No nic jinýho dělat nemůžeš, už to slovo nejde vzít zpátky, taky může udělat něco on, jestli tě miluje, tak ti ten břebrept musí odpustit, na tom trvej. Ale chlapi jsou holt strašně ješitní, ten můj by taky trucoval a viděl by v tom bůhvíco. Tak snad ti to dobře dopadne
Cituji Deeniisa: jista zda takovy vysvetleni mu bude stacit
musí, když je to tak
Holky tak nevim, ale já na místě Deeniisy bych už byla já ten uraženej. protože tohle už podle mě chlapec přehání. já jsem taky horká hlava (i když nejsem jižan), tzn. naštvu se velice snadno, ale nikdy nejsem nafucaná 4 dny kvůli takový blbosti. mně se stalo něco trochu podobnýho, když jsme se bavili o mým tátovi a já asi za 10 minut jsem se ho chtěla na něco zeptat a místo jménem drahého jsem na něj zavolala: ,,Tati"!
Deenis, už to neřeš, přehnaně se nekaj... já na tvým místě bych neudělala snad ani půlku toho, co pro usmíření ty... měj svou hrdaost a znej svojí cenu. představ si, že by ses měla celý život nervovat kvůli takovýmhle prkotinám...
Souhlasím s alous. Trochu hrdosti by to chtělo, nic špatného jsi neudělala, ten chlápek tě jen psychicky deptá, je to pěknej prevít. Navíc tím, že ho budeš neustále kontaktovat a nosit mu dárky, tak vlastně připouštíš, že se něco stalo..to , že se budeš pořád dokola omlouvat ? Není přeci za co, stalo se, jak píše alous, byla to prkotina, jen si z toho vem ponaučení, jak by se pán zachoval, kdyby doopravdy o něco šlo. Jen tě deptá, a to se člověkovi, kterýho si vážíš a miluješ ho fakt nedělá. Jižan nejižan.
Cituji alous: místo jménem drahého jsem na něj zavolala: ,,Tati"!
...já zase tátovi řekla jednou lásko...) všichni přítomní na mě koukali o co jako jde...
Kolik je Tvému příteli let, smím-li se ptát?
Cituji alous: tak jak to dopadlo vůbec?
taky by mě zajímalo
taky jsem řekla tomu svýmu, jménem bývalého přítele, vůbec netuším proč to ze mě vypadlo...vzal to v pohodě, rýpnul si a neřešil to...ale někdy mě vlastně trochu štve a říkám si, že on snad vůbec nežárlí a nedělá si z toho hlavu..., ale aby se mnou nemluvil několik dní...tak at to tak raději zůstane....stačí, že jsem věčně nafouklá já
Deeniisa
...ale Tvůj přítel, si to teda vzal dost osobně, jsem taky žárlivka, za něčím furt něco hledám, ale až takhle....to je síla...to přehání, vůbec bych se s ním už o tom nebavila a řekla mu, že tohle je trapný a už bych se ho teda vůbec nedoprošovala(vypadá to, že mu to dělá dobře), myslím, že jsi pro to udělala maximum, zkus ho ted nechat vycukat zase ty a myslím, že to ani nevydrží, čekat jako ty několik dní a sám přiběhne...
Ahojky slečny tak koukala jsem že vás zajímá jak to dopadlo..hned ten den co jsem to tu svámi začla probírat, tak navečer jsme se sešli a všechno je zas v pořadku při starém..když jsme se videli už jsem vubec nic neřesili..jen se mi začal smát a objal mě..tak snad už se mi to někdy nestanee všem děkuji za přispěvky
Holky, potřebovala bych od vás poradit. Můj přítel taky trucuje, ale není to kvůli špatnému oslovení. Nechce se mi ovšem zakládat nové téma. Pocházíme oba z malého města, ale bydlíme spolu jinde. Ve středu přítel odjel domů k mamce a šel na pivo a někdo mu řekl, že jsem ho povedla s jedním klukem od nás, že mě prý viděl. Není to samozřejmě pravda, vím na 100%, že se nic takového nestalo, ale přítel mi to nechce věřit V našem městě jsou tyhle pomlouvy běžné. Jeden to vypustí a dalších 10 se toho chytí vypráví to taky. Ale moc mě mrzí, mi přítel nevěří. Teď se mnou vůbec nekomunikuje a já nevím na čem jsem :-/
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.