Pevná vůle při hubnuití

Já tak nějak doufám, že si vytvořím jiné stravovací návyky, prostě si na ten režim zvyknu a po zhubnutí nezapluju zpět do režimu přežírání. To by asi nebylo moc dobré.

Ne. Stačí se rozhlédnout. Hodně málo lidí s tímhle přístupem vydrží. Hlavně proč vůbec na začátku dělat něco násilně když to jde i jinak.

Reaguji na whisper: takle jsem to taky myslela, prostě pro někoho není jednoduché přejít na zdravou, pravidelnou stravu, pohyb z tučné, nezdravé atd. prostě je potřeba ta vůle pak je to už jen samozdřejmost,

Reaguji na PardGalen: když to jde i jinak

jak jinak ? to by mně zajímalo.

Reaguji na PardGalen:
Ok, tak sem s tím, jak jinak? Btw zas mi to nepřijde tak násilné, omezit trochu jídlo, a necpat se sladkostma. Když třeba porovnám, jak jsem jedla před pár lety, a jak teď, je v tom velký rozdíl a ráda bych se vrátila k tomu dřív, postupně.

vidíš, já mám období, kdy jsem byla hodně štíhlá (60 kg na 175 cm) spojené s pár nepříjemnými událostmi, takže mám dojem, jakoby se moje tělo psychicky nějak bloklo a prostě hubnout nechce, protože má strach, že znovu zažije něco nepříjemného.
Navíc mám dojem, že těch zdravých jídel jsem přejezená - prostě na ně nemám chuť - a to jsem tyhle věci tak milovala

teď jsem spočítala bmi při váze 60 kg na mou výšku a vyšlo to v normě - 19.59 - jenže když si vzpomenu jak mi lezly žebra, jak jsem byla náladová a neměla na nic energii, tak raděj být trochu nad, než to.

Reaguji na Emma_Belle:
Tak to je jasný, nikde není psáno, že všichni musí být hubení, nejlépe tak, jak se člověk sám cítí dobře. Já teda nemá nadváhu, ale necítím se tak jako dřív, hlavně mi poslední dobou bylo pořád těžko z těch jídel, tak už jsem do toho musela praštit.

Reaguji na Klaris321:

a co když ten chlap nevyjde? to jde pak motivace do háje

Reaguji na whisper:
Přesně tak...důležité je cítit se dobře a já se tak prostě necítím...tlustá nejsem (mám velikost 38 ) ale těch 6 kg dolů by to ještě chtělo...strašně mě rozčilují ty bochánky na bocích (i když to není nějak extra hrozné...ale vadí mi tam) vím jak jaká jsem byla dřív a chci to zpět. Takhle se necítím dobře...možná proto mi to jde...nedělám to kvůli příteli, trendu apod ale jen a pouze pro svůj dobrý pocit
Taky občas ujedu ale to je tak po týdnu nebo 14ti dnech....změna jídelníčku dělá divy...malé porce 6x denně (3x hlavní + 3svačiny...) konečně už vím co je malá porce sice je to ze začátku trochu hladový ale už po 3 dnech je cítit prázdnější bříško...super pocit Docela mě to i začlo bavit když vidím úspěch

Reaguji na curlicue:
S láskou a radostí toho dosáhneš více, rychleji a snadněji než s vůlí. Jakmile se začneš něčím omezovat a dávat si limity tak to pouze působí větší stres a to málokdo vydrží nějak dlouho. Je lepší stravovat se správně protože to chceš, protože ti to působí potěšení, protože tě to osvobozuje. Protože to zkrátka má bořit omezení ne nová stavět.

Ano, není to tak násilné, ale tak proč jsi s tím přestala? Pokud tomu dobře rozumím jedla jsi dřív lépe a teď již ne. Jak se zdá to omezení těch sladkostí příliš nepomohlo.

Ještě jedna poznámka. To že jíte racionálně ještě neznamená, že si nemůžete jídlo vychutnat. Ve skutečnosti mi to přijde trochu postavené na hlavu. Správný gurmet přeci nebude jíst nějaké náhražky kterých jsou moderní potraviny plné. Ovšem pokud jde lidem o kvantitu a nikoli o kvalitu je to jiná.

Od podzimu jsem zhubla 5 kilo, pravidelná snídaně, oběd a pak už jen maximálně nějaká zelenina nebo nic. Na sladké vůbec nejsem tak to mám asi jednodušší. Jednou za čas jdeme na večeři a tu si pak užívám, mám to za odměnu. Možná se pět kilo za ten čas zdá málo, ale vůbec nesportuji, až teď budeme chodit bruslit takže doufám, že bych do léta nějaký ty dvě kilča mohla ještě dát dolů.

Já dodržuji zdravou stravu a cvičení již přes 4 měsíce a jsem přesvědčená o tom, že to tak bude napořád. Nemám s tím nejmenší problém - cvičení mě baví, nemůžu bez něj být, vždycky jsem cvičila - sice jenom dvakrát týdně, teď to mám čtyřikrát a zdravé jídlo mi také chutná a vždycky chutnalo. Jen jsem se naučila před těmi 4mi měsíci jíst ve správný čas to pravé. Naprosto mi "stará" jídla nechybí...ale já to mám jednoduché - vždycky jsme kupovali kvalitní věci k jídlu, manželovi nevařím - vaří si sám - a dcera se stravuje jako já, jsou jí skoro 3. Tudíž vařím pro sebe a jí to i ona...Pokud mