Přespávání přítele

Já měla problém s bývalým (mně 16, jemu 20, vzdálenost 40km). To jsme spolu byli asi 7 měsíců, a až potom jsme oba museli jet na brambory k babičce a za brambory mohl u nás poprvé přespat... Tehdá jsem rodiče nenáviděla, teď jim děkuju, že byli takoví a já jsem se musela zasloužit. Pak jsme střídali a pak jsme se rozešli. S mým nynějším přítelem nebyl nejmenší problém. Postavila jsem rodiče před hotovou věc, a oni si drahýho zamilovali. Takže bez problému...
Myslím, že nejhorší je ten začátek, jakmile si rodiče zvyknou, tak to zvládnou, neboj

To je vtip, ne? Tak jednou je to rodičů byt a jejich pravidla. Nechtějí návštěvy? Ok, tak nechtějí a budu to respektovat. Tohle bych si v životě nedovolila.
K tématu - nebyl problém, aby u mě některý můj přítel přespal. Samozřejmě jsem se ale musela mamky nejdříve zeptat. Se současným přítelem jsme se ale prakticky hned odstěhovali do podnájmu

podľa mňa tu pomôže asi len ho zvať na návštevy a nejak ho zapájať do rozhovorov a tak spolu s rodičmi aby si na neho zvykli... mala som 19 keď u nás prvýkrát priateľ spal, a bolo to asi po 2mesačnej známosti, ale to bolo skôr z dôvodu, že sa vidíme len cez weekend, tak chceme byť spolu čo najviac... mamka to tak nejako pochopila, jej skôr vadí keď ja idem, ako ona hovori, otravovať ku nim ...holt oni sú 4+1 a plus ešte ja kdežto u nás doma sme len dve

Reaguji na free-heart: No zatím ne....Jestli tě zajímá proč,tak tady URL , nechci tím zahlcovat tohle téma . Ale bydlíme spolu a až na tenhle jeden detail jsme spokojeni a šťastní....

Ahoj,

promluv si s nimi, tohle není normální. Kde jako máte být? A nemůžeš být stále ty u něj, my jsme se vždycky po týdnu střídali (spali jsme u sebe o víkendech) a ségra to dělá stejně tak. Pokud jsou na tebe a celkově rodinu rodiče citově vázáni, vysvětli jim, že tvůj přítel prakticky do rodiny patří a jestli to nebudou tolerovat, tak ztratí i tebe, ptž se odstěhuješ...

Vyhrožovat, či dokonce citově vydírat rodiče? Hm, to je opravdu velmi dospělé...

Nezlob se na mě, ale slečně je 24 let, takže to, že se odstěhuje, není žádná výhružka, ale logický vývoj...

Myslím si, že je to hlavně tím, že rodiče nemají návštěvy a nežijí moc společensky, takže tím pádem se jim tam přítel nelíbí.

Taky mi to přijde zvláštní...

Já jsem se svým přítelem už 4 roky, když jsme se seznámili bydleli jsme oba v jiném městě, ale měli jsme to k sobě blízko, většinou jsem přespávala já u něj. Po 2 letech se odstěhoval do Prahy a já zůstala doma u rodičů, protože jsem dodělávala školu. Přítel tedy začal jezdit k nám na víkendy a přespává u nás. Rodiče také nejsou moc nadšení, hlavně mamina to dost hrotí. Do očí mi nic neřekne, ale kdykoli přijede vidím, že je otrávená a protivná. Takže znám ten pocit, někdy si říkám už ať jsem pryč, ale momentálně to také nejde, protože si scháním práci. Rodiče mám oba společenské kamarádky jsem si domů vždy vodila bez problému... Chápu, že chtějí své soukromí, ale přítel jezdí jednou za 14 dní na 2 dny a mamina si to podle mě vůbec nepřipouští hlavně proto, že s tátou už žije a vídají se každý den... takže máme asi stejný problém, který se dá vyřešit jedině tím, že si časem najdeš svoje bydlení.

Tak jinak to teď asi nepůjde, jenže on taky nebydlí sám, takže je mi hloupé, abych já byla u nich pořád a on k nám nesměl. Od svých známých vím, že se tak nějak střídají a v pohodě..

