Reaguji na xTery:
souhlas s celým příspěvkem. Ty to máš tady jako jedna z mála v hlavě srovnané a nenecháš se tlačit stádem. Za tvůj názor ti děkuji a plně se s ním ztotožňuji.
méně než
10 příspěvků
Cituji Jully: A tomuhle říkáš "znám osobně spoustu"? To, že se s někým potkáš u doktora opravdu neznamená, že jsi schopna posoudit, jak jim funguje soukromý život. To kolikrát neví ani dobří přátelé.
Ano, protože jich znám několik desítek a že se potkáváme u doktora.... ano a už je znám 9 měsíců, navíc některá vyšetření se provádí pod narkózou, tudíž hospitalizace a to se poznáš s těmi lidmi celkem dost
A někteří jsou moji přátelé a navíc jsem si tím strachem prošla sama, takže ano, opravdu to posoudit mohu. Ale stejně tak se můžeme my sesypat na tebe. Tak ti můžu napsat, že o tom nic nevíš, tak ať nechytračíš, ale nebudu to dělat, nejsem taková omezená, nebo jak to napsat, nemyslím to zle, jen nevím jaký jiný, slušný, výraz použít
Já si teď tak vzpomněla na jeden dokument, situace trošku odlišná, ale ve výsledku v podstatě to samé ... rodiče porodili první dítě a teď nevím název nemoci, no loupala se ji celá kůže, byla rudá, plus tam byly i nějaké fyzické nedostatky, např. místo dlaní, měla jakoby paličky. Samozřejmě bez vlasů a v neustále bolesti.
Rodiče se i přes vysokánskou šanci, že další děti dopadnou stejně (rodiče byli nositele čehosi) rozhodli mít další dítě a opět.. to samé.. a pak.. opět další dítě a zase
To co ty holky musí vytrpět, ta starost o tu kůži, neustále musí koupat, od hlavy k patě se neustále musí udržovat "mastné", taky pravidelně pilovat starou kůži, což je velmi bolelo... podle popisu to možná nezní nijak drasticky, ale bylo to opravdu strašné. Vidím, jak trpí mé jedno dítě a přesto stejný osud připravím pro druhé? A další?
méně než
10 příspěvků
Reaguji na Consuela Banana Hammock: ano, to je hrozné... úmyslně počít dítě, když vím, že bude trpět je hnus
víru neodsuzuji, take ve vyšší moc věřim, církev je zlo, to mi nikdo nevymluvi, ale o tom to není. Ostatně v minulosti, kterou jsme tu zmiňovaly, by takové lidi beztak upalili cnby posedle dablem, v lepšim případě by skončili kdesi v obludariu.
Asi to ode me bude znít zle, ale duševně postižených lidí se děsim, dospěly chlap neovladajíci telesne funkce s maniakalním vyrazem mi nepřijde obohacující, tak me zajímalo, zda ma nekdo stejný názor. Ja taky miluju psy, ale chapu, že se jich někdo bojí. Duševně postizeni svuj stav aspoň nevnimají, ale telesně postižení ano.
Reaguji na simuška: děkuju..) já beru jiné názory, ale tady se jen stále někdo odsuzuje..docela závidím některým jejich černobílé vidění, je nejjednodušší něco nebo někoho rovnou odsoudit, aniž bychom do toho nějak více viděly nebo si to prožily..
méně než
10 příspěvků
Cituji xTery: já beru jiné názory, ale tady se jen stále někdo odsuzuje..docela závidím některým jejich černobílé vidění, je nejjednodušší něco nebo někoho rovnou odsoudit, aniž bychom do toho nějak více viděly nebo si to prožily..
Víš co... Já myslím, že to není přímo odsuzování. Nemyslím si, že by to tu všichni mysleli zle
Cituji Jully: To kolikrát neví ani dobří přátelé.
Moje nejlepší kamarádka 20 let pracuje ve speciálním školství.Zná děti i jejich rodiny,postižené děti v 16ti letech jsou v páté třídě speciální školy a a má je tam od jejich šesti-sedmi let.Jejich rodiče šťastní nejsou.
90% těch rodin jsou těžce sociální,berou na děti všechny možné příspěvky,ale nějaká extra péče tam není.Nezaplatí dítěti ani obědy,svozové auto do a ze školy a podobně.Mají na ty děti příspěvky na auta,ale autem jezdí táta do práce,svozové auto je drahé,máma přece nepojede s dítětem MHD,tak dítě jednoduše nejde do školy a podobně.
To jsou rodiny,kde se třeba i postižení opakuje a ty rodiče ani nenapadne další děti nemít.
Spousta dětí byla poškozena při porodu v jeho průběhu,ale jsou tam i děti u kterých se vědělo jak poškozené se narodí. Ty jdou pak nejpozději kolem dvacátého roku do ústavu,rodiče už nemají sílu.A zaplatí to pěkně daňový poplatník.
Reaguji na Tiakia: když to je právě o tom konkrétním případu a rodině...bohužel jsou tací, kteří si to dítě nechali jen třeba kvůli tomu, aby mohli pobírat příspěvky a pak se o ně pořádně nestarají a vlastně ani nechtějí...ale o to tady jde, nemůžeš říct, že to mají takhle všichni, že je to tak jednoduché..
Cituji xTery: nemůžeš říct, že to mají takhle všichni, že je to tak jednoduché..
neříkám,že to tak mají všichni.
Pouze všichni ždímou stát a těm,co si nechali postižené dítě i přes to,že jim bylo doporučené přerušení těhotenství bych být státem nedala ani korunu a naopak veškerou péči nechala zaplatit,protože nezodpovědnost těch rodičů stojí ročně miliony korun daňové poplatníky a k ničemu.
Místo toho by se dali léčit jiní lidé a mělo by to nějaký efekt na rozdíl na příklad od ležáka,který nevnímá,krmen je sondou zavedenou přímo do žaludku,napojen na kyslíku,hluchý a slepý.
Tvrdé já vím,ale to je realita.
Napadlo mne, že některé maminky si prostě nepřipustí, že zrovna to jejich dítě by se mělo narodit postižené a třeba doufají v zázrak, že se prognóza nenaplní nebo nebude postižení tak těžké a proto nejdou na potrat, prostě věří a doufají, protože
Cituji xTery: víra a naděje v něco, ať už cokoliv je v životě jedna z nejdůležitějších věcí....
A když už to dítě máš, prostě ho nedokážeš nemilovat, to chápu. Když pak vidíš, jak ty rodiče jsou štastní za to, že to dítě vydá nějaký komunikativní zvuk nebo udělá pár kroků, prostě něco co my "zdraví" považujeme za naprostou banalitu, je to smutné a dojemné zároveń..
Myslím, že opravdu nemá cenu odsuzovat ženy, co se starají o své postižené děti. Je to těžká životní zkouška. Strašně moc dáváš a co dostaneš? "Jenom" nepřítomný dětský úsměv nebo dotek. Víš, že to dítě tě nikdy neobejme a neřekne ti : maminko, já tě mám rád(a)!. Přesto ho miluješ a doufáš, že i ono to tak cítí. V tom opravdu nevidím nic sobeckého, je to prostě silné mateřské pouto. A myslím, že kdo nemá děti, nepochopí to (bez urážky).
Proto nikoho nesoudím, jenom děkuju Bohu, že já nic takového neřeším.
méně než
10 příspěvků
Cituji amelie1111: A když už to dítě máš, prostě ho nedokážeš nemilovat, to chápu. Když pak vidíš, jak ty rodiče jsou štastní za to, že to dítě vydá nějaký komunikativní zvuk nebo udělá pár kroků, prostě něco co my "zdraví" považujeme za naprostou banalitu, je to smutné a dojemné zároveń..
Myslím, že opravdu nemá cenu odsuzovat ženy, co se starají o své postižené děti. Je to těžká životní zkouška. Strašně moc dáváš a co dostaneš? "Jenom" nepřítomný dětský úsměv nebo dotek. Víš, že to dítě tě nikdy neobejme a neřekne ti : maminko, já tě mám rád(a)!. Přesto ho miluješ a doufáš, že i ono to tak cítí. V tom opravdu nevidím nic sobeckého, je to prostě silné mateřské pouto. A myslím, že kdo nemá děti, nepochopí to (bez urážky).
Proto nikoho nesoudím, jenom děkuju Bohu, že já nic takového neřeším.
Ano, máš naprostou pravdu. Ono se zde málo lidí snaží na věci dívat z obou stran a striktně to obhajují. Ten strach si nikdo nedovede představit a opravdu si nejsem jistá, zda by všechny zde byly tak radikální, kdyby to potkalo je.
Reaguji na Tiakia: ale všichni postižení nejsou ležáci, kteří nic nevnímají a kteří by bez přístrojů nepřežili...
méně než
10 příspěvků
Cituji xTery: ale všichni postižení nejsou ležáci, kteří nic nevnímají a kteří by bez přístrojů nepřežili...
Ano, to je fakt. Proto já mluvím o případech, že bych šla na potrat za předpokladu, že by dítě nemělo žít dlouho, nebo by nemohlo žít bez přístrojů. Nevím, jak to mají ostatní.
Dle mě autismus není až tak nejhorší, záleží ovšem na stupni a jak tu někdo uvedl epilepsii....To je úplně mimo
Cituji xTery: ale všichni postižení nejsou ležáci
Pokud se narodí i přes upozornění lékařů na to,že budou postižení,tak lékařskou péči + pomůcky potřebují celý život i když nejsou tedy ležáci těm rodičům bych to nechala všechno pěkně hradit.Když by neměli peníze tak smůla,chtěli to,tak ať dělají co umí a peníze seženou.Chápeš co píšu?
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.