První reakce když se Vám někdo líbí

O co víc se mi dotyčný líbí, o to méně mu věnuji pozornosti. Snažím se na něho, co nejméně dívat, protože mám pocit, že kdybych se podívala, mohl by to na mne poznat. Sama nechápu, proč to tak mám, ale vyplatilo se mi to v tom, že moji partneři museli vždy první oslovit mne, a proto jsem nikdy nenabyla pocitu, že jsem je uhnala či nějaké nejistoty, víte jak to myslím. Takže to vlastně beru jako výhodu už

Já vždycky nahodím "poker face" a pak toho lituju DD

Vždycky si hraju na ledovou královnu a hlavně na toho dotyčnýho nekoukám. Proto si o mě většina lidí myslí, že jsem namyšlená a arogantní... než mě poznají a zjistí, že taková nejsem.
Teď jsem si to ale svým přístupem pěkně pohnojila a nevím, jak z toho ven. Začala jsem se bavit v práci s kolegou, je pěknej, ale brala jsem ho čistě jako kamaráda (říkala jsem si, že na něho fakt nemám... ach to sebevědomí). Pak mi ale dal najevo, že se mu líbím a co já jsem udělala? Začala jsem ho ignorovat Tak se po právu naštval a nekomunikuje. Hrozně ráda bych mu napsala, ale bojím se dát najevo jistou "zranitelnost" - tedy aby on poznal, že se mi taky líbí... Bože, nejradši bych si fak nafackovala

Spíš se pokus se s ním vidět a něco s ním prohodit...Když je to psanou formou, tak pak nevidíš tu zpětnou reakci....

Mě když bere nějakej chlap, tak to je BINGO. Mě jich totiž moc nebere. A moje první reakce? Zdrhám! Takže mě ten chlap musí chytit, jinak to prostě nevyjde.