Porodit dítě za každou cenu, ikdyž vím, že bude postižené?

Reaguji na mroskvicka: No a ty si myslíš, že je jednoduché nosit dítě 9 měsíců pod svým srdcem, pak ho porodit a čekat na jeho smrt? No podle mě je to těžší, než jít na potrat, i kdyby v pokročilém stadiu těhotenství, ale to je věc názoru. Kamarádčina sestra se narodila s vážnou vadou srdce a dožila se cca 2 let, ale většinou byla v ústavu. Celá rodina sdílí názor, že by pro ni i pro celou rodinu bylo lepší, kdyby zemřela hned po porodu...

A copak něco takového tvrdím? nějak jsem tě nepochopila...
kdyby se vědělo předem, že se narodí takhle nemocná, matka by šla na potrat, bohužel v té době byly pouze ultrazvuky a ještě nekvalitní

Možná kdyby sis to prožila, tak by ti to tak hrozný nepřipadalo. Ona byla chudák za ty dva roky doma jen 2dny a to jen proto, že ji chtěla vidět nemohoucí prababička, jinak furt na přístrojích a jen se čekalo, kdy přijde smrt. V tomto případě si myslím, že potrat je nejlepší řešení. Bohužel ta možnost nebyla. Ta malá zažila jen bolest, nic víc a smrt bylo osvobození. Jako kdo neviděl své dítě v takhle zuboženém stavu to pochopit zkrátka nemůže. Je to hrozný

Nepřijde mi to šul nul, rozhodně je humánnější to skoncovat rychle a relativně bezbolestně potratem, než nechat děcko roky trpět s tím, že stejně brzo zemře. Tohle někomu udělat pro dobrý pocit, že jsi 'nezabila' mi přijde jako sobeckost nejvyššího kalibru a neudělala bych to ani zvířeti, natož vlastnímu dítěti.
Jiná věc jsou postižení, ať už mentální nebo fyzická, se kterýma se dá jakž takž žít.

Reaguji na Moňas:
Myslím, že na tuto otázku odpověď nedostaneš. Jednak, kdo má zkušenost, buď osobní či z nejbližšího okolí, si ponechá bolístku pro sebe. Jinému to nedovoluje profesní etika. Nicméně díky moderních screeningových vyšetření nebo na základě prenatálně diagnostické anomálie je možné zjistit postiženi již během těhotenství. A také toto negativni zjištění maminky z 90% ukončí přerušením těhotenství a to i ve velkém stádiu těhotenství a to je dobře. Protože tyto děti vyžadují mnoho péče, ale hlavně lásky, a to jim ústav prostě dát nemůže.

Nedávno jsem byla u svého gynekologa. Povídali jsme si, známe se spoustu let. Došlo i na to, jaké jsou dnes technické vymoženosti, každá maminka získá obrázek miminka, které nosí v bříšku, když chce, dozví se i pohlaví, zjišťuje se, zda je dítě zdravé. Slova doktora : "Ano, dřív se odrodilo všechno a až pak se zjistilo, že jsou děti postižené. Dnes se "to" dá přerušit i ve 24 týdnu". Jednoznačně se vyjádřil k tomu, zda si dítě ponechat, či ne. Myslím, že i se zdravým dítětem přijde starostí dost a dost, život partnerů se musí podřídit malému tvorečkovi. A když se přidá ještě vážné postižení... ne, do toho bych nikdy nešla. Může se to zdát sobecké, ale je to o zdravém rozumu.

Ano, to ano, ale víš jak muselo být depresivní vybírat a koukat na tu malinkou bílou rakvičku? Moje kamarádka, sestra té holčičky, tu rakev vidí do dnes a má slzy v očích jen když na to pomyslí a to to je už 15 let

já jaksi nechápu jak tu někdo může srovnávat psa a dítě, to asi nikdy nepochopím...

100% souhlas

no a o takových jsou potom ty pořady...

Takže 2 roky bolesti malého děcka + celé rodiny k tomu jsou lepší, hlavně že pak se jde do kostela?? Uff. Trošku hardcore!

Já jsem to taky nechápala, dokavaď jsem neměla psa.

to mi ještě připomnělo, kdysi jsem četla nějakou knížku z období středověku. Byla tam pasáž o ženský, která porodila/potratila, no těžko z kontextu poznat a hlavním problémem tam nebylo postarat se o rodičku, aby nevykrvácela atd., ale sehnat tak rychle kněze, který to stvoření narychlo pokřtí, aby jeho duše mohla dojít spasení a mohlo se to pohřbít normálně na hřbitově. Vzhledem k tomu, že to byla otázka pár minut s tim měli poměrně fušku.

no a ten pes, to vlastně neni ani tak blbý přirovnání. Kdybyste měli těžce nemocnýho psa, který by trpěl bolestí a nebylo by možné mu pomoci, většina lidí ho veme na injekci, protože je nelidské nechat ho trápit. S tím asi většinou souhlasíme... a je tedy lidské záměrně tu bolest způsobit (=přivést na svět dítě, které bude trpět) malému dítěti?

život psa má dle některých zdejších uživatelek větší cenu než život dítěte
Lidstvo holt degeneruje

já měla zas kočky...jako jasný, měla jsem je ráda, ořvala jsem, když se s nima něco stalo, ale srovnávat zvíře s dítětem?

to se nedá tak říct. Co je zlýho na tom mít rád svýho psa?

Mám prostě svojí fenečku jako svoje dítě. Zatim dítě nemám, prostě to nešlo a prostě mám k tomu pejskovi moc moc blízký vztah.

ale já nediskutuju o tom, zda je to lidské nebo ne, to snad nechme na uvážení matky, která se do situace dostane a nesuďme ji, já se jen pozastavuji nad tím přirovnat dítě ke zvířeti