí Nevím, jak to mohl dokázat, mít tři další vztahy, když tvrdil jak mě stále miloval Jsem spokojená, ale ta důvěra jako byla poprvé je v .... Docela se v mých očích změnil.... Ten obnovený vztah asi nikdy nemůže být stejný, jaký byl předtím

Ahoj holky, musím říct, že mě vaše diskuze hodně zaujala. Procházím si teď něčím hodně podobným. S manželem jsme se po skoro 5 letech rozešli, protože naše situace už byla neúnosná. Já jsem na něja byla hrozně náročná, umíral mi tatínek, maminka to nezvládala a přenášela všechno na mě a já pak automaticky na manžela. Nebyli jsme schopni spolu už normálně mluvit atd. Bylo to hondě náročný pro všechny. Prostě jsem neviděla jinou možnost než to ukončit. Teď, po 2 měsících, kdy jsme oddělení, jsem si všechno uvědomila, spadlo to ze mě, jako bych se probudila z nějakýho špatnýho snu. Chtěla bych, abychom se k sobě vrátili, jenže manžel si našel nějakou mladou slečnu, se kterou tráví většinu času. Bavila jsem se o tom s ním, ale on říká, že si to nedokáže představit dát zpátky. Chápu ho. Taky se mu ulevilo, teď si užívá života a chová se jako "zamlada" . Navíc je tam jeho 8-letá dcera, kterou jsme za našeho manželství společně získali do jeho péče, tu má v péči pořád. Dělá teĎ to, co jsme už spolu nebyli schopni dělat - jezdí na výlety pod stan atd. Já jsem přesvědčená, že k sobě patříme, a že to nemůžeme jen tak zahodit. Jenže on to teď prostě nesdílí. Myslím, že je na něj ještě brzo se vracet k tomu, co bylo tak špatný a chápu to. Jen mám trošku problém nějak se k tomu všemu postavit, hrozně ho chci vídat, on mě taky, ale to vědomí, že pak jde za jinou, je hrozný.

Reaguji na sleepymouse:
Já myslím, že šance, že se vrátí v tomto případě je...Hlavně pokud sis rozuměla s jeho dcerou a budeš jí chybět, prostě jste "rodina" a tu mu žádná mladá slečna nahradit nemůže (pokud s ním neotěhotní), ale musí na to přijít sám. Je to těžký, ale psychologové doporučují počkat jeden rok, než se chlap zase "odmiluje" a pak se možná vrátí, protože slečna ho přestane bavit a začne mu chybět ta "rodina"...Ale záleží na spoustě dalších okolnostech....Jaký jste měli vztah? Jak na tebe byla dcera a on vázaní? Jak to máte s bydlením? (může mu chybět i váš byt/dům, tvoje koláče nebo co já vím - prostě domácí pohoda) Máte vlastní děti? atd...dopředu se to odhnoudnout tak úplně nedá, ale naděje tu určitě je....

Asi bych se s ním vídala, byla hezká (čím dál víc), upravená, trochu jiná než dřív, ale zároven stejná v tom, co na tobě miloval...Nevídala bych se s ním příliš často, netlačila na něj s návratem, řekla mu něco v tom smyslu, že ho chápu a že to tedy necháme takto. Sama chodila na "rande" a klidně se s jiným mužem nechala vidět, udržovala vztah mezi tebou a dcerou (což je asi samozřejmost), případně pokud o to bude stát podnikala "rodinné" akce (jednou za čas) ve třech (pokud by to probíhalo v pohodě, bez hádek)...Prostě taková kamarádka, která pro něj znamená hodně a nezvdá se jí...Mladou slečnu to časem taky začne trochu štvát, bude dělat žárlivé scény (ty je rozhodně nedělej ani se na ní nevyptávej, zachovej si nadhled) a šance se zvýší....

Zároven se na to nespoléhej a žij svůj život.

Většinou návraty nejsou dobrý tah, ale v podobných "krizích" v manželství/dlouhodobých vztazích nebo v krizích středního věku mohou dopadnou velmi dobře a manželé si potom sami sebe váží o mnoho víc...

Jojo, budu tomu muset dát čas, i já to z něj teď cítím, že ho potřebuje. Je v euforii z něčeho nového, mnohem krásnějšího. I jeho nejlepší kamarádka si myslí, že mu to dojde. Jde o to kdy...

toto mne zajímá piště prosím poznatky, i když asi se řídím heslem, kdo spolu má být cestu si vždy najde

já si to myslím taky, ale je tam tolik okolností, že logicky pochybuju. Jeho slečna, to, že vypadá, že je přesvědčený, že by to už nešlo (to ale podle mě taky hodně pramení z toho, že teď má jiné rozptýlení a ani moc času na přemýšlení o nás). A taky se bojím. Protože z mojí strany to byl hodně unáhlený krok, náš rozchod. Ale bohužel situace už byla neúnosná. Ale už tehdy jsem si říkala, že možná se musíme rozejít, abychom se k sobě zase vrátili a zjistili, že spolu máme být. Přeci jsem nebyla skoro 5 let s někým jen tak. A už mi není dvacet, aby to byla jen nějaká zkušenost.

kosheeeenn: a vycházíš z nějaké zkušenosti?