Pohovor při zaměstnání

Reaguji na consuelaleachim: Chápu..jako zaměstnavatel bych byla nas*aná... Neřekneš to v práci, pak strááášně chceš volno a hned zdrhat do nové práce.. Když chce někde jinde máš počítat s tím, že máš nějakou výpovědní lhůtu...

já chápu, že ideální by bylo slušně zajít za někým, kdo to má na starosti a říct mu, že si hledáš jinde, ať si pomalu taky hledají, jenže chápu, že je to z pozice zaměstnance velice těžké, oni mohou druhý den přijít s tím, že za tebe mají náhradu a budou ti dělat peklo, abys odešla nebo se ti třeba dlouho nebude dařit najít a budeš si to od nich pěkně vyžírat, žes chtěla odejít za lepším, zvlášť pokud neděláš nic odborného a jednoduše za tebe budou moci najít náhradu, tak ti můžou dělat peklo, málokde je takový kolektiv, že tě v klidu nechají si hledat práci jinde a ještě ti dají doporučení

na druhou stranu musíš se snažit pochopit i zaměstanavatele, který je taky v dost nelehké situaci, když mu z ničeho nic bude chtít odejít zaměstnanec, najít někoho nemusí trvat dlouho, ale i tak to je vždycky aspoň pár týdnů plus zaučení…

samozřejmě je nejlepší nějaká domluva, ale v praxi to tak dost často není…jestli jsem reagovala moc přísně, tak to nebylo záměrem i když mě tady na omlazení ty diskuze, jak přechytračit zaměstnavatele trochu vytáčejí, ale tohle asi není případ zakladatelky...

Reaguji na Ropotamo: zase to tak nedramatizuj, oni zaměstnavatelé také nejsou svatoušci, co myslí především na blaho svých zaměstnanců a jednají s nimi jako s rovnocennými partnery. A to. že novým zaměstnavatelům říkáš, že od tebe člověk ze dne na den odešel je naprosto v pořádku, ti zaměstnavatelé to totiž většinou chtějí a ocení, že jim zaměstnanec vyhověl.

myslím, že ideální situace je zkusit si dommluvit nástup až za měsíc, měsíc a půl, v nové práci při podání výpovědi rovnou na své místo někoho doporučit (v dnešní době jistě mezi známými najdeš někoho, kdo hledá práci, třeba bývalou spolužačku) a toho nového člověka co nejdříve zaučit.... Ale odejít ze dne na den opravdu nefunguje, v každé práci musí s obdobím v řádu týdnů počítat.

Reaguji na Maui: Nic nedramatizuju, tak to prostě je. Zaměstnavatel tu (až na výjimky) opravdu není proto, aby myslel na blaho svých zaměstnanců - jeho primárním účelem je tvorba zisku. Je jen na něm kterou manažerskou metodu ve vztahu k zaměstnancům zvolí jako optimální (v souladu s platnou legislativou země podnikání).

Reaguji na Ropotamo: Radši poraď slečně, jak se má zachovat v dané situaci, chytrolíne

Reaguji na Ropotamo:

Naprosto souhlasím... Nikdy jsem neodešla ze dne na den a mám už odmakáno 18 let... Vždy je nějaká cesta domluvy... A tak by to mělo vypadat na obou stranách ( jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel ). Realita je bohužel jiná, co si budeme povídat...

Neustále slyším, jak společnosti ani neodepíšou na CV... Osobně jsem vždy dělala... Považuji to za slušnost i při těch stovkách co chodí... Na druhou stranu z těch pozvaných přijde na pohovor maximálně polovina a většinou bez omluvy ( a to napříč profesí )... Argument, že přijede návštěva, nebo je to brzo apod... taky není nic ojedinělého... nemusím říkat, že takového člověka už vidět nechci Také souhlasím s tím, že bych člověka, který někde skončí ve zlém ze dne na den nevzala... Pochopitelně ověřuji reference...

Asi bych konstatovala, že základní slušnost tak nějak chybí.. A to plošně celou populací ( ať se jedná o zaměstnavatele, nebo zaměstnance ). Považuji to za docela alarmující, protože to o naší společnosti hodně vypovídá...

Pro zakladatelku : nevím jaké důvody máš k odchodu, zda jsou tak zásadní, že setrvání ve stávajícím zaměstnání je pro tebe nepřijatelné... Ve zdravotnictví je míst dost... Tudíž bych volila cestu - slušně nahlásit zaměstnavateli své důvody proč chci končit a co mi vadí ( tohle,ale já dělám v průběhu pr.poměru a snažím se to řešit a teprve pokud se nic nestane - odcházím ). A snažila bych se ním domluvit na co nejkratším termínu ( v případě, že tě v novém zaměstnání budou chtít přijmout). U pohovoru bych situaci vysvětlila a řekla, že výpověď ještě nemáš, ale budeš se snažit domluvit.. Zdaleka né všude musíš nastoupit hned... Pokud jim budeš vyhovovat a nejedná se o náhradu za někoho opravdu IHNED, tak si také počkají. A dej si pozor o bývalém zaměstnavateli nemluv nijak hanlivě... Není to seriozní a nevypadá to dobře...

Hodně štěstí a doufám, že časem mezi lidi vrátí trochu morálního kreditu...

Reaguji na Johanita: Však jsem jí radil, troubelíne.