Dobrá diskuze...
Tak, co si tak vzpomínám na ty své, tak akorát ten, když jsem měla praxi na recepci školy a zazvonil mi telefon a místo abych se ohlásila jako "Recepce" jsem vykoktala "Redakce".
Cituji Malacek: jéžišmarjá, ty tady máš ještě ty umělý voči (čočky)
Tak to je dobrý.
Já jsem si vzpomněla, jak k nám chodíval jeden mamky přítel a na začátku neměl klíče, tak musel zvonit a mamka mu chodila dolů otevřít. No ale jednou zazvonil, ale zrovna ho hned pustil někdo jiný, takže mamka, narazíc na něho už na chodbě bytu, řekla: ,, jééé ty jsi přišel dveřmi!"
A pak taky ten samej pán, když jel v obchodě s vozíkem, tak jak ho držel za rukojeť, plácal nataženýma prstama do vozíku a mamka říkala: ,, To už mě štve, jak plácá těma předníma rukama do vozejku!"
to moja kámoška jednu dobu říkávala "to je genitální, to je fakt genitální" my sme se jí smáli a ona nepochopila, že se většinou říká "geniální"
tak jsme jednou v létě básnili se sestrou v bazéně, že máme chuť na vaječňák (vaječný koňak), že jsem z toho měla chuť na koječňák..až se sousedka rozřechtala
...a kamarádka ještě na střední, si mi stěžovala o svém tehdejším vztahu s přítelem, že jim to moc v posteli neklape a tak pořád mlela dokolečka do zblbnutí o bodu G až jsem jí moudře "překřtila" god B...doteď to mám na talíři a mlátí se u toho smíchy jako tenkrát
Jednou za čas se mi stane, že místo na shledanou řeknu dobrý den. Nic víc mě momentálně nenapadá. Jinak skvělá diskuze , hrozně jsem se nasmála.
Nedáno jsem na návštěvě slyšela od dědy několikrát poČta místo pošta.. Myslela jsem žě blbě slyšim.. když to bylo asi po třetí co o počte mluvil myslela sem že se přidusím jak se mi chtělo smát.. Bohužel tohle neni přeřek
Není to přeřek spíš takový ukecnutí. Byla jsem v obchodě na nákupu, už jsem u kasy a prodavačka se mě ptá 6 rohlíků? A já jsem si nemohla rychle vzpomenout, tak jsem rychle vychrlila " hmm hovno" v tu chvíli jsem zrudla jak rak, za mnou fronta a nějaká babča, se strašně smála, a říká - se nic neděje vždyť v televizi taky mluvěj jak prasata
Tak mojí mamce se třeba povedlo spojit dvě slova do jednoho. Volala jsem jí, že potřebuji do školy pravítko a kružítko. A mamka težce zamyšlená říka: Dejte mi prosím pražítko. No jak my to doma vykládala, tak jsme se nasmáli. Nebo jsme s přítelem byli v trafice a chtěl si koupit žvýkačky a nemohl se rozhodnout, jestli si koupí Airways, nebo Winterfresh, tak prodavačce říka: Prosím jedny ty žvýkačky Airways Winterfresh. Prodavačka se na něho podívala a říka co jste to chtěl? No my se začli, tak buchat přes celý obchod.
Cituji lucinecka123: Dejte mi prosím pražítko.
Mně se poslední dobou stává, že ze dvou dvouslovních spojení udělám jedno. Třeba si spolužáci dělali legraci, jaké by to bylo nechat se přejet tramvají a já jim chtěla říct, ať si to dají jako téma bakalářky na katedře železničních staveb. No a naše škola má také katedru silničních staveb. Tak jsem jim řekla:,, Udělejte to jako bakalářku na katedře silničních železnic".
A nedávno jsem pánovi v Tescu v oddělení ryb řekla, že chci ,,dva pstruhaný kuchy". (Kuchaný pstruhy.)
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.