Přítel mi zakazuje se malovat

Taky se mi nechce podrobně číst dvě strany předtím, jen jsem prolítla .. chápu, že pro toho, kdo není zvyklý se malovat jsou to "jen" šminky, ale jde o systém - nevím, proč by nějaký spratek měl někomu zakazovat cokoliv . Slečnu zakladatelku omlouvá pouze její mladý věk, že to vůbec řeší a nevyrazí s ním rovnou dveře. Na jedné straně se podakteré pohoršujete nad tím, že se nemůžou malovat -náctiletá děcka ve škole, osobnost, individualita, bla bla bla. Tohle je podle mne desetkrát horší.
Poppy, prostě se na něj líbezně usměj a oznám mu, že se budeš upravovat tak, jak je ti milé a tak jak jsi zvyklá a že mu taky nezakazuješ ( .. něco, kamarády, pivo, .. ) a prostě žádné další debaty, vysvětlování a kompromisy

holky, holky, dobře se tu vyjadřujete...sráč...lidská zrůda...hm, fakt dobré Nestačím zírat

Reaguji na Patty: souhlasím, fujtajbl - od obyč tématku od líčení ke mstám

Tak tohle je fakt debata, za kterou by se nemusel stydět ani docenet Chocholoušek. K zblití. Heleno, ty nejsi normální, nic ve zlém, ale připomínáš mi jednu bývalou kamarádku, furt se oháníš osobní svobodou až si myslím, že ubíráš osobní svobody jiným. Ty kecy o pomstě, víš, ty raději ty děti opravdu neměj, páč by to fakt tedy chytly. S kamarádkou se už nestýkám a je mi najednou hrozně fajn a nějak volněji. Víš, mně je tě vlastně líto
K tématu nevíme nic bližšího, takže těžko soudit. Jak víme, že se zakladatelka nemaluje neonovými barvičkami jak klaun a kluk se za ni prostě stydí? Radit hned rozchod je hrozně jednoduchý, ale s prominutím, to by 99% lidí bylo nezadaných, když při každé blbosti bude volit rozchod. Dobře, kluk na ni třeba žárlí, ale s tím se dá pracovat. Promluvit si, říct, že mi to vadí a nechová se tak a pokud to nezabere, tak šmitec a zdar.

S přítelem bych se to pokusila vyřešit, ale rozhodně bych si dupla! Víc než jemu patříš sobě. Ale já ani nevím co on je zač, jesli je to hodný kluk a toto mu zrovna ujelo, nebo jestli je majetnický atd...A co se týče Heleny, taky by zase záleželo jaký je, jestli se to nestává běžně, ale za hádku by mi to stálo, určitě by mě takové chování naštvalo, ale rozhodně bych s ním hned nevyrazila dveře, porád záleží na okolnostech

Heleno, ty jsi blázen co k tomu dodat... ten tvůj přítel měj jediný štěstí a to, že jsi ho nechala....

zajímavé kam až se rozvinula debata z obyčejné taštičky s líčidly

Moje nejlepší kamaradka si malovala vždy jen řasenku, tvářenku a měla melír... vdala se za žárlivce ale tak inteligentního že manipuluje velice srytě a daří se mu! takže kamarádka je nadšena jak jí ma rad takovou jaká je... ma ve 30 pár šedin /nesmí se barvit) neholi se mezi nohama , řasenka, pudr, NIC. Nesluší jí to.

Každý má hranici tolerance někde jinde, tudíž napadání někoho, že by to řešil rozchodem je trochu mimo.

K tématu mám, bohužel hodně co říci- přesně takhle to začalo s mojí mamkou a tátou. Zakazoval jí se malovat, po patnácti letech se nesmí vonět, pěkně se oblékat, barvit si hlavu. Tohle všechno se dostalo do fáze, že nesmí mít žádné kamarádky, nemůže chodit do práce, nesmí si číst, koukat se na televizi.... Kdyby mu před těmi lety vyhodila kufry před dveře, protože to, že se žena maluje JE NORMÁLNÍ!, vůbec to až sem nemuselo zajít.
Z toho důvodu jsem toho názoru, že jak se ustoupí jednou (a z druhé strany není ani snaha o kompromis, jde o rozkaz), ustupuje se pak už pořád.

Jak jsem řekla v úvodu, pro mě osobně je vztah především o toleranci a důvěře. Jak je jedno z toho nalomeno, je něco ve vztahu v nepořádku a mělo by se to řešit. Netvrdím, že hned rozchodem, pokud je snaha o zachování vztahu, tak rozumným kompromisem, nejlépe vysvětlením, co že mu na tom tak vadí.

Přesně tak. Nejde o kosmetickou taštičku, ale o princip. Dneska se přestane líčit, protože si to chlap nepřeje, zítra sprchovat, protože si partner vzpomene, že voda je drahá a pak se společné soužití začne táhnout v duchu otrok a pán, kdy on zavelí "skoč" a ona se zeptá "jak vysoko" . Utekla bych od něj rychle a daleko.

