Říct, že vím o nevěře?

Já se taky řadím spíš ke skeptikům Neříkám, že nevěra je v pořádku a standard! Ale ze zkušeností svých i okolí vím, že se prostě děje. Samozřejmě, že většina lidí je přesvědčena o věrnosti svého partnera (jinak by ten vztah postrádal smysl), ale občas se holt stane. Někdy to praskne, někdy ne... Z čeho já osobně mám hrůzu, je být ta poslední co se to dozví, když už to ví uplně všichni okolo. To je potupa! Před 5 lety (ve 20) by pro mě nevěra automaticky znamenala rozchod. Teď to beru tak, že za určitých okolností, bych se asi pokusila to překousnout...

Jako nevím , ale řeči typu nechej to být jsou pěkné k*aviny... Takže mu to prošlo jen tak , slečna přimouří očko , no stalo se no , miláček už to neudělá .. ano mají teď hezký vztah , ale určitě mu řekni ,že to víš... klidně s ním zůstaň to je na tobě , ale měl by vědět že to víš a udělat mu trošku stresu , no to je ještě milý trest za to co on udělal tobě.. Přeci mu to nenecháš aby mu to prošlo jen tak to by jsi byla hloupá... můj názor...

Holky to je právě to. Proč bychom to měli brát jako za normál, že někdy někdo uklouzne jenom proto, že se to tak děje? Copak jsem nějaká tupá ovce, abych šla prostě slepě s davem a dělala věci jenom proto, že vím, že je jiní taky dělají a že se to občas prostě děje? Vím, že to bude znít nesouvisle, ale copak začnu krást jenom proto, že je to prostě děje a lidi taky občas kradou?

bylo by fajn kdyby se připojila i zakladatelka tématu..
A někdo tady pořád píše o zkušenostech a věku,ale nemusí mi být 40 abych si stála za svojí hrdostí..nemluvím o přehnané hrdosti,ale tohle už je celkem potupa.ještě když to ví i ten kámoš..co když zakladatelka tu holku s kterou podváděl zná?ta se jí pak taky celkem směje do ksichtu.

Reaguji na Lady Glamour: Přesně můj názor! vystihla jsi to dokonale Nebudu podvádět a tolerovat nevěru přeci jen proto, že je to "už dnes normální"...!

reaguji na Lady_Glamour:
souhlasím,protože nejsem první ani poslední tak to přežiju,však co.jen at si to taky vyžere on ne?

To je přesně to o čem mluvím

Jj, ono to tak i je, taky jsem dřív měla různé názory, ale jak říkám, zkusila jsem si to ze všecho pozic, takže vím jaký to je...

Nějak nevím, proč by se jí měla smát do kischtu...Možná si to nikdy nezažila, ale já v pozici milenky byla celkem dlouhou dobu a řeknu ti, že potkat holku toho kluka, asi bych se propadla spíš hanbou, možná brečela, možná se omlouvala, ale rozhodně bych se jí nesmála...

Reaguji na Locinka: Reaguji na Lady Glamour: Ale ono holky nejde o to, jestli je to teď normální...Nevěra tu byla a bude vždycky...Jen dřív se o tom nemluvilo a tolik se nerozvádělo, i když se podvádělo stejně...Asi vám to bude znít divně, ale diskutovaly jsme na tohle téma s babičkou a ta mi říkala, že dnes lidi kvůli každé kravině (tím nechci říct, že nevěra je kravina, ale obecně) se vztahy rozpadají a pak to v dnešní společnosti vypadá, jak to vypadá, že se rozvádí každé druhé manželství, páry se neustále rozcházejí, střídají partnery atd...Pže hold neodpouštíme a před každým problémem utečeme...

Reaguji na Lady Glamour:
No, ale to já netvrdím. Já říkám, že nevěra je špatná, do vztahu nepatří a do každého vztahu jdu s tím, že budu 100% věrná a to stejné očekávám od partnera. ALE to co říkám je, že když už se to stane, tak si umím představit situaci, kdy bych o ten vztah bojovala a nevěra by pro mě neznamenala automaticky rozchod.

Reaguji na Borůvka123:
no tak možná jsi měla nějaké svědomí..

To měla...upe černé, ale nějak jsem si nemohla pomoct Bylo to jen o vzájemné přitažlivosti...K tomu klukovi nic necítím, nechtěla bych s ním chodit ani za zlatý prase...Prostě tam jen bezmezně funguje chemie a jde jen o sex...Proto říkám, že chápu rozdíl mezi láskou a sexem, a naprosto chápu to, že pro chlapy (jsou i výjimky) jsou to dvě odlišný věci...

no, jako brala bych to, kdyby šlo u jednorázové uklouznutí někdy po delším vztahu, kdyby tam byly děti, byli bychom manželé atd...tam si to opravdu dovedu představit, že to nechám být

Ale teda ve 20-ti(kdy má holka život před sebou) mám podle vás teda odpouštět nevěry a říkat, že je to běžné? Takže z toho mi vyplývá, že on by mi byl nevěrný, já bych byla věrná, časem by mi to asi lezlo na nervy, tudíž bych byla taky nevěrná a pak bychom byli nevěrní oba....no je pak opravdu nutné být v takovém vztahu? Asi teda záleží na okolnostech, ale opakovaná nevěra, to by pro mě nebylo.

Oni se nemusejí rozejít, ale musejí vyřešit pocity, které Paní Ká má, jinak na to bude pořád, pořád myslet... souhlasím s tebou, že to nemusí být důvodem rozchodu, ale teprve když se o tom spolu pobaví, ne že ona bude po nocích brečet do polštáře a on bude spokojený, protože se přece mají rádi...

Já to na jednu stranu chápu...Ale na druhou stranu se obávám toho, že Paní Ká to nevydrží (nervama, nevymyslí výmluvu, prokecne se) a nakonec stejně řekne, že se mu hrabala v mobilu (nebo nevím kde) a to je potom to zklamání...Já vím, že v porovnání s nevěrou si řeknete, že je to ***, nějaké prohlížení mobilu...Ale ono jde o to, co vás k tomu vede...Já když mám partnera, s kterým chci mít pěkný a harmonický vztah, tak se mu nikde nehrabu, pže už to je impuls k tomu, že něco hledá...A víte, jak s to říká "kdo hledá, najde" ... A pak už to nebude jen o tom, že on podvedl a lituje toho a ji miluje, ale o tom, že ona mu nevěří, podezírá ho, a i kdyby to už neměl nikdy udělat, ona se bude stejně bát...To že si spolu promluví přece neřeší to, že to neudělá znovu...

Btw, do dneška jsem netušila, že slovo P-R-D je sprostý, že mi to místo toho udělalo tři hvězdičky