Tohle chápu a taky by mi to z pohledu druhých vadilo. Ale my žádný nepořádek ani nepříjemný hluk neděláme, mamka kolem nás neskáče, než přítel přijde tak naklidím a jsme vlastně jen v mém pokoji, ani necouráme pořád někde po domě, maximálně do koupelny a wc, ale to jinak nejde.

Tohle mě taky trochu ovlivnilo, ale naše chápu, prostě jsou takoví. Nechodí ani nikam na koncerty, večeře, prostě nic. Jak jsem psala, žijí pro rodinu, pro mě a bráchu. Jinak máme spolu moc pěkné vztahy, takže bych to nechtěla pokazit.

jj, to znám...můj táta se kdysi ptal, kdy už přítel přijede, že by mohlo být zase uklizeno on je holt na ten pořádek a to, že jsem kvůli příteli zastala téměř veškeré domácí práce (úklid, vaření, žehlení, praní) rodičům vyhovovalo

Mě je 22 a bydlím s rodiči, protože jsme oba buď studovali a neměli peníze na vlastní a ted když by peníze celkem byly (na nějaký podnájem určitě) tak přítel jezdí pracovně přes týden pryč a doma je jen na víkend někdy pátek+víkend a nemělo by cenu platit tolik peněz za byt ve kterém bych byla skoro pořád sama.
Přes víkend býváme většinou u přítelové maminky nebo i u nás a jelikož naši i přítelovi rodiče jezdí celkem často na víkend na chatu a moji k babičce býváme občas i celý víkend doma sami. A ani mým a ani jeho rodičům tohle nevadí.

Když přítel spí u nás tak to našim jenom řeknu nemusím se jich nějak dovolovat. My jsme vždycky nějaké návštěvy doma měli i jsme chodili a nikdy nebyl problém abych si domů dovedla kamarádku. A když nejsem doma přes víkend já tak si moje sestra dovede domů kamarádku, která u nás taky někdy přespí.

Kdyby mě rodiče nedovolili abych si v našem věku nemohla dovét přítele domů když venku lije a nemohla bych se s ním podívat u sebe v pokoji na film tak to už je opravdu moc!!
Chápu že byt je rodičů, ale i já se tady cítím jak doma je to přece i můj domov (nevím jak to berete vy) ale kdybych si nemohla doma ani prdnout tak bych se teda tady vůbec necítila jako doma.

Jako chápu situace kdy je třeba mamka nemocná tak bych sem nikoho netahala, ale za normálních okolností je to přece normální ne?
A vztah se musí nějak rozvíjet a někam posouvat a nejde spolu jen tak chodit a chodit někde po venku ne? Co děláte v zimě? Natož tak sex? Ono je fajn občas někde zaexperimentovat, ale postel a domácí pohodlí.....

Tohle si uvědomuju, že je asi jediné řešení do budoucna, ale na bydlení s přítelem se ještě necítím a dávat skoro celý plat za byt tak se dá těžko přežívat. Ale chápu, že je to našich dům a že tenhle krok budu muset nejspíš udělat, pokud nechci být pořád sama Na druhou stranu mám trochu strach, že to i změní naše vztahy, protože naši dělají dá se říct všechno jen pro mě a bráchu a jsou spíš rádi, když nás mají doma, než že by se těšili, až se nás zbaví.. Jen si myslím, že by trochu pochopení mohli mít a zase tolik po nich nechci, sami začínali tak, že se nastěhovali do domu taťkových rodičů.

Naši právě vůbec nikam nechodí jen do práce ani nejezdí pryč to tak jednou za několik let Ale právě když by nebyli doma, tak si myslím, že by jim to ani nevadilo.

Tohle mě právě docela mrzí, protože jako doma se tu cítím jen když jsme tu jako rodina sami. Jakmile někdo přijde, hned se zavírají dveře a sotva odpoví na pozdrav. No ale pořád doufám, že se to třeba nějak v klidu vyřeší, zvlášť když máme dvoupatrový dům a hodně dobré vztahy, které bych chtěla aby vydržely

Navíc kdybych byla tvým partnerem a nemohla bych k vám tak bych měla pocit že mě tví rodiče ani nechtějí poznat a že mě nemají rádi.

Tvůj přítel bydlí sám nebo s rodiči? Jak to má on? Taky jeho rodičům vadí tvoje přítomnost?

On je z toho právě docela zklamaný Bydlí taky s rodiče v celkem malém bytě ale jim právě nevadí, když u nich jsem. A proto mě to mrzí i vůči němu