Přístup Heleny možná drsnější, ale v principu mi nepřijde až tak špatný....

Kamarádce taky prvně přítel zakázal líčit se, pak nosit tanga, pak dělal scény, když se v houfu lidí omylem otřela o chlapa, pak dostávala po hubě....

Milé dámy, nevím jak pro vás, ale pro mě to, že mi bude někdo zakazovat cokoli, co mám ráda a objektivně to nijak neškodí (ať je to líčení či něco jiného), beru jako omezování osobní svobody. Neřešila bych to rozchodem hned. Prvně bych mu velice jasně a důrazně vysvětlila, jak se věcí mají a že tohle dělat nebude!. Navrhla bych kompromis v případě, že se mu nenamalovaná tak strašně líbím, že se např. nebudu líčit, když budeme spolu doma, ať si mě užije teda. A chlap si k nám dovolí jen to, co dovolíme my jemu. Na jedince, co je jakž tak normální, důrazná domluva a vyslovení svého názoru zabere - nebo aspoň z mé zkušenosti. POkud by to nepochopil, pryč s ním?
Co su? Aby mi někdo zakazoval, co mám ráda a baví mě? Tůdle.

Argumentovat tím, jak chlapi líčení nemusí, je nesmysl. jasně, že přítel neměl rád, když se mi občas povedlo ušpinit ho makeupem, nechtěl mě líbat s leskem atd. Ale na druhou stranu velice dobře pochopil, že se evidentně líčím kvůli sobě a ne jiným chlapům. Ačkoli samozřejmě klasika, líp vypadáš nenamalovaná, toleroval to a respektoval mě. Při organizaci věcí mi vyhradil dostatečně velkou polici na moje serepatičky. Počítal s tím, než jsme někam šli, že se budu malovat (tudíž neřekl kámošovi do tel "jsme tam za 10 minut", ale za půl hodky). vždy na to myslel: běž už se namalovat, ať to stihnem. Prostě mě bral s tím takovou, jaká jsem. A toto je pro mě tolerantní chlap. Kdo by si dovolil šáhnout na mou kosmetickou taštičku, s hodně zlou by se potázal

nechápu.... hlavně měj na paměti, že boží mlýny melou pomalu ale jistě! takže čím větší svi... mu provedeš, tak se ti to vrátí dvojnásob...

jinak mi příjde, že ti nějaký chlap musel hoooodně ublížit, když máš takové názory a i je realizuješ....

Tak jsem to přelouskala, ufff
Souhlasím s holkama, že jakékoliv omezování, zvláště v počátku vztahu, je špatné. Vztah má být vyvážený a založený na respektu a toleranci. Žárlivci jsou snad nejhorší živočišný druh, taky mám z dávné minulosti jednu zkušenost a už bych to vážně nechtěla zažít. Čili zákaz malování není dobrý signál, ale pokud je vztah v začátku, zkusila bych ještě nastavit nějaká pravidla..Ale žárlivce nejspíš nepředěláš . Zakopanej pes není v chování partnera, ale v hlavě toho žárlivce. Čili ve výsledku je jedno, jestli mu vyhovíš nebo ne, on prostě POTŘEBUJE žárlit, takže si najde zase jinou záminku..
Na druhou stranu . Po přečtění příspěvků Heleny jsem naopak v duchu gratulovala příteli, který byl vykopnut za vypnutý budík a nejspíš si tak zachránil holý život, protože není nic horšího, než žít s takovou sebestřednou nánou.. Ta tolerance ve vztahu musí být přeci oboustranná !
Ještě, že tady na Omlazení je dost zdravě sebevědomých holek, co poradí a pomůžou..Když člověk tápe, každý názor se hodí. Nakonec i ten extrémní..

ono by to asi chtělo, aby se vyjádřila zakladatelka, protože z těch cca 3 příspěvků víme všechny kulové. ano může to být hnusný majetnický žárlivec a nebo jen 20 letý trouba, který jí prostě schoval tašku se šminkama. málokterý kluk umí mluvit na rovinu,natož ve 20.
každá jsem holt jiná, jedna se rozejde kvůli "budíku" jiná se nechá x let fackovat.

být na místě zakladatelky, tak bych se asi poradila s nějakou kamarádkou nebo s někým, kdo toho kluká zná.nebo se zeptat jeho kámošů jak se choval ke svým bejvalkám. je to sice trochu ponižující, ale lepší než se pak divit.
my, co máme info z druhé ruky těžko poradíme. můžeme vyjádřit svůj názor, ale stejně se musí rozhotnout sama.

A pak kde se bere to domácí násilí páchané na mužích. Přitom to mohlo začít blbým budíkem.
Kdyby záleželo jenom na mém partnerovi, tak mám tmavé vlasy, nemaluju se, nosím jenom sukně, používám 10 let stejný parfém a neholím se ani v podpaždí. Ale stejně mne má rád, i když si vlasy zesvětluju, ráda si výrazně nalíčím oči, nosím i kalhoty a holím to, co je vidět.