Rozmazlený přítel

Reaguji na lusinda: Souhlasím. Mě to třeba i víc baví, když mi pomůže oškrabat brambory, povídáme si u toho a tak Prostě zkusit to na něj stylem, že nic se neudělá samo a když mi trošku pomůžeš, bude dřív hotovo atd. Chlap by to neměl brát jako samotřejmost, sedět vyvalený v gauči a ještě mít poznámky typu: kdy už to budeee, já mám hlááád!

Ježiši, Laky. Pro mě jsou denně teplé večeře nesmyslné, zbytečné, když je denně teplý oběd. Pro tebe zase chleba s něčím není jídlo, takže denně vaříš. Co tady řešíme?

Z jídla. Ale musí být denně teplé? Za mě NE. ....a jsme zase na začátku

Však je potřeba mu to říct,on evidentně netuší,že funguje i jiný model a měl by se zapojit ,takže jasně a stručně říct tohle a tohle se musí udělat a pak si můžem sednout oba dva,pokud není retarda,tak to pochopí.

Lusinda: Takže já radím lehce vychovávat od začátku a za každou nabídnutou a uskutečněnou pomoc pochválit (i když my se musíme pochválit samy).Oni jsou muži poměrně dost ješitní...

Absolutní souhlas. Mému příteli je 21, mně 22 a začla jsem na tom pracovat zavčasu. Jelikože jsme oba studenti,tak spolu bydlíme přes týden na bytě v Brně, ale už když dojdu večer ze školy a on skončí dřív, tak třeba udělá tvarohový knedlíky nebo vysaje a umyje nádobí. Já ho samozřejmě pochválím a on se cítí jak největší boreček na světě. A o víkendu když jdu nim domů na návštěvu, tak taky vidím pokroky, že třeba jde přiložit do krbu, vytahá nádobí z myčky... A to on nikdy předtím nedělal! Jemu maminka i ustýlala postel a uklízela ve skříni

I můj desetiletý syn si dokáže sám a bez keců namazat rohlík a udělat si pití, takže když slyším, že dospělý chlap čeká, co mu kdo donese pod nos, dělají se mi mžitky před očima.
Matky svým synům takovou péčí "zdeformovaly" mozek a takto postižené nám je předaly, abysme z nich udělaly chlapy. Převychovat dospělého chlapa je o dost těžší, než vychovávat dítě, takže zakladatelce přeju hodně štěstí a pevné nervy.

Lusinda: No ani ne, protože jí to vyloženě baví tady to opečovávání. A to má ještě jednoho staršího syna a ten už má rodinu a tomu se zas věčně ventiluje do života, ale jeho manželka se teda taky nedá.. Já jen doufám, že jednoho dne až budu mít děti, tak nebudu takovej magor. Chtěla bych zvolit nějakou zlatou střední cestu

Dost silná slova. Dřív fungovala jiná dělba práce - tisíce let. Myslím, že je to individuální....ne každý je tímto deformovaný.

Reaguji na bono2:
Jestli to bude vyhovovat víc, pak oprava....Některé matky...

tak ja sa pridám, ja varím denne ale iba večere ... rano raňajky ale výdatné medzitým nejaký jogurt, maškrta alebo ak je hlad tak chlieb, salam zelenina.. tuniak proste na zahnatie hladu rýchlovka..a potom večera varim rada aj keď mojmu manželovi by bolo jedno ak by jedol aj na večeru typ ala raňajky ... ale mne to vadí proste varím večere aaaa neznášam keď neviem čo mam uvariť potom hľadam inšpiráciu na nete ...lebo čo manžo neznáša je pýtať sa čo by chcel k večeri jaj
a také tie mamičkovské typy jaj hrozné ....
....
a raz začas keď ja mám chuť na niečo čo on neje (brokolica, karfiol, šamipony a hríby) tak jemu spravím ala raňajky a sme spokojní

Tak já mám pro zakladatelku pár praktických rad, co s rozmazleným mamánkem. Ale pozor! Aplikovat pouze v případě, že máte o svém životě v páru jasnou představu, ze které nehodláte ustupovat... protože po aplikaci následujících rad se může stát, že mamánek se rozhodne přece jen raději vrátit k mamince. Takže pokud jste ochotné to riskovat, směle do toho:

1) Nejdůležitější rada - jeden čin je nad tisíce slov. Pánové tvorstva reagují lépe na činy, slova jim připadají tak nějak abstraktní... Takže "pojďme si promluvit o dělbě domácích prací" je na nic. Stačí stroze oznámit: "Peru co je v koši na prádlo", a taky to dodržet. Až pán tvorstva zjistí, že má na sebe do práce jen tepláky a tričko s medvídkem, zapamatuje si to...

2) Nesrovnávat se s tchyní. Vy nemusíte líp vařit, líp uklízet, líp pečovat... Protože narozdíl od maminky můžete jejímu synáčkovi poskytnout něco lepšího - skvělý sex . Pokud se nebude cítit zanedbávám v této oblasti, ještě rád vám bude on sám vařit.

3) Dát mu jasně najevo (a teď budu citovat Matadi ): "Chceš - nechceš? Nevadí, přijde jinej, nahradí! Aneb pokud si je jeden tím druhým v partnerství až moc jistý (a to ti rozmazlení mamánci přesně jsou), je to to největší zlo.

A jen tak na vysvětlenou - to samozřejmě nejsou nijak nové nebo objevné rady, ale jak říká Carnegie - problémem není nevědomost, ale nečinnost.

... ještě bych měla dodat, že úspěšnost se rapidně zvyšuje, pokud se aplikace nasadí co nejdříve ve vztahu - ano, přesně v té době, kdy obvykle my, hodné holky, chceme být za ty nejskvělejší, takže pána tvorstva obskakujeme jak blázni, čímž si totálně po*ereme život...

jak to tady tak čtu,tak snad by bylo lepší,kdyby si náš kluk našel kluka než nějakou "línou" rozmazlenou dívku,která považuje domácí práce za útok na vlastní osobu ...... on totiž vše kolem domácnosti umí,takže by takové ve finále dělal sluhu on.

Dobře jsi ho vychovala. Jednou ti nějaká bude vděčná.

dík,ale to snad ani není výchova jako spíš nutnost.Já jako matka uvařím,ale proč už bych měla vyklízet myčku či vláčet nákupy a tak podobně.Na počátku to pochopil manžel a časem to vzal za své i syn.Společně žijem a společně se podílíme na chodu domova....není nic moje tvoje...je to naše.

Reaguji na Laky:
tak nejak podobne sa snažila urobiť moja mamina s bráškom ale ten bol skala podľa nálady ..potom začal pracovať mimo republiky a vie si sám navariť, vyprať, požehliť no proste už len normálnu ženskú si nájsť