Reaguji na Corfu: Ano, máš pravdu, oni umí. Hlavně jak říkáš vyloženě Němci, oni umí anglicky, ale vstoupí do té recepce a spustí na tebe něměcky,až potom co jim sdělíš že teda jako německy nee, tak anglicky spustí. Horší je to s Rakušákama, ti většinou tu aj ovládají mnohem hůř. (Beru si od nich pasy, tak jsem to celkem vykoukala )
Myslím si, že když jedu do cizí země, tak je slušnost naučit se aspoň místní pozdrav, nebo se dotyčného zeptat, jaký jazyk preferuje, ikdyž je to na recepci, kde se znalost cizího jazyka předpokládá.
Souhlasím,že je to uchrochtanej jazyk,holandština to samý...prostě se mi to špatně poslouchá a už vůbec,kdybych tak měla mluvit...měli jsme ji povinnou od 6. do 9. třídy na základce a stačilo
Je prostě těžší než angličtina Mě moc baví, přijde mi taková hezká, měkká a taky záleží, z které oblasti mluvčí je. Třeba vídeňská němčina, to je hotová francouzština
Kdybych měla zavrhnout nějaký jazyk kvůli tomu, že nějaký magor ji měl jako rodný jazyk, museli by mít lidé odpor k němčině, angličtině, italštině, japonštině, čínštině, francouzštině, ruštině... Každá velká země, jež hovoří světově používaným jazykem měla někdy ve své historii "záporáky".
Mně se němčina hrozně líbí. Miluju ji už od základky. Slyším nějakého rodilého mluvčího, je jedno, odkud je, a je mi krásně Umím, nebo možná spíš "umím" i anglicky, i aj se mi líbí, ještě bych ráda právě tu španělštinu, protože miluju některé španělské písničky a herce, taky mi moc hezky zní. Němčina mi přijde o hodně těžší než angličtina a myslím, že část lidí ji nemá ráda proto, protože jim přijde hnusná, trdá, z historie atd a další část proto, protože kdyby se jim líbila, tak by si ostatní mysleli, že jsou divní
Když jsem s ní začínala-to bylo někdy na základce, tak jsem jí nesnášela, a vydrželo mi to až do nějakých šestnácti. Ale potom jsem měla možnost poznat blíže Německo, a změnila jsem názor-je to krásná země, i ten jazyk mě tam nějak chytnul za srdce, takže jsem změnila postoj, a dnes němčinu miluji, stejně tak je moje srdcová záležitost Němeko, hlavně Berlín, ten je krásný. Navíc jsem v Německu potkala fajn lidi, takže i proto je mi to tak blízké.
Já mám němčinu ráda. Učím se jí od základky, s angličtinou jsem začala až na střední. Nechápu, co proti ní všichni mají. Nevadí mi na poslech, naopak se mi líbí poslouchat rodilé mluvčí. Učí se mi docela snadno. Historie Třetí říše mě hodně zajímá. Hodně lidí ji má asi spojenou jen s válkou, holocaustem, Hitlerem atd. a hodně lidem se zdá na první pohled těžší než AJ. Holt kdo neovládá v dnešní době angličtinu, tak je looser. Jeden náš uznávaný profesor na právech nám řekl, že budoucnost mají angličtina, ruština a čínština a doporučil nám zaměřit se právě na tyto jazyky.
Já německy sice moc neumím, ale jako jazyk se mi líbí moc. I písničky v němčině mám ráda, ráda němčinu poslouchám. Možná ji mám radši než angličtinu. Podle mě za její neoblíbenost může jak minulost, tak i to, že hodně lidem prostě připadá taková tvrdá a "nesympatická".
Cituji Michele: Třeba vídeňská němčina, to je hotová francouzština
francouzštinu sem se učila 1 rok na SŠ, celkem 3 roky, ale tohle mě za celou dobu ve Vídni nikdy nenapadlo. Vídeňský dialekt je zajímavý, naopak připomíná mi dost češtinu (samozřejmě ne gramaticky, ale výslovností, je hodně jako pražský dialekt, měkký). Naopak až tady v Katalánsku můžu říct, že těžím ze znalostí francouzštiny, protože katalánština má hodně podobná slova, gramatiku, atd.
nelíbí se mi jak zní, umím anglicky a francouzsky. Němčinu jsem se učila asi rok, ale tím jak se mi nelíbila, tak mě to ani nebavilo se jí učit, tak jsem se dala na francouzštinu
Mně osobně zhnusila němčinu učitelka na střední...moc se šťourala v gramatice (já preferuji spíše znalost slovní zásoby, konverzaci)
Cituji AnnaE: O to víc mi vadí, že je dnes Aj v postatě "esperantem" a každý ji vyžaduje jako hl. jazyk.
Já se spíš setkávám s tím, že na dovolených se s personálem hotelů nedá domluvit anglicky, ale německy, protože anglicky mluvící turisti tolik necestují jako Němci - ti jsou všude, a proto se nechá německy domluvit v Turecku, Tunisku, Egyptě, Bulharsku, ale pomalu i v Americe, prostě všude.
Já chodila do druhé třídy na základce, když mě naši poslali na nějaký srovnávací testy a z těch vyplynulo, že jsem dítě vhodný pro rozšířenou jazykovou výuku. Bomba. Takže jsem od tý doby měla němčinu pětkrát týdně. Angličtina se na naší škole snad ani nijak neučila, až když jsem byla na druhém stupni, tak byla možnost volby mez AJ a NJ.....Mám ale pocit, že z naší třídy jsme byli všichni němčináři.
To se stalo krátce po revoluci, kdy se otvíraly hranice a zřejmě teda byl pocit, že "pokud to chceš někam dotáhnout, musíš mluvit jako Němci"
S NJ jsem pokračovala i na gymplu, odmaturovala jsem z ní a na vysoký jsem měla původní záměr studovat učitelství pro první stupeň s rozšířenou výukou němčiny...to jsem ale po roce vzdala a mám dostudovanou bohemistiku.
Anglicky jsem se učila sice na gymplu a i na základce pak taky, ale nevím proč...paradoxně mi k srdci nikdy nepřirostla. Přitom tak nějak vnitřně tuším, že by to bylo pro mě jako pro člověk a vhodnější, přece jenom je to světový jazyk a i jsem pracovala v rakouské firmě, kde byla oficiálním jazykem angličtina. (Kde já sice rozumím, ale nemluvím
Výhoda je, že můj muž mluví plynně anglicky (denně v práci používá "technickou angličtinu") a tak když někam letíme a dáme to dohromady, tak se ve světe neztratíme
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.