Přítel má 2 týdny dovolenou - beze mě

jenže za a) vy dva spolu bydlíte, takže je možná jen dobře, že si jeden od druhého odpočinete
za b) musím říct, že i tak mi to přijde dost zvláštní, že se takhle při dovolených úmyslně jeden druhému vyhýbáte a jedete každý s někým jiným
za c) tady nejde o to, jestli to vidí černě, ale spíš jaké z toho má pocity - a ty nemá dobré a myslím, že celkem po právu: protože jestliže spolu nežijí a při jediné dovolené, kterou by mohli strávit spolu se její přítel rozhodl dát přednost kamarádům a chlastu před ní, tak to prostě v pořádku není - vždyť on si do ní nepotřebuje odpočívat, když spolu nežijí, dokonce spolu příliš nebývají ani o víkendech.

Můj přítel jezdí každý rok na moře rybařit (já během té doby normálně chodím do práce, neberu si dovolenou) - vždy na 10 dní s partou našich kamarádů (výhradně mužů, ženská by se podle mě z 10 dní na moři v nějaké bárce musela zbláznit). Já si myslím, že je to pro něj super a mám radost z toho, když mi posílá fotky co všechno ulovil atd., ale to je něco jiného: jednak mi přijde, že tam dělá něco přínosného pro sebe (je to pro něj úžasný zážitek, je v nedotčené přírodě na superčerstvém vzduchu, tráví dovolenou aktivně, nechlastá apod.), druhak je to aktivita, kterou ženská dobrovolně nepodstoupí , takže ani jinak než s kluky jet nemůže, a především vedle toho stíháme každoročně ještě 2 min. týdenní dovolené spolu + jsme spolu skoro každý víkend + si často děláme prodloužené víkendy, kdy spolu někam jezdíme.
Kdybych fungovala ve vztahu, jaký má Delfinek, tak by pro mě rozhodnutí jejího přítele bylo obrovským zklamáním a nemyslím, že bych vůbec měla chuť snažit se to vidět optimisticky.

a v nejhorším mu ukážeš i záda...

Brát si dva týdny dovolenou na chlastání, to by mi asi neimponovalo. Kdyby jel jen na fesťák kvůli nějaké extra oblíbené skupině atd, tak ok, ale tohle je trochu moc.
Zajímalo by mě proč nešlo společné bydlení, právě při něm se ten druhý pozná se vším všudy - je to katalyzátor vztahu. Buď vydrží nebo ne... Já o sobě např. říkám, že miluju svobodu, takže s některými partnery jsem ani nebydlela. Ale když ten vztah stál za to, tak člověk i chtěl - nebydlela bych s mamánkem, který by doma nepomáhal atd...

Delfínku znám pár kluků mezi 25-30 pro které je chlastání s kamarády a fesťáky ideálně strávený volný čas, jsou to sice fajn kluci, ale pro "normální" vztah nepoužitelní, žádná holka v jejich věku s nimi nevydrží, tak si někteří občas najdou nějakou okolo 16, které to vyhovuje (nic proti 16tkám, ale v tom věku bych taky dala přednost fesťáku před eurovíkendem). Někdo z toho třeba vyroste, ale komu by se chtělo čekat Zkus omezit kontakt s ním (ještě víc), co na to bude říkat..prostě přes týden nemáš čas, a jestli on stejně bude jezdit na víkendy domů, tak jsi mu asi volná.

To je ale něco úplně jiného, když ze 3 měsíců prázdnin bude 3 týdny pryč, tak by mě ani nenapadlo, že by to mohlo vůbec někomu vadit. Tady jde spíš o to, že svou jedinou dovolenou stráví radši s kamarády než s přítelkyní (kterou nevidí denně). Jasně, že je lepší si pak svou dovolenou užít bez ohledu na něj, ale asi bych hodně uvažovala, co mi takový vztah dává.

Vystihla jsi to přesně!

Souhlasím.

