Placení výdajů ve vztahu studentky a zaměstnaného partnera

to každopádně, ale která chceme průměrnýho chlapa? Já teda ne. Já chci slušně vychovanýho, galantního a pozornýho jedince
Můžu se zeptat, kolik ti je? Aspoň přibližně

Reaguji na petra 88: Mně je 35. Jsem stará kukuřice.

tak to určitě neee

Reaguji na lusinda: Z mého pohledu je to tak, že já se považuju za Bohyni a až na nějakých pár lidí z velmi blízkého okolí je mi jedno, kdo mě za co považuje.

Reaguji na lusinda: Však já jsem hýčkána, ale způsobem, který asi nechápeš. Je zbytečné se o tom dohadovat, protože jde přesně o to, co za hýčkání považuju já a co je pro mě důležité. Jde o pocit.

Přesně tyhle kecy měla jedna moje známá a pak si k nám chodila půjčovat peníze na nájem bo ona nepracovala a ten její "hýčkatel" měl taky holou řiť ale že prý jí doma rozmazluje,že jí uvaří čaj a podá ručník když se koupe...........ona byla tak trochu momentálně retardovaná.Už jí to přešlo.

Proč mám pocit, že tvůj pohled na hýčkání, se spíš podobá pohledu muže?
Jsi ráda, že můžeš za něho platit.
Dělá ti problém, příjmout placení od něho.
Jsi mu vděčná, že tě u sebe nechá bydlet a toužíš mu to z vděčnosti oplácet-
- nejlépe odpustit dluh...
Vážně nechápu.
Já mu dávám sebe - své city, zázemí, porozumění a - řekněme udržuju teplo rodinného krbu.
A on?
Má přirozeně na starosti vše ostatní.
A jestě k tomu rád.

Reaguji na Lina_M:
neber to zle, ale taky si myslím, že u tebe převládá spíš ta chlapská část... měla jsem to taky tak... ráda jsem dělala mužské práce, ne že bych se o sebe nestarala, ale nijak jsem to neprožívala... jenže se na mě lepili divní týpci, tak jsem začala uvažovat jinak a najednou zjišťuju, že začínám víc vařit a ráda, což dřív nebylo, víc se maluju, přemýšlím, co si vezmu na sebe do práce... prostě jsem zženštěla...
ty uvažuješ víc chlapsky (asi i díky svému zaměstnání) tudíž vyzařuješ chlapskou energii a možná to je i odpověď na tvé předešlé téma, že s tebou nechce spát...

jinak na tvou otázku ohledně placení dovolené... ne nikdy bych to muži nenabídla, protože si myslím, že by ho to urazilo, snížilo sebevědomí... podle mě muž, který s bohatou ženou není pro peníze, tak by se musel v tý chvíli cítit jako socka... pro muže je přirozené, že jsou oni "páni tvorstva" - finančně se starají, dělá jim to dobře...
vydržovaný muž pro mě není mužem...

Reaguji na Laky: To jsi mě pobavila.

A copak on mi své city, svou společnost, zázemí a porozumění neposkytuje? U ženy se to bere jako nějaká samozřejmost, ale na chlapa se jaksi zapomíná. Když jsi s někým, tak si navzájem něco poskytujete, ne?
Dříve to bylo opravdu daný tím, že žena nepracovala, jen se starala o domácnost, proto jsou tady ty zvyky. To je ale dle mého názoru úplný přežitek, když to vezmeš jako čistě logickou a racionálně opodstatněnou věc - dnes ženy přeci mají svůj příjem. Lpí se na těchto přežitcích pouze protože to tak pořád někomu vyhovuje.
Proč mu chci odpustit dluh - protože bydlím v jeho bytě, za který platí hypotéku a já jsem naštěstí osoba ekonomicky aktivní a navíc mám nějaké příjmy ze svého bytu, který jsem pronajala, když jsem se za ním odstěhovala. Takže přijde mi to naprosto v pořádku, že finančně přispěju minimálně na výdaje typu voda, elektřina atd.
Reaguji na redzac: Typická holka jsem naštěstí nikdy nebyla, to je trochu nuda. Když jsme se přítelem seznámili, tak se mu to na mě právě líbilo, že mám zájem o počítače, kupoval mi knížky o programování (tedy vidíte, že mi kupoval dárky!). O kytkách jsem mu řekla na rovinu, že patří na louku, tak mi je ani nekupoval. Takže fakt on věděl, do čeho šel...Nejsme asi typický pár, tak asi nemůžeme mít ani typické problémy.

Jo, ještě se chci zeptat - Když já pozvu chlapa-kamaráda na kafe (rande?), tak to by měl platit taky on?

to jsi mě špatně pochopila, mě je jedno, jak to máš ve vztahu, jestli dostáváš dárky atd... jen jsem svým příspěvkem chtěla říct, že když žena (v tomto případě ty) vyzařuje více mužské energie, tak bude mít jiné názory i s zkušenosti s muži. jestli ti to tak vyhovuje,tak proč ne... ale ženštější typy tě asi moc chápat v tvých názorech nebudou...

Chlap by měl platit v každém případě. On chudák se s tou povinností už narodil.

Reaguji na redzac: Ano, jsem si toho naprosto vědomá. Mně to takhle vyhovuje.

Dovedeno do extrému- stejně je to hrozně krásné:
on je s ní proto, že je to žena - krásná princezna, o kterou se musí starat a která jej odměňuje za to erotickou masáží, lahví vína a reprezentativním vzhledem
a ona zase proto, že má prachy a všechno za ní zatáhne (eufemisticky řečeno - poskytne jí jistotu, postará se o ni a o její potomky atd.)

co z toho plyne?
-.> když mladá paní zestárne, objeví se vrásky, šediny, povisnou kozy po dětech, nabere kila...ztratí pro svého mužíčka svou primární hodnotu krásné ženské princezny, o kterou musí pečovat a hýčkat ji a vymění ji za nějaký mladší rok výroby, který zase vystřelí jeho mužské ego do nebeských výšin Proč doma přiživovat a píchat čtyřicetiletou škebli, když může za ty prachy přiživovat a píchat pětadvacítku, že?

Lino, aby jsi mi rozuměla - já taky pracuju a mám nemalé peníze, vedle toho máme dvě děcka - ale to není důležité. O tom vůbec nemluvím.
Mě jde o pocity.
Já prostě necítím vinu, když neoplácím hmotnými statky - snad jsem se vyjádřila srozumitelně.
Nejsem doma a nenechávám se živit od svého chlapa, ale přesto si myslím, že je zbytečné, aby žena na sebe brala břemeno Jak uživit rodinu.
O to se předně a hlavně musí postarat muž.
Bohužel, toto je stále častější jev v dnešních domácnostech a to je špatně.
Je docela možné, že ty to ještě vnímáš - jako svobodná (nevdaná) bytost jinak, ale pokud takový pocit přetrvává do manželství, může se stát, že muž pak plně přenechá financování domácnosti na ženě - a to už je průsr.
Já Ti ani v nejmenším neberu tvůj náhled na věc.
Spíš mne zarazilo, že ty se pozastavuješ nad ženským a přirozeným pohledem, jako nad něčím ne zcela normálním.
O nic jiného nejde.