Přítel žárlí na doktora

Kdyby ta žárlivost byla v nějakých mezích, tak se s tím dá třeba ještě pracovat. Ale tohle už je HODNĚ za tou mezí! Jestli začal žárlit i na gynekologa, tak jako promiň, ale tohle je fakt ztracený... Chápu, že ho miluješ, ale protože nemáš dostatečný odstup, takže věř tomu, co ti tady říkáme my - tohle už je nebezpečný, fakt neváhej a zdrhej! Mluvíš o tablu, takže je ti cca 19, není důvod, abys ses bála, že jiného nepotkáš a s tímhle tě růžová budoucnost nečeká...

Souhlasím s holkama, tohle je evidentně chorobná žárlivost, se kterou vůbec nic nenaděláš, jen se to bude neustále zhoršovat. A nezapomeň - vinu dokázat jde, ale nevinnu ne! Nepřesvědčíš ho nikdy.
Zdrhej!

kopačky a ihned.

Jestli dobře počítám, tak asi 15 uživatelek ti napsalo, ať dáš nohy na ramena a prcháš. Já jsem šestnáctá. Kdy už konečně napíšeš "Ok holky, asi máte pravdu, zítra se s ním rozejdu a pro jistotu koupím novou simku"? Není to osobní útok, ale jediná možnost... držím palce, ať to zvládneš

Reaguji na PaniMedova: ty si asi hodně mladá, když si myslíš, že chlapa srovnáš nebo převychováš, že? navíc nechápu proč bys mu měla vysvětlovat, že máš jen jeho. Vsadím se, že jsi to už zkusila. A pomohlo to snad? Tak ho neomlouvej a uteč

No tak to fakt nechápu, jak to s ním můžeš vydržet. Promiň, ale žárlit na gynekologa a vyčítat ti tablo... To je fakt psychopat.

Tak to je každá rada drahá Rozejdi se s ním. Taková žárlivost může zajít hodně daleko. Tohle už přesahuje hranici zdravého rozumu.

Ačkoliv většinou nebývám tak razantní a snažím se rozchod neradit, tak tady si myslím, že jestli chceš být v životě šťastná a nechceš se pořád trápit, že s tebe přítel dělá skoro nějakou běhnu a o tom gynekologovi-to už je fakt moc, tak je to jedinná možnost.... Chápu, že se s ním teď hned nerozejdeš, jak ti tu všichni radíme a budeš se snažit vztah zachránit.. Takže jedinná možnost je, že si sednete a všechno mu znova řekneš-že tě jeho žárlivost unavuje, když k tomu nemá sebemenší důvod atd.. A když bude mít zase ty svoje výlevy-že ho nemáš ráda nebo tak, tak bych se s ním vůbec nebavila-nic mu na to neříkala, věřím, že tě to taky unavuje a určo to dělá taky proto, aby od tebe slyšel, že to přece tak není atd... Ale jak říkají holky takový extré už nennapravíš i kdyby se snažil se sebou něco dělat, tak to v sobě bude stejně dusit a dělat ti ze života peklo. Nedej bože, aby to došlo na fyzické násilí či jak bylo výše napsáno, že slečnu zavřel na 3 dny na půdě...

Jinak teď sem si vzpomněla na film "Případ nevěrné Kláry". Tam borec na slečnu tak dlouho žárlil a ona z toho byla už tak unavená, protože to měla doma pořád na talíři, že bylo v podstatě jedno, jestli to udělá nebo ne-stejně za to dostane od borca zdupec. Nakonec ho skutečně podvedla i když by ji to zřejmě předtím nikdy nenapadlo....

Úplně Tě chápu, byla jsem před pár lety v tom samém problému. Měla jsem kluka, kterého jsem moc milovala, udělala bych pro něj cokoliv, neměl žádný důvod žárlit, avšak taky žárlil na gynekologa, vytahoval měsíce staré věci, já to trpěla, protože jsem si nedokázala představit život bez něj, ale když jsem začala mít strach, že mě bude bít, odešla jsem.
Takže já říkám ODEJDI a přeju Ti k tomu moc a moc odhodlání.
PS: Za dva roky po rozchodu jsem si našla dalšího přítele, a ten je na mě jako na křehkou květinku.
A lehce se může stát, že pokud nenajdeš odhodlání teď, najdeš ho podle toho, kolik toho vydržíš (asi se to bude nechutně stupňovat).

Utéct, koupit novou simku, nechodit mu otvírat, pokud přijde, neposlouchat, pokud bude vyhrožovat, že si něco udělá a hlavně nebýt naivní a myslet si, že ho změníš...o tom, že bys ho dostala k psychiatrovi silně pochybuji bude to čím dál horší!!

Ano snesu toho docela dost,ale i mě už toto unavujeNikdy takový nebyl až po tom stužkáči-jak jsem psala ,do té doby žárlil tak něžně až skoro vůbec a od toho stužkáče je jak kdyby mi ho někdo vyměnil

Hele a co kdyby si tohle všechno, co píšeš v úvodním příspěvku, řekla rodičům a zeptala se jich? Mamka by ti ho rozmluvila a ty by si jí aspoň věřila, že to s tebou myslí dobře. (No a táta by se zřejmě nabídnul, že ho seřeže...)

Reaguji na Red_fire: Matku ani otce nemám,žiju jen s babičkou..jinak jí jsem to říkala a řekla mi,že si to mám rozmyslet zda s ním být nebo ne.Já jsem taková asi moc splachovací a hloupá,mě to všechno dojde,až si nabiju čumák

Reaguji na PaniMedova: Tak to mě mrzí a omluvám se, každopádně se bojím, že babička je možná ještě zvyklá na jiné chování mužů - ženy toho dříve musely snášet více, takže jí to možná nepřijde jako "až tak hrozné". Každopádně 20 dospělých ženských ti tady řeklo, ať jdeš od něj pryč - uznej, že to už nějakou vypovídací hodnotu má...

Reaguji na Red_fire: Nemusíš se omlouvat,nic se nestalo,navíc jsi to ani nemohla vědětJinak to možná taky trochu s tím souvisí,nevím,jsem zvyklá od života už od začátku života schytávat facky.Tímto ze sebe nechce dělat strašnou chudinku,jen chci říct,že mám "větší výdrž",bohužel