Postřehy ze státnic

Že máš pocit, že nic smysluplného o tématu BP nenapíšeš je normální. Pokud bys opravdu byla v úzkých, tak máš vedoucího, který má povinnost ti poradit. Pokud by to odmítal, tak u nás na škole si pár lidí oficiálně stěžovalo a měnilo vedoucího. Ale pokud máš literaturu, tak no problem. Také jsem si na začátku našla podobné práce na netu, myslela jsem si, jak to udělám podle nich a nakonec jsem to napsala úplně podle sebe, šlo to prostě samo
A co se týče náročnosti přípravy, je to mnohem těžší, maturita mi oproti tomu přišla jako brnkačka. Hlavně proto, že my jsme psali z maturitních témat v průběhu čtvrťáku testy, takže to měl člověk zažité, tady jsem měla zažité leda předměty, co jsem měla v posledním semestru. Takže to bylo mnohem těžší se naučit a spoustu věcí si člověk musel dohledávat.

Reaguji na indulona:

to je hodně smutné - ohodnocení u zkoušek by mělo odpovídat znalostem a kantoři by měli zkoumat, co umíš a ne to, co neumíš..., to pak skutečně pomůže jen a jen štěstí, ale o něm by to být nemělo
Na státnice jsem se učila - na každou minimálně 2-3 měsíce, což je tak akorát, když člověk dané předměty učí pravidelně i v průběhu studia. A musím říct, že se otázky zkoušejících vždy držely tématu, žádné vyložené chytáky, podpásovky, i když se ptali i na podrobnosti a detaily, které byly zmíněny jen na přednáškách, ale zmíněny byly, takže je jeden měl umět

tak za mne ještě bakalářky nebyly - končila jsem 2004, takže rovnou státnice, téma diplomky jsem si vybrala tak, že jsem prostě přišla za vedoucím a řekla, že chci tohle téma a on: tak jo, jen tak pro zajímavost - měřila jsem koně a statisticky zpracovávala výsledky, na státnice jsem se učila týden - míň jak na maturitu, když jsem tam šla, byla jsem šíleně nervózní a přišlo mi , že nevím vůbec nic. My si otázky netahali, nás se rovnou vyučující ptali - většinou se otázky vztahovali k tématu diplomky, nicméně jsem narazila na chovu - kdy už byl zkoušející naštvanej, že jsem pátá ten den s tématem o koních a tak se mě zeptal na krávy, když už jsme na té zemědělce, pamatuju si že chtěl vědět přesně plemenný standard české straky a já furt mlela dokola telata se rodí ve váze od... do... a on mi říká, ale já to chci vědět přesně! a já zase : telata se rodí ve váze od... do... nakonec jsem to udělala, dvě dvojky, 2 trojky... ještě jsem zapoměla zmínit, že jsem byla tak vynervená, že jsem tam nechtěla jít a utíkala z katedry, kamarádka do mě tehdy nalila na kuráž 3 becherovky a strčila mě do dveří...

Reaguji na drazula:
to je škola od školy, u nás (ČVUT FEL) to je opravdu o štěstí, vědomosti musí mít člověk taky, ale ani půlroční učení mu nezaručí, že se ho zeptají na to co se učil, státnicujeme ze všech předmětů, co jsme za studium měli (asi až na 2-3 humanitní), človk se naučí miliony vzorečků a nakonec se ho zeptají, zda může koaxiální kabel vést stejnosměrné napětí(to je ten kabel, kterým je připojená anténa k televizi, takovej kulatej) A to se prostě neučí, zásadně nám říkají k čemu se to používá (všechna použítí jsou na střídavá napětí), ale tohle nám neřeknou, takže pokud člověka v tu chvíli neosvítí, neprobere se z těch nervů a nezačne uvažovat, tak je v háji a v takových otázkách se u nás komise vyžívá...

Bakalářské zkoušky jsou regulérní státnice (u mne ze 4 předmětů) včetně obhajoby, navíc u nás byly nároky na bc práce opravdu vysoké, hodně lidí nebylo buď vůbec připuštěno nebo neobhájili...

