Přehnaná dokonalost v úklidu a pořádku

Ano, já tohle mám také
Mě vadí také téměř vše. Bez čeho ale prostě neusnu jsou nenaklepané polštáře na sedačce. Nemohla bych je tam nechat rozválené, zmuchlané atd., jednou jsem je tak nechala, vstala jsem, naklepala a pak v klidu usnula Dále je to třeba i svíčka, která je jen trochu nakřivo, noo a klasika - nakřivo obraz. Jinak všechny věci musí mít své místo Někdy si říkám, že bych měla vyhledat pomoc. Ale myslím, že jsou horší bordeláři

Řekla bych, že tě to přejde, až budeš mít děti. Buď to, a nebo skončíš na psychiatrii.
Já mám asi spíš opačnou poruchu

Někdy si připadám, jako ze seriálu - Můj přítel Monk

Lepší tohle, než mít doma prasečí chlívek

Ano, tento názor zastávám také

Já nemám ještě vlastní rodinu, žiju s našima (tedy, ne momentálně, ale když jsem byla/budu doma), takže v podstatě na mně tíha celého uklízení neleží, přesto jsem jsem při každé práci hrozně důsledná. Všechno vydesinfikovat, řádně poklidit (klidně odtahuju dvakrát týdně pračku) a hlavně, hlavně zarovnat!
Do koupelny jsem dokonce na trvalo pořídila krejčovský metr a vyměřuji, jestli jsou šampony ve stejném rozestupu od sebe, seřazené podle velikosti a podle barev.

Mám pak radost a dobrý pocit, ale od září budu nejspíš bydlet někde na privátu (kolej jsem kvůli fóbii z bakterií, lidí a nepořádku zavrhla hned) a asi to bude problém, když budu neustále nervózní, že sprcháč je o půl centimetru jinde, než má být a na poličce je dvě hodiny neutřený prach. Tak nevím, buď se ze mě stane asociální poustevnice už ve dvaceti letech, nebo začnu pít, aby mě to tolik nerozčilovalo

Reaguji na berryblue:
Promiň, ale neuvažovala jsi o návštěvě odborníka? Psychiatra?

Reaguji na Nicol:
No úplně normální není hodinu rovnat tři svíčky,ale pokud tě to nijak neomezuje a stíháš u kolotoče úklidu i jiné aktivity /pracovat,uvařit,nakoupit/ života,tak je to OK.

Reaguji na ZuziZuzana:
Jo, to je mi taky blízký . Jakmile to není tak, jak to podle mě má být - neusnu!

Reaguji na berryblue:
Ha ha. Já se právě uklidňuju jen tím, že si říkám, že ZATÍM k tomu nepoužívám pravítko, ale je fakt, že všechno zkoumám ze všech úhlů. A se šampónama to samý, všechny musí stát jak vojáčcci a nejlépe v jednom rohu jenom šampóny, v druhém jenom sprcháče a nedejbože, aby to někdo pomíchal!

Ale dost mě to už obtěžuje, jak jsem z toho nervózní a nesvá.

Ještě mám takovou jednu historku: Na stěně mám 3 obrazy a u jednoho se mi rozbilo sklo, takže jsem koupila nový, ale byl odlišný - měl 6 těch úchytek - narozdíl od těch 2, které mají těch úchytek 8! Přišel kamarád a nutila jsem ho, aby se na ty obrazy díval a řekl mi, jestli vidí něco divnýho.
No opravdu jsem jak postižená!

Předem lituju chlapa, se kterým se odhodlám bydlet

Ano, já to stíhám, ale štve mě, jak mě to v tý hlavě sžírá, že prostě něco někde není v pořádku dle mě! Spousta lidí samozřejmě nevnímá to, že něco není souběžné s něčím jiným na poličce jako problém nebo něco, co by je mělo zužovat.

Doporučuji návštěvu psychologa. Normální pracující žena s koníčky a s rodinou nemá na toto ani čas ani pomyšlení. Normální to rozhodně není.

Taky mi připadá, že to už není normální a ty sama to evidentně vnímáš jako problém.

No ono to teď vypadá jako sranda, ale myslím si, že by ti to opravdu mohlo dělat v partnerském životě problém.

Holky a jak to děláte s partnerem, jak se milujete, jak fungujete? Já si tohle neumím představit, já jsem jen nesvá, když máme doma binec, tak si neodpočinu, ale to luxuju tak 1x týdně s dvouma kočkama..

mám to taky, štve mě to vůči příteli, protože i když je pořádku milovný, tak ho pořád koriguji, ale uplně nesmyslně. Večer před spaním na to kolikrát myslím, takže mu třeba řeknu "všimla jsem si, že sis neuklidil boty, když jsme přišli" a on: " já je uklidim ráno" já: " můžeš to prosím udělat hned" a v tu chvíli mi to děsně vadí a jsem posedlá tou myšlenkou, že je něco v nepořádku