Přítel má 2 týdny dovolenou - beze mě

Reaguji na leoneta: ale jinak s tou dovolenou to asi neni v pohodě no...

na to, že si párkrát v týdnu užije a má to jisté a nemusí se o nic snažit...
já bych asi ani nepřehodnocovala a skončila to s ním.

[cituji=zlatkaz]já bych asi ani nepřehodnocovala a skončila to s ním.

Já také.

Buď upřímná, řekni mu, že bys chtěla trávit s ním také dovolenou. A jestli potřebuje být 14 dní s kamarádama? Myslím, že ten 5ti denní fesťák by mu mohl stačit.

Já jsem s přítelem také tři roky (a taky je mu 25) a v něčem s tebou souhlasím, ale něco se mi hodně příčí.

1. Jezdí téměř každý týden k rodičům? V 25 letech? Pokud jim tam nejezdí pomáhat na poli nebo s barákem, tak to opravdu nechápu. Můj přítel jezdíval taky každý týden domů (má to asi 100 km) a od té doby, co mě poznal, tak přestal, protože o víkendu na sebe máme nejvíc času...

2. To, že si bere 14 dní dovolenou na to, aby chlastal s kámošema, to snad radši ani nekomentuju...

3. 2 denní koncert bere jako dovolenou? A co děláte jinak celý rok? Sedíte doma u televize? Mně fakt přijde, že tě má jen na jedno - když se vídáte jen občas a o víkendech prakticky vůbec.

4. To, že s ním nechceš bydlet, chápu. Já se taky nehrnu do společnýho bydlení s přítelem, protože se v 21 necítím na to, abych fungovala jako manželka na plný úvazek. Ale na druhou stranu záleží na tom, proč tehdy to společný bydlení nefungovalo. Lezl ti na nervy? Nebo se na to taky jen necítíš?

Prostě celý váš vztah mi přijde trošku divný. Po 3 letým vztahu si vzít bez ohledu na přítelkyni 14 dní volna...

nevím jestli bych s ním něco řešila po příjezdu domů...pokud o vašem vztahu přemýšlíš (co ti vlastně dává) pak bych to nechala být ať si užije svoji dovolenou a sama bych pak také někam odjela...kamkoli s nějakou kámoškou....tak budeš mít dost času zjistit jestli ti vůbec chybí...
celkově mi to ale přijde zvláštní....nebydlíte spolu (ok beru,že vám to nevyhovuje) ale čekala bych, že víkendy trávíte společně....nebo co třeba děláte když už jste spolu (výlet, kino, večeře, procházka...)

Ach, nechci tě zklamat, ale taky se mi to s jedním týpkem stalo. Dneska už vím, že to byl jasný signál k tomu, že mě měl jen na to jedno. Taky mi to tenkráte vadilo, vůbec nic jsem mu neřekla, dělala jsem, že to je normální, ani jsem mu nevolala, nic, on asi za týden z dovolené u rodičů zavolal sám udivený, proč mu nevolám a vyprávěl mi, jak mě miluje a jak mu chybím .... ha ha ....

Rozchod následoval poměrně brzo, on by to asi neukončil, jemu ta situace (dost podobné té tvé) vyhovovala.

Dnes jsem za to řešení moc ráda. Jen si říkám, jak jsem s ním mohla vydržet tak dlouho.

V tvém případě bych dělala, že mi to nevadí, žila bych si vlastní život, v hlavě bych se od něj odpoutávala, užívala si, jela bych na dovolenou tam, kam mě to táhne a dívala se po jiném. Je to těžké, já vím, ale není to nemožné.

To je asi pěkné kvítko, ten chlapec. Kdyby můj drahý měl nějaké festivalovo-chlastací plány, tak mne bere samozřejmě s sebou, člověk chce taky poznat přátele toho druhého a ve dvou se to lépe táhne.
Aby ses nakonec nezačala bát, že bude dovolenou trávit "jen" s kamarády.

Delfínku, jsem na tom dost podobně. My jsme sice s přítelem o malinko starší, než vy, a nejsme spolu tak dlouho, ale jinak je vše stejné: zatím spolu také nebydlíme, vídáme se taky pouze jednou až dvakrát týdně (už to mi přijde málo), ale zatím jsem se to snažila chápat a respektovat, má časově náročnou práci. Ale teď mě dost zklamal tím, že jediný týden dovolené, který si v létě může vzít, si vybral v termínu, kdy já čas nemám, a vyrazil pryč s kamarády... Řekla jsem mu, že mě to mrzí a štve, že neplánoval dovolenou se mnou. A on na to, že už to měli domluvené hodně dopředu a že se tam moc těší a že pojede... Je pravda, že původně jsem měla jet s nimi a taky jsem se těšila. Ale konečný termín řešili beze mě a pak mi prostě oznámil, že je to tehdy a tehdy a to, že v té době odjet nemůžu, jako by bylo všem jedno... No hodně mě to zklamalo, ale teď už začínám být i zdravě naštvaná a taky jsem začala leccos přehodnocovat, to k tomu asi patří... Uvidím, co bude, až se vrátí, ale každopádně cítím, že se něco změnilo, a možná to skončí tak, jak tu holky radí... No uvidíme. Budu ráda, když ještě napíšeš, jak to dopadlo u vás.