Jinak potvrzuji, že je to opravdu hodně o štěstí, můžeš se učit řadu měsíců a pak se tě zeptají na něco, co ti nikdo neodpřednášel, ani to nebylo v žádné knize. Často se stává, že tě u státnic zkouší nakonec někdo úplně jiný, než kdo ti předmět přednášel, tzn. že má v oblibě jiné autory, než kteří ti byli doporučováni a na věc má odlišný pohled.
Ale zvládnout se to dá, hlavně se tím netrap už teď, času dost!

Naprosto souhlasím s Indulonou. Já jsem teď udělala státnice na ZČU a můj průměr byl 1,53, takže žádný lempl. Před státnicema jsem se intenzivně učila 5 týdnů a od státnic jsem odcházela jak spráskaný pes. Ani jednoho člena komise jsem neznala, nikdo mě neučil a ani vedoucí práce tam nebyl. Nikdo mě netrápil, naopak, po pěti minutách mi bylo řečeno, že jim to stačí, že můžu na další předmět, ani jsem neměla šanci odpovědět na všechny otázky z okruhu. Já to považovala za uspojivé, naivně jsem si myslela, že komise poznala, že nejsem úplně blbá. Opak byl pravdou. Podle zhodnocení mě komise měla za naprostou blbku. Pokud se chce někdo z komise předvést, je lepší, když má navrch. Upřimně, jsem ráda, že to mám za sebou a nakonec jsem měla asi štěstí, že mě nevyrazili.

Reaguji na Amazing: Hm tak to zní opravdu "pozitivně"

Mě čekají státnice za týden. Průměr nic moc 2,2 což u nás nepovažuji za katastrofu, protože jsem zkoušky dávala na poprvé, jen u nás ty ačka asi moc nefrčí Učím se cca 3 týdny a mám pocit, že vůbec nic neumím. Komisi se dozvíme až na místě, takže nevím, co mohu očekávat. Otázky netaháme, jen se nás "prostě na něco zeptají" což nepovažuji za super. Nějaká příprava jako u maturity by se hodila, ale bohužel to tak nefunguje. Upřímně si nedokážu představit, jak si z hlavy vybavím všechny souvislosti, aby to mělo hlavu a patu. :-/

Reaguji na foginka: Právě proto, co jsem napsala, se nestresuj. Pokud se učíš, dáváš tomu všechno, pak věř, že štěstí přeje připraveným Stav, že si nic nepamatuješ, je úplně normální (taky mi to říkali a měli pravdu). Hlavně si ten poslední den před státnicema odpočiň, už se neuč, ať se to může usadit a nejsi "přeučená". A neboj, u zkoušky se to vybaví, měla jsem ten samý strach. Říkala jsem si, jak se to asi tak může vybavit, když to nenaskočí ani teď - ale vybavilo. Budu ti moc držet palce, ale uvidíš, že budeš patřit k těm šťastným

no, jo no... a mám to taky i když jsem tam šla v podstatě navátá...

já přeci neříkala že nejsou, já jen chtěla napsat, že jsem bakalářky neměla...

Reaguji na Amazing: Díky za podporu. Ještě mám týden na stresování. Nechápu, že už se stresuju teď. Většinou mě chytnou nervy až těsně před zkouškou. Mě hlavně stresuje, že není žádná příprava ani tahání otázek. To by mě asi trochu uklidnilo. Uvidíme. Naštěstí jdu hned druhá, tak aspoň menší nervičky ten den. Snad to nějak udělám!

Státnice jsou zkoušky jako každé jiné. Jenže některým studentům chybí soudnost a kolikrát neví úplné základy a pak chodí po chodbě a říkají, jak se vyučující chtěl potopit, jak se v tom rejpe, jak je šílenej apod. Slyšela jsem takových zvěstí už mnoho, když jsem ale dotyčného u zkoušky přede mnou poslouchala a byl dutej jak bambus, tak nevím, co čekal. Studenti by občas potřebovali proplesknout.

Štěstí je fajn. Ale štěstí přeje připraveným. A pokud se někdo učil, chodil do školy a u státnice slušně a kultivovaně mluví (tzn. žádné ehm, prostě, vlastně, jak je tak takový to eeeehhhh...), tak to zvládne.

Jenže dneska je celá řada studentů rozmazelných, nejradši by znali všechny testy dopředu, zkoušky dostávali za to, že se tam dostaví a usmějou se a pak nadávají na školy.

To není reakci proti nikomu v tématu. Jen tím chci říct, že 90% je to o vědomostech. Ano, jsou i učitelé blbci, kteří si něco kompemzujou. Ale zdá se mi, že to tvrdí většina studentů a že je pravda někde jinde. Stejně tak je učit se a učit se. Někdo se učí třeba 3 měsíce, ale stylem, že si to denně 2 hodinky čte. Jiný se učí jen týden, ale 16 hodin v kuse. Někteří se vůbec neumí učit. Každý má systém jiný, ale dost studenti dojíždí na to, že se učí pasivně = čtou si to, chápu to, když se mají vyžvejknout - tak duto a prázdno. Učení je docela umění.

Stejně tak se někdo naučí 70% otázek, vytáhne si to, co neviděl a pak chodí po škole a říká, jakou má nehoráznou smůlu a že to není možný, že kdyby měl jinou otázku, že by to dal a blá blá... o státnicích ví každý hned od doby, co vstoupí na VŠ. Je to jen o správné organizaci času, silné vůli, sebezapření, umění se učit a zájmu o to, co studuje. Ale je vždy snažší to hodit na ty d.ebily učitele.

Takže se nenech ničím vykolejit, hlavně nepodceňuj přípravu, začni se VČAS učit, udělej si plán (s rezervou) a uvidíš, že to dobře dopadne.

Chtějí vidět logické uvažování, zájem o obor, přehled... samozřejmě se naučit se odpapouškovat jen něco z knížky nestačí. Ale mají z vás být absolventi s celkovým přehledem a s uměním poradit si v praxi. Nedělala bych z učitelů monstra. Jen chtějí aby student myslel a něco uměl. Popř. uměl vhodně zareagovat a když neodpoví přesně, umí to vymyslet, chytnout za správný konec, od něčeho se odpíchnout, použít logiku a poradit si. Kolikrát se ptají na triviální věci, jenže studenti ve stresu jen myslí na tu knížku a poznámky, kde to psaný nebylo, místo aby použili zdravý selský rozum. S tím jsem se setkala několikrát, že se ptali na lehké věci, jenže studenta vykolejilo to, že se ptají na něco, co nikdy nebylo psáno, přitom se to dala s trochou lehké úvahy domyslet (třeba právě z té knížky, pokud si spojili jedna a jedna). Není to jen o učení, ale o umění číst mezi řádky, správně to použít a domyslet. Jen studenti mají pořád pocit, že je chce někdo potápět. když se učitel zeptá na něco, co přesně tak neříkal nebo není přesně psáno v knížce. On taky zkouší, jak to dotyčný chápe a nebo jestli jen papouškuje.

A pokud má být z někoho absolvent a odborník v oboru, tak by si s tím měl poradit. Třeba jen patříš mezi to procento, co mělo na škole fakt blbce, ale já si myslím, že často to jen studenty (zbytečně) vykolejí, přitom to není záludnost. Jen to chce klid, vyprdnout se na zmatkování, nadechnout a zamyslet se - hm na co se mě to ptá, k jakému tématu to patří, co by to asi tak mohlo být - a něco zkusit. Popř. myslet nahlas - a oni už tě buď popostrčí nebo na to přijdeš sama.

Tohle má každý jinak, mě se osvědčilo opakovat - opakování je matka moudrosti.

Reaguji na Patty: Já si právě myslím, že reagovat umím a necituji jen hloupě knížky a skripta. Studovala jsem kombinovanou formou a nemohla jsem si dovolit zkoušky odfláknout, takže jsem na zkoušku nešla, pokud jsem nebyla alespoň na 99 % připravená. Bohužel moje studium kopírovalo to, čím se zabývám v praxi (a obráceně) a to asi není dobře, pokud mě zkouší někdo, kdo má 5 titulů před a 5 titulů za jménem, je úžasně chytrý, ale praxe je jinde. A pokud mám bakalářskou práci na téma ze svého oboru, ve kterém pracuji 15 let a takový člověk mi chce za komisi "dávat přednášku", je něco špatně - zvlášť, když jeden z komise má na svých stránkách na toto téma přednášku, kde cituje zákon, který je již 4 roky novelizovaný. Těžko se s komisí budu hádat, ale státnice nemůže dopadnout nikdy dobře. Musím říct, že běžné zkoušky měly mnohem vyšší úroveň než státnice. Já jsem prostě hodně zklamaná.