Posedlost krásou

Někde jsem četla, že plastické operace skutečně mohou působit závislosti a něco na tom opravdu bude. Podle mě je to ale dost nebezpečná závislost (přece jen je to operace). Navštívila bych odborníka na psychiku a pomalu zkoušela ustupovat od těchto pocitů, že bych zkoušela méně razantní změny. Třeba častěji měnit účesy, nehty, líčení, oblečení,... Nevím jestli to pomůže, ale připadá mi to jako pro začátek dobrý kompromis. Pak mě napadá se po hlavě vrhnout do něčeho zajímavého, co Tě chytne a bude Tě bavit - sport, studium, ať jsi dokonalejší po všech stránkách...Sama s tím mám problém a docela mi s tím pomohlo studium velmi náročné školy... Držím Ti palce

U mňa to je rovnako, riešenie vzhľadu,nechtov,vlasov... mám sice veľmi rada ale teraz to beriem ako super zábavku na odreagovanie popri zdrav.problémoch, nie ako zmysel života a najdôležitejšiu vec.

Navíc mám pocit, že jakmile to člověk přestane tak moc ,,hrotit´´ tak je najednou i sám se sebou spokojenější, najít si koníčky není žádná rezignace na vzhled, ba naopak, uvidíš, že se sama začneš vidět dokonalejší...

Kam až lze zajít
http://englishrussia.com/index.php/2009/01/23/plas tic-lips/

známý to případ
http://www.youtube.com/watch?v=VjNjTPQVSYQ

Držím ti palce a určitě to zvládneš překonat a zajít si o tom promluvit s psychologem, pak bude mnohem lépe,uvidíš

Ahojky, myslím že je na tom hodně z nás podobně, jen je asi důležité nepřekročit tu "míru". Já jsem začala také s prsama, pak lipo břicha, potom lipo boků, pak vlasy..Mám pocit, že jak už tady někdo řekl, je to jako tetování-máte jedno a chcete čím dál víc.. Já to mám spíše vyhrocena z jiného hlediska, např..jsme u přítele večer doma..koukám ena telku..já běžně upravená..(i doma jsem nalíčená a pěkně oblečená abych se líbila..a zavolá kamarád, že se jde na party..já dostanu histerický záchvat, že nemám co na sebe..(u přítele moc věcí nemám..a proto okamžitě zavrhuji..nebo jdu, ale remcám a necítím se absolutně ve své kůži a mám tím zkažený celý večer..a to předesílám, že nevypadám jako čarodějnice..) ale tak to má asi každy..né??

Tak jako holky ti tu radím..Zajdi si psychologovi.Nevím kolik ti je let,ale budeš stárnout a taky se z toho můžeš zhroutit nebo se z tebe stane hodně zoufalá žena závislá na plastikách. Tohle co popisuješ není normální.Každá z nás si přeje vypadat co nejlépe aby se zalíbil chlapům a okolí ,ale myslím,že málokterá z nás se tím nechá tak ovládnout. Jak radí jiné..Máš kolem sebe více důležitějších věcí než aby jsi se pořád starala o svůj vzhled? třeba -práci,studium,koníčky...Něco co by ti dávalo pocit,že jsi výjmečná v něčem jiném než "vzhledem"? Nerozešel se s tebou partner kvůli nějaké slečně kterou jsi ty pokládala za hezčí? Myslím ,že s tím by ti psycholog pomohl.A hlavně si uvědom ,že nikdy nemůžeš být dokonalá protože žen je na světě spousta a vždycky každou budeš pokládat za dokonalejší pokud nebudeš spokojená sama se sebou.Myslíš ,že třeba Megan Fox závidí Adrianě Limě?Kdo ví..A jak už tu bylo..ta dokonalost neexistuje.

A ještě.psycholog tě z toho určitě na 100% nevyléčí ,ale navede tě správnou na cestu a ty se pak třeba vyléčíš sama.A opravdu je plus,že sa tím chceš něco dělat.To už je první krok k úspěchu

Jak tu radí každá - dojdi si k psychologovi. Nepřemýšlej, jestli ti pomůže a jednoduše v to věř! Tebe a ostatní, které to tak také mají upřímně lituji. Pokud se nacházíte v pubertě, tak z toho vyrostete. V tomto období života je to běžné - člověk se sám ještě hledá. V dospělosti by ale měl každý svůj vzhled přijmout a být spokojen.

Tím, že jí psycholog navede na správnou cestu a pochod myšlenek, tak jí vyléčí, protože sama by to eventuélně nezvládla. .-)

Souhlas.

Kromě liposukce a řas mám za sebou podobné zákroky jako ty, ale jako posedlá si naštěstí nepřipadám. Některé procedury vyřešily určité komplexy, jiné jsem podstoupila z důvodu být trošku hezčí.

Taky si občas řeknu, že bych třeba zkusila to a to, ale nemyslím to vážně.

Z toho jak se popisuješ bych spíš typla, že neustálým hledáním chyb na sobě a jejich následovným napravováním si kompenzuješ určitou nespokojenost v životě. Tak jako třeba shopaholičky(i o tom zde máme téma), přejídačky, anorektičky atd.

Máš partnera, děti, jsi spokojená v práci, daří se ti sny?

Jak už holky, psaly, stálo by za to navštívit odborníka. Zkušený určitě pozná v čem je tento problém, pomůže ti srovnat psychiku, začít si vážit sama a nakonec zjistíš, že o žádné další úpravy ani nestojíš.

no,tak to fakt nemá,mě už tohle,co píšeš přijde ujetý....ale je to můj názor...taky se chci líbit,ale tohle je na mě už moc

Určitě běž k psychologovi/psychiatrovi. Měli by jste společně přijít na to kde tato závislost pramení, ale tipuji, že to bude nějaká nespokojenost v životě nebo sama ze sebou (komplexy, méněcenost, malé sebevědomí-z toho pramení snahy o perfekcionalismus). Je dobře že si uvědomuješ svoji závislost a vís, že by to mohlo být nebezpečné. Možná by ses měla více zaměřit na druhé než na sebe, prototože se obávám, že kdyby ses skutečně naplno pustila do sportu, studia atd. co holky navrhují, že by jsi jen vystřídala závislost za jinou závislost-také by jsi chtěla být dokonalá, perfektní. Určitě to bude chtít nějakou terapii, odbornou pomoc, uzdravit duši a mít se ráda.

asi tě zklamu ,ale já to tak rozhodně nemám. To co tady popisuješ ty je extrém a asi si to namlouváš pouze ty , že je to normální.. Docela tě lituji , to musí být hrozný život, neustále se řešit .

Jdi k psychologovi. Znám podobný případ a díky touze po dokonalosti to přepískla a je všem k smíchu. Ono moc plastik a úprav dohromady začne potom působit směšně, divně, zvláštně, nepřirozeně. Ale to je ten nejmenší problém, žena, kterou znám a trpí touto "poruchou" je stále víc a víc nespokojená a nešťastná, všechny a všechno soudí čistě jen podle vzhledu a ačkoli dříve bývala chytrá, pohodová, usměvavá - dnes je stále v křeči, žlučovitá, žárlivá, nespokojená a velmi "jednoduchá". Prostě jakoby se všema těma plastikama i ztrácela inteligenci, glanc...Vím, že to nemůže být tím /sama mám plastiku/, ale ona se jakoby "předělala" i vnitřně, stala se z ní povrchní a hloupá žena, která celé dny myslí jen na sebe a svůj vzhled. Je mi jí hrozně líto, protože vidím, jak se trápí a stále pozoruje sebe, všechny ženy kolem sebe a kolem jejího manžela - ale bohužel léčit se nechce a přiznat si problém také ne.

Jdi k psychologovi, dřív než bude pozdě.