To je dost vypovídající, já bych mu dala sbohem a šáteček.

Ahojky,
nedá mi to a musím napsat svůj názor ...
Vsadila bych se, že kdyby si Tvůj přítel přečetl tuhle diskuzi, všechno by viděl jinak. Já bych Tvému příteli rozhodně nevyčítala, že chce jet na 14dní pryč. Třeba si chce odpočinout a chlapi si bohužel nejvíce odpočinou a vyčistí hlavu mezi kamarády. Nesmíš všechno vidět hned černě.
Já chodím s přítelem 2roky a bydlíme spolu. Jako jeho manželka na plný úvazek si rozhodně nepřipadám ..., např. ve vaření se střídáme (někdy se při něj nasmějeme jako nikde jinde) a navzájem respektujeme svoji svobodu.
Pokud Ti vadí, že si vzal celou dovolenou a nezahrnul do ní Tebe - promluv si s ním o tom bez výčitek a až potom dělej závěry. Chlapi si často spoustu věcí ani neuvědomí. Ty to nechápeš, protože prostě přemýšlíš jinak než muži ... můj přítel jede na 3týdny o prázdninách pryč (taky z toho nejsem nadšená), ale já to zase beru tak, že budu mít čas jen na sebe. Budu se bavit a jen ať žárlí ...Potom jedu na dovolenou já sama...
Věř mi, pokud mu ukážeš, že jsi samostatná a sebevědomá žena - budeš pro něj královnou ....

Já ho chápu, je mu 25 a chce ještě řádit, domů k rodičům jezdí tak často nejspíš proto, že tam má svoje kumpány a může bez výčitek pařit o 106. To před tebou a s tebou by měl pocit, že se musí víc krotit, takže by to nebylo ono.

Zjednodušeně: On to má asi dobře vychytané, ty ho miluješ i přesto, že do tebe nemusí moc investovat (volný čas, finance). Vždyť se ani nesnaží o kompenzaci, prostě bez práce má koláče, takže si myslí, že je to tak OK, no, jak pro koho, že.

Víš, ono je něco jiného, když spolu bydlíte a něco jiného, pokud by jste se vídali 1-2x týdně a on si pak celou dovolenou nechal jen pro kamarády. A kdyby jako dostačující dovolenou s Tebou bral 2 denní fesťák.

Tak já bych tohle nejspíš nezkousla. Pokud se takhle málo vídáte, tak tě má vážně jen na písknutí a zahnání nudy, když mu zrovna zbyde čas.

Čekalo mě něco podobného, ale nakonec se to otočilo " v můj prospěch". Důležité info, příteli je 30 let, mě 24 let, jsme spolu 5 let a z toho spolu bydlíme asi 3,5 roku.

Na chalupě je taková parta kluků - chlapů, co jezdí každý rok na "pánskou jídu" na motorkách - Rakousko, Itálie,atd....minimálně na 7 dní jsou pryč. Přítel měl jet tenhle rok s nima. V první chvíli se mě to dost dotklo, protože společnou dovolenou jsme vůbec neplánovali a hlavním problémem byl i nedostatek financí.
Takže jsem se kousla, dělala jsem, že je vše O.K., ať si jede, že mi to nevadí (samozřejmě mi to vadilo, a to dost).
Na konci června jsem se sebrala a jela za ségrou do zahraničí na dovču na 9 dní, že si chci taky užít sama. Ve finále jsme se domluvili, že za mnou za 5 dní přijede a dorazil a rozhodl se, že na pánskou jízdu nepojede, protože mu po mě bylo údajně smutno a nemá na to finance.

Ovšem ZÁSADNÍ mě přijde, že hromada z těch kluků - pánů - chlapů - manželů VŮBEC nebere ohled na svoje drahé polovičky, dovolenou spolu si neplánují a dokonce přemýšlí ještě nad jednou pánskou jízdou někde v ČR zase na týden. Všechno jsou dlouhodobé vztahy, manželství, jeden z nich má dokonce měsíční holčičku a stejně ji nechá přítelkyni na krku a pojede si užívat.
Z mého pohledu maximální sobectví.

Přesně tak.