Promin, ale jak si ty řekla - vídáte se 1x-2x do týdne, takže by při dvoutýdenní dovolené měl skákat do stropu, že tě uvidí víc, i kdyby jen n ten týden - všichni sme lidi a potřebujeme (někdy) pauzu od přítele/kyně. Nejspíš mu vyhovuje vídat se s Tebou tak málo, ale v tom případě pochybuju, že si jediná slečna se kterou se vídá a nebo bych řekla, že už ho ten vztah nebaví.

Rozhodně bych si s nim o tom ale narovinu promluvila a uvidíš jak se k tomu bude stavit a pokud na tebe nebude brát ohledy, tak bych ho pustila k vodě. Pro mě by vztah, kde se mnou přítel nechce být a není schopý udělat kompromis neměl do budoucna cenu.

Jinak ještě tip na tvůj výlet : Když nemají kamarádky peníze, tak co kdbys jela třeba do lázní? sice sama, ale lepší ne nic, zarelaxuješ si.. Nebo do nějakého hotelu, po internetu je spousta výhodných nabídek v podobě voucherů(snad to říkam správně).. A zabavíš se tam sama (sport, památky, knížky,..) co tě baví

bych to shrnula - máte vztah 3 roky toho typu, že spolu nebydlíte, vídáte se pravidelně tak 2* týdně - s největší pravděpodobností za účelem sexu, k rodičům jezdí pravidelně každý víkend, ty jeho rodiče prakticky ani neznáš, bo nikterak nepíšeš, jak tě přemlouvá, abys jela s ním, abys byla sním

dovolenou si bere 14 dní v kuse a nemá potřebu tě těch 14 dní vídat, peníze na dovolenou s tebou je mu škoda, ale propít je s kamarády na festu mu přijde normální a nechce tě s sebou ani na ten fest

holka zlatá, nemyslím si, že to je chování někoho, kdo myslí vztah vážně a ani to není chování někoho, kdo by chtěl být, nebo byl věrný

jak sama píšeš - je na čase vše přehodnotit

Reaguji na matadi:

Netřeba něco dodávat!

Výborně shrnuté. Vystihla jsi podstatu.

Souhlasím s holkama.
Já si nedovedu představit, že bych s přítelem byla jen 2krát týdně, navíc by na víkendy jezdil pryč a do toho by si vzal 14 dní volna a mě by do svých plánů vůbec nezahrnul.
Každý vztah je nicméně jiný a znám páry, kterým to naprosto vyhovuje, nepotřebují být spolu tak často a společné dovolené taky moc neřeší. Pokud to tak vyhovuje oběma partnerům, pak není co řešit.
Z toho co píšeš jsem ale pochopila, že Tobě to tak úplně nevyhovuje. Potom je na čase si s partnerem promluvit a nastolit určité změny a kompromisy, tak abyste byli spokojeni OBA nebo se popřípadě poohlédnout někde jinde. Společné trávení času je totiž podle mě ve vztahu hodně důležité a neshody v téhle oblasti by v budoucnosti stejně asi vedly k rozchodu.

jó, no tak to se není čeho bát, s kámošema bude pít leda tak vodu, ne? A na fesťáku bude taky na suchu. No připadá mi, že tě má na háku. Osobně mi po 3 letech vztahu vídat se 2x týdně přijde opravdu málo. Samozřejmě člověk přes týden pracuje, ale už nejste malé děti, které musí každý víkend k rodičům, představovala bych si to tak, že budu trávit víkendy přednostně se svým partnerem. Já mám rodiče 12km od baráku a taky za nima jezdím na víkend tak 1x za měsíc, mezi tím si třeba obden voláme a to máme minořádně dobré vztahy. Přesto máme svoje životy a je to takový přirozený.
Je jasný, že u rodičů je to full service, hezký papání a teplá postel, ale od toho už se jeden musí odprostit, když má X let domov jinde a zařídit se tak, aby nestrádal a neodjížděl každý pátek z Prahy s propadlým žaludkem za rodiči jako spásou. A 3 roky pro mě jsou dostatečná doba i na to, aby někdo (nejlépe on) přišel s nápadem na společné bydlení. Pokud je to ovšem vztah, ve kterém oba vidíme budoucnost.

Děkuju všem za názory...myslim že už další nepotřebuju a ani nechci