Posedlost krásou

naštěstí ne, bež k doktorovi nebo se časem zničíš. Stejně nikdy dokonalá nebudeš, dokonalost neexistuje.

Určitě nejsi, taky jsem se snažím vypadat co nejlépe..někdy je to celkem na obtíž..třeba zrovna teď, když je paní co mi dělá řasy nemocná, tak se dvakrát necítím..ale zas všeho s mírou..

Určitě jdi k psychologovi a popovídejte si Jinak,tohle se mi taky stalo-šla jsem na lipo břicha,výsledek super,tak jsem si dala ještě odsát zadek a stehna,skoro jsem si dala i umělý prsa ale přítel mě krotil a objednal mě k psychologovi ke kterému jsem 1-2x týdne asi dva měsíce chodila a pomohlo mi to

Normální to není,je to dost obtěžující život. Jednou se zblázním. Přesně,jak je tu už psáno,stejně dokonalosti nikdy nedosáhneš a navíc každý pozná,že je to jakási umělost. Je to začarovaný kruh,psychický problém. Měla by jsi rozhodně vyhledat lékaře,hlavně že sama víš,že máš problém,to je pozitivní.

Tahle posedlost by vlastně mohla být takový zakuklený strach: dysmorfofobie – strach z deformace či vlastní ošklivosti.

Tady je nějaký článeček dysmorfofobie

Určitě to zkonzultuj s odborníkem. Hodně štěstí.

Já jsem teda spíš posedlá vzhledem jako takovým, krásná bohužel nejsem
Už asi lezu celé rodině a přátelům slušně na nervy, protože na Skypu mámu pořád otravuju, jak potřebuju plastiku nosu, víček..... Mám skoro metrový vlasy, ale stejně bych chtěla delší a vlastně úplně jiné, takže mám asi padesát masek na vlasy......

Všichni mi pořád říkají, že dokud nebudu sama se sebou spokojená a přestanu si všímat maličkostí, ani okolí mě nebude brát v pohodě. Vím, že je to pravda, ale nemůžu si pomoct.

Reaguji na Sarinkaa: A cítíš se aspoň po těch všech operacích o něco "dokonaleji"? Úplně tě chápu .. je to dáno dnešní dobou, kde jsou všichni tak strašně úžasní, krásní, úspěšní a prostě dokonalí ...

Už je to asi otřepaný, ale je důležitý, aby ses přijmula takový jaká jsi a uvědomila si, že jsi krásná !! Jestli víš, že tohle ti nepomůže, tak zkus toho psychologa..

Já to měla stejně. Posedlá každou pihou a vráskou. Jako slušná rána přišlo padání vlasů, které pro mě jako Narcise je psychicky likvidační.
Přišla ale šílená nemoc, která mě posunula někam jinam a už neřeším hovadiny, jen to že chci žít se svojí rodinou co nejdéle.

Takže ti buď pomůže odborník, nebo nějaká rána osudu.

Reaguji na Sarinkaa:

dokonalost neexistuje,všechno je to o psychicce. Dokud se nebudeš mít ráda a nepřijmeš se taková jaká jsi , tak ti ani 20 plastických operací nepomůže k tomu aby ses cítila dobře.

Reaguji na Sarinkaa:
Souhlasím, že tohle není uplně v pořádku a měla by jsi vyhledat pomoc...pokud ne tak to nakonec budeš ty kdo bude nešťastný. Pokud v tomto budeš stále pokračovat nidky nebudeš spokojená vždy budeš chtít stále něco zlepšovat...vždy si na sobě něco najdeš.
Je velice dobré,že si to uvědomuješ...myslím,že je to první krok k tomu aby ses této závislosti zbavila...Opravdu vyhledej pomoc.

Ano trpím psych.problémem to příznavam.Vím,že dokonalost neexistuje a taky vím,že čím víc to s touhou po kráse budu přehánět,tak tím to bude horší a horší...Mám strach jít s tímto problémem k psychologovi,nebo spíše mám určite obavy.Co když mi nepomůže se z toho dostat? Tu otázku si kladu stále.Ráda bych s tuto posedlosti přestala,nechci zajít až do nějakého extremu,ale je to silné,je to závislost jako každa jiná,takže budu muset toho psychologa vyhledat,sama se z této situace asi nedostanu,to je mi jasné,snad mi pomůže.

Jestli se citím ,,dokonalejí,,? Nevím jak bych své pocity popsala.Ano citím se ,,dokonalejí,,ale je to vždy jen krátkodobé....Podstoupím nějaký ten zákrok a hned se citím lépe,sebevědomějí,krásnější,ale po čase to nadšení vyprchá a potřebují další a další změnu.(Je to tak jak u lidí závislých např. na drogách-dají si dávku a jsou HAPPY,ale jedna dávka jím nestačí a po čase potřebují další a další ) Bohužel je to tak

Sarinkaa Je velmi dobře,že si přípouštíš,že jsi ,,nemocná,, Je to závislost jako kážda jiná a není třeba mít strach či obavu jít k psychologovi.On najde nejlepší řešení jak ti pomoct.Pokud si to uvědomuješ,tak máš i velkou nadějí se z této posedlosti dostat.Držím palečky. Vím jaké to je,sice ne z vlastní zkušenosti,ale kamarádka trpěla a stále trpí posedlosti po dokonalosti,ale ona si nepřípouští že je nemocná.(Podle mně,čím větší dokonalost=nedokonalost).Byla to krásna dívka,každý se za ní otočil a teď je z ní figurína,která nemá ve tváří žádnou přirozenou mimiku,prsa č.5,liposukce,rty jako kačer,řasy prodloužené skoro k obočí,platinové vlásky+silná solárkova barvička atd.To bych tady psala dlouhý příběh.Potkat jí,tak se jí lekneš,to mi věř.Muži o ní ztratily zájem.Nemám nic proti plastice,ale vše s mírou a hlavně ať to působí přirozeně.Opravdů to řeš zavčasu.

Reaguji na Sarinkaa:
nejkrásnější je právě krása přírodní, přírodní typ..ne maska , kterou si vytvoříme a v kterou se přetvoříme...
znám tolik holek co bylo pěkných,sympatických a co ze sebe udělaly, strašný..
nikdo není dokonalej..soustřeď se na něco jiného, najdi si koníčka co tě zaměstná
kdyby jsi jezdila na chalupu jako já, pochopila bys...tam se žije jinak, krása ti tam nepomůže
ale práce, práce a jen práce... ani nemám kolikrát na sebe čas...
ale tam si člověk uvědomí, že nádherná je akorát příroda, les, zvířata...
tam zapomeneš na všechno třeba i na svoji posedlost....
já seděla hodiny v lese, měla jsem to jako terapii, po dlouhé nemoci a vyčerpanosti
a strašně mi to od všeho pomohlo