Přítel mě bere spíš jako kamarádku

Reaguji na Nikkys: Může to být jen krize. Moje známá to měla taky tak, ale to ona brala svého přítele jako kamaráda. Na týden se rozešli a už jsou zase vesele spolu. Tím nemyslím, abyste se hned rozcházeli, ale možná si udělat každý týden zvlášť a uvidíte, jak vám ten druhý bude nebo nebude chybět.

Začni se chovat nezávisle, ať nemá pocit, že na něj jenom čekáš, jak on se rozhodne.

Já jsem s přítelem necelý 4 roky a když jsme spolu byli 10 měsíců, tak se se mnou rozešel s tím, že mě bere spíš jako kamarádku než přítelkyni a že mě má hrozně rád, ale spíš tak, jak má rád svoje sestry, než jak by měl mít rád přítelkyni... Dopadlo to tehdy tak, že asi po třech týdnech přišel s prosíkem, že to podělal, že mě miluje a od té doby jsme spolu 3 roky a náš vztah je daleko lepší než předtím, protože už víme, jaký to je, toho druhýho ztratit.

Takže jediný, co ti můžu poradit je pauza - někam odjeď, ideálně na pár týdnů a uvidíš, jestli mu budeš chybět. Nebo teda spíš by měl odejít on, když byt je tvůj (ať třeba chvíli bydlí u nějakýho kamaráda). Riziko je v tom, že mu možná chybět nebudeš, ale na druhou stranu - chtěla bys být s chlapem, o kterým víš, že tě nemiluje?

Právě minulý týden jsem odjela a on taky, myslela jsem, že mu třeba budu chybět, ale nechyběla.. zatím jen brečím a on mě vidí jako hromádku neštěstí, která na něj čeká až se on rozhodne. To je asi špatně. Takže myslíte, že se mám chovat vesele, nezávisle, začít někam chodit a dělat, že mi je to jedno? Nebo se mám snažit, přiblížit se já k němu (protože jak se fyzicky odcizil, tak já taky) on nikdy moc nebyl na nějaký mazlení a doteky, to spíš já jsem vždycky byla ta, kdo dal komu pusu atd.. a teď jak se začal chovat takhle, tak jsem s tím definitivně přestala a on taky..takže se mezi námi nic neděje. Nevím teda, jestli mám zkusit v něm probudit zase city nebo dělat, že mě to taky už nezajímá..

Reaguji na Nikkys: bere tě jako kamarádku tak si myslím,že tím, že by si se k němu přiblížila se to nezmění. Naopak nebreč před ním (vím, že je to těžký, sama jsem si to prožila). Pokud chceš opravdu vědět jestli mu budeš chybět omez mezi Vámi kontakt. Tím, že s tebou nebude a neuvidí tě si může uvědomit jak to mezi Vámi je a jestli mu chybíš.

Reaguji na megys: Souhlasím, tím, že se na něj budeš najednou věšet, nic nezmění, stejně jako to, že budeš dělat, že Tě to nezajímá. Prostě si spolu sedněte a vysvětli mu, že ten vztah nechceš zahodit, že si můžete dát pauzu, abyste zjistili, jestli to má cenu. Ale pauzu delší, třeba měsíc, čtvrt roku, ne jen pár dní. Důležité je, abyste o tom mluvili tak, jak to je, ne abyste jeden druhému něco předstírali a čekali, že to toho druhého trkne. Hodně štěstí

Reaguji na megys: Takže myslíš, že mu mám říct, ať se odstěhuje? Má kam jít, ale u mě je to pohodlnější, vyperu mu, uvařím, uklidim.. na to on je zvyklej.. a tudíž se mu nikam stěhovat pochopitelně nechce..

Reaguji na Nikkys: No právě, že je na to zvyklej a tak si toho neváží. Bere to jako samozřejmost. Výhoda má kamarádku, u které bydlí a která se mu o vše stará. A ať si pere, vaří sám.

Reaguji na megys: To máš pravdu. Ale pořád nevím, jestli mu mám tedy říct, ať se sbalí a jde pryč.. co myslíš? nebo mám jednoduše přestat dělat tyhle věci a nechat ho u sebe?

Tato situace nastala i u mě, ale opačně - po 2 letech se pro mě přítel stával s dalším měsícem lepším a lepším kamarádem.. půl roku to neklapalo, z mojí strany naprostá změna chování a přístupu, sex jen z jeho iniciativy, já absolutně neměla zájem a po půl roce týhle přetvářky z mojí strany jsem to ukončila - nemá to smysl. Člověk se musí dokázat smířit s tim, že pak už to tj jen člověk, kterýho mám ráda jako kamaráda, nikoliv přítele, kterýho miluju a přiznat to, že tam hraje roli zvyk. Jsou to 3 týdny od rozchodu a opravdu se mi ulevilo, že se nemusim do ničeho nutit a hrát falešnou hru :(... tudíž, abych to zakončila - myslim, že z přítelovi strany už se nedočkáš změny, bude to jen horší...

Reaguji na Nikkys: Rozhodni se podle sebe. Podle mě by bylo nejlepší aby odešel a tak si vše uvědomí. Chápu, že máš strach jak to může dopadnout. Pokud by totiž zůstal dál se budeš trápit. Jsi připravená na to, že se bude usmívat a bude mu fajn, zatímco ty se budeš trápit a zadržovat před ním slzy?? Pokud ano, tak ať zůstane.

Tak jasně, který chlap by dobrovolně opustil dobré bydlo, kde se mu uvaří, uklidí a vypere. Mně tohle říct přítel, že najednou neví, co chce, tak mu řeknu, ať se odstěhuje a popřemýšlí, co bude dál. Buď by si to za tu dobu uvědomil a nebo ne, to je holt život. A ještě jedna věc - rozhodně před ním nebreč, je to nedůstojné a ponižující.

Reaguji na megys: Ono mu není fajn, vidím, že se trápíme oba.. Řekl mi, že je to pro něj taky dost těžký a že je mu to strašně líto, jak to teď je.. asi bude nejlepší, když půjde pryč a budeme mít pauzu. I když riskuju, že už se nikdy nevrátí

Reaguji na Lady Flame: Díky. Máš pravdu. Ještě že to omlazení funguje holky dodaly jste mi odvahu a nový pohled na situaci. Fakt mi to pomohlo. Udělám to přesně tak, jak píšeš.