Přítel má na mě vysoké nároky

[cituji=annickaaa]ohradit se, že nejsem jeho služka dokázal ototčit tak, že jsem nakonec já ta špatná.
Jasná manipulace.. takto nenápadně to začíná a někdy to končí tragicky.

Já bych na Tvém místě s ním nebyla! Ten úklid je to nejmenší... ale budit Tě a být mu k dispozici, když přijde v noci z hospody, být stále milá, to už mi připomíná všechno možný jen ne partnerku ve vztahu.... Paníčkova služebná?

Chápu, že nejsi šťastná. To co máš není dobrý vztah s partnerem.
Přestaň si ho vážit za pracovní úspěchy a otevři oči, holka. Připrav se pomalu a jdi od něj.
Tento chlap se měnit nehodlá.

Věř že budeš zase šťastná, ale ne s tímto chlapem. Držím palce.

asi základ je komunikace a když se jeden necítí dobře, tak by to měl říct....když to bude dusit v sobě a tvářit se, že jí to vyhovuje a čekat, tak se nemusí dočkat vůbec a nespokojenost bude narůstat...on jí taky určitě řekne, když mu něco vadí

A proč prostě třeba nepoklidíš až se ti chce? Vyžaduje to po tobě hned?

Buď si zvykni, nebo zmiz, on se nezmění

další, co si myslí, že je chlap středem vesmíru
v životě bych nenechala dojít vztah tak daleko, že bych pochybovala o svý důstojnosti. Nechat se sebou zametat je ta největší chyba a pak bohužel následuje děsný trápení a prozření hodně bolí...
Každýho chlapa to jednou omrzí minimálně ve chvíli, kdy potká nějakou dračici, o kterou bude muset bojovat a kvůli které by si i sám doma uklidil, kdyby k němu měla přijít....i když ty bys mu nevěru určitě odpustila, jako každá takhle "vděčná" přítelkyně. Takhle to má bohužel moje sestra. On je hodně zaměstnaný, ona je na něm závislá, čeká na něj, vyváří, uklízí, kupuje mu dárky, a když má on čas, ona kvůli němu přehází celý program a vše mu přizpůsobí, to co on řekne, platí a ona nemá svůj názor, vidí ho jako svatého a odpustila by mu cokoliv....

Reaguji na Katarínka85:

Reaguji na annickaaa: já bych šla od něj,ale to jsi slyšet nechtěla...takže změna jedině tak,že si začneš sama sebe vážit a pak si tě bude vážit i on(ale asi už je pozdě).Děláš mu služku...Žena se o muže takto stará,pokud ji živí.Tebe živí rodiče.Dárky a výlety jsou ve vztahu samozřejmost.Rozhodně mu neuklízej,neper atd.To,že u něj párkrát v týdnu přespíš a jedeš s ním na dovču neznamená,že tě živí a ty si žena v domácnosti...Chovej se jako jeho přítelkyně,ne služka a potěšení na zavolání

Promiň, ale rozhodně si nemyslím, že budování vztahu je celé na zakladatelce, kdyby se ke mě partner choval tak jak k ní, rozhodně bych nezačala být trpělivá, hodná a nedávala bych mu bezmezně lásku. To, jestli funguje vztah, záleží na obou stranách a rozhodně si nemyslím, že to konečné rozhodnutí jestli to bude nebo nebude fungovat je jenom na ní.!!

Tohle není první tvůj názor, nad kterým jsem se pozastavila, jestli se chováš tak, jak tu občas píšeš tak teda klobouk dolů, protože takhle se podle mě chovají poslušné cvičené opičky a ne alespoň trochu rozumné a sebevědomé ženy.

Reaguji na Cindova:

Tak já myslím, že tohle už zakladatelka dělala a právě jí to začalo líst krkem, což se nedivím.
Mít na vztah s chlapem ještě vysokou psychologickou, to už je vážně moc.
Myslím, že i ona touží po normálním vyrovnaném vztahu dvou rovnocených a navzájem se tolerujících lidí.

a ještě takový dotaz do éteru,vy si dámy umíte představit,že přijedete k příteli do bytu na návštěvu a při jednom poklidíte,vyperete a uvaříte? Mně by to ani nenapadlo...A kdyby to po mně chtěl vysmála bych se mu.Žádného muže zatím nenapadlo žebych mu mohla uklidit

Reaguji na bonnie90:
ne a pokud by mě pozval k sobě a měl tam ******, řekla bych mu narovinu, že v tomhle chlívku už nebudu ani minutu, asi bych o něm začla hned smýšlet jinak

No tak to by mě mohlo... Přijde mi, jako bys byla jeho služka a když si jednou za čas udělá čas, tak tě vezme na výlet nebo ti něco koupí, abys měla na nějaký čas zacpanou pusu.
To můžeš být rovnou milenka nějakýho chlápka a aspoň po něm nebudeš muset uklízet. Chápu, že ho asi miluješ, ale já bych se teda dost rychle odmilovala, kdyby náš vztah vypadal takto, že ty v domácnosti děláš vše a on buď pracuje a nebo se baví někde bez tebe....

ano, máš pravdu

holky, ono se to nezdá, ale já do toho spadla ani nevím jak, pořád jsem měla na očích růžový brejle, zezačátku, přiznávám, se mu chtěla zalíbit (přece ho nenechám umejt nádobí, tak po sobě snad ustelu atd.) a teď jsem na tom takhle... trpělivost jsem měla už rok a půl, nepomohlo, promluvit si s ním taky ne (aby to k něčemu vedlo), proto jsem se přišla poradit sem a děkuju za všechny názory a rady. Můžu si za to sama, tak si taky musím poradit, jak z toho teď ven.

no, ono to takhle úplně není, mám klíče, můžu tam kdykoliv, mám tam spoustu věcí, takže to není že bych přijela, jak říkáš, na návštěvu a začala tam uklízet - ale představa je to fakt parádní