Rodiče vidí na partnerovi vše špatné

Prostě bych jezdila já k příteli a ne obráceně. Nenech si do toho kecat.

Reaguji na La Bella:
Njn, jsi dospělá a budeš se muset rozhodnout, jestli si najdeš partnera podle představ rodičů a nebo to prostě vydržíš do doby, než si s přítelem najdete vlastní bydlení.
Jinak, já jsem ve věku tvých rodičů, ale respektuju názory a život mého plnoletého syna a rozhodně mu nemluvím do toho, jak by se jeho holka měla chovat.

Jak už navrhuje AlmaSinger, nedalo by se jezdit víc k příteli?
Rodičům do koníčků tvého přítele a bratrovy přítelkyně fakt nic není.. a jen proto, že nemají rádi sport, to nejsou automaticky nevhodní partneři

Chápala bych to, kdyby ten kluk byl třeba nějaký buran, neslušný, sprostý, ubližoval by jí, shazoval by ji... ale jen proto, že prostě není na sport?

Přesně.
Víš, já si myslím, že mám prima syna a že má dobré základy z rodiny a tak mu důvěřuju, že si najde hlavně někoho s kým bude opravdu šťastný. To, jak to vidím já je druhořadá věc.
Je to o tom, že svému dítěti věřím a mám ho ráda a ne, že mu stále budu vnucovat své názory a svůj pohled na věci.

Reaguji na AlmaSinger: to taky jezdíme, obvykle jsme u nás z pátka na sobotu a ze soboty na neděli u přítelových rodičů...teď o prázdninách to nevadí, jsme doma, ale když mám školu a jsem celý týden na koleji, doma to vidí jako zle, když pak na polovinu víkendu odjedu pryč, když jsem pryč v týdnu...oni totiž týden na koleji chápou jako moje volno, které mám po příjezdu domů o víkendu nadělat...takže odjezd na víkend chápou jako další flákání

Tvý rodiče asi budou pěkní pedanti a despoti - promiň, ale máme každý právo na takový život i na takového partnera, jakého si vybereme a nikdo nám do toho nemá co kecat. Ano, je pravda že mohou říci svůj názor, ale je na tobě, co si z toho vezmeš. A ne že po každé návštvě budou vyčítat dle mého úplné nesmysly, a že odjezd k příteli na víkend berou jako flákání. Já bych teda bouchla po druhé takové akci.
Řekla bych pánům rodičům, že si teda najdu pracovitého buránka otroka, který mě zbouchne, ale hlavně že bude okopávat záhony - a to, že třeba bude mít základku a imrvére bez peněz, takže jim i s děckem zůstanem celá famílie na krku, je bude jistě těšit víc, než můj šťastný vztah s nynějším přítelem.
A taky bych řekla, že už toho mám plné zuby a odmítám to dál poslouchat - pokud se jim to nelíbí, budu jezdit k příteli a pomáhat třeba i jeho rodičům - ať si tedy vyberou.
(Btw pěkně bych si u toho práskla dveřma ).

A nebylo by teda lepší, kdybys byla celej tejden jen doma, nestudovala, nepracovala a starala se o barák?

Reaguji na Emma_Belle: tady bude asi problém, že oni sami měli doma heslo, že se musí pomáhat a pořád...neustále slyšíme, co všechno museli dělat,když byli v našich letech,že dělali od rána do večera, žádné volno, že my máme oproti nim dovolenou...ale nevím, co víc dělat...teď mám práci na celé prázdniny, za tu dobu jsem měla 3 dny volno, kdy jsme byli s přítelem na dovolené, v práci dělám často i dvanáctky, do toho dělám autoškolu a píšu práci do školy...s přítelem se vidíme tak 3 dny v týdnu, s bratrem musíme napůl vytírat barák, umýt záchod,koupelnu, myjeme nádobí, já když mám čas vyžehlím nebo na zahrádce dělám, bratr zase s tátou v garáži...ale v podstatě buď děláme málo nebo to děláme blbě...takže když přijede přítel,který pomůže po obědě s nádobím a k večeru jdem vyvenčit psa, tak je zle, že mohl dělat odpoledne s tátou na zahradě nebo v garáži...prostě i kdyby práce nebyla,tak si nějakou najdou,aby se něco dělalo...

Holka zlatá, tví rodiče jsou dost divní a proto bych se snažila co nejdřív dostat z jejich vlivu.

Reaguji na Vokounka29: to je asi nejlepší období...když jsou v práci a já mám volno,jelikož doma všechno uklidím,nikdy nemám problém pomoct, jelikož mě netíží škola, práce a s přítelem se tedy vidět v poho můžu, když je vše hotové...takže doma je vše uklizené, prádlo vyžehlené, nádobí umyté, pes vyvenčený..tak je vše v pořádku

Reaguji na True: když oni žijí pořád ve své době mládí...kdy jim bylo 20,měli po škole a zakládali rodinu, mně je 20, ještě min.2roky budu studovat,s přítelem nemáme na společné bydlení a rodinu založit by byla hloupost...nechápou,že v mém věku si žili sami od rodičů a měli klid...oproti všem svým vrstevníkům žijem jinak,neznám nikoho,kdo by musel pomáhat jako my, nevadí mi pomoct doma,schvaluji to,ale nic se nemá přehánět...a aby mi všechen čas zabrala práce doma a škola, nebo brigáda a volno měla akorát po večerech,kdy je člověk zralý díky náplni dne v 10 zalézt do postele...to je blbost

už je i problém, že přítel k nám nechce jezdit, což se nedivím...doma má klid a pohodu, nic se dělat nemusí, což se mi ovšem taky nelíbí,jelikož doma nepomůžou rodičům pro změnu vůbec s ničím...naši přítelovi sice nic neřeknou, ale já si mu samozřejmě postěžuji, protože mě to mrzí, že spolu nevycházejí, přitom na počátku vztahu s ním byli kamarádi, což jsou i teď, jen je v jejich očích flákač a línej povaleč...

Reaguji na La Bella:
A kdybys jim to řekla všechno, jak nám to tu teď píšeš? V klidu, bez zbytečných emocí? Ale takoví lidé asi nejsou moc ochotní o těhle věcech moc diskutovat, což?