Reaguji na mle:
Trpěla jsem dlouhou dobu nespavostí, už jsem z toho byla špatná i po fyzické stránce, neustálé bolesti zad, žaludku apod. Spala jsem dopoledne ve škole, bylo to hrozný období. Učitelé se mnou chodili po doktorech, protože jsem měla záchvaty i ve škole. Nemluvim o tom jak špatně jsem na tom byla, když pro mě jezdila už i záchranka... A stejně mi ho nikdo nepředepsal, ani psycholog mi to nedoporučil... Nechápu to.
On bere 3mg a horší je, že v týdnu se až tak moc nevidíme, spíš o víkendu a sem tam některý týden. Alkohol nepije, max jednou do měsíce k večeři víno. Ale docela dost mu to způsobuje únavu..
Cituji Anabel: Alkohol nepije
Výborně, to je dobrý základ. Myslím, že bys měla trochu oddémonizovat přístup k těm práškům, když bude mít přítel pocit, že mu je nevyčítáš, bude ochotnější se o tom s Tebou bavit. Pak se teprve může něco hnout, protože nebude zaujímat předem obranářský postoj. Třeba zkusí nějakou psychoterapii nebo začne sám s omezováním dávky apod. Ostatně i to, že občas nebere nic, ukazuje zřejmě na snahu nepomáhat si farmakoterapeuticky, když to jde.
Sama Lexaurin občas beru (občas = maximálně 1 za měsíc) a sama doktorka mi říkala, že to s tím braním nemám přehánět, protože se může stát, že pak nebudu schopná jakýkoliv problém řešit bez Lexaurinu. Toto se bohužel stalo tvýmu příteli. Pokud bez něj vydrží 5 dní, tak se o závislost nejedná (minimálně ne o tu fyzickou). Jak už tady někdo psal, vypozoruj, kolik toho skutečně bere a pak to s ním začni řešit. Ale hlavně žádný výčitky, musíš mu být oporou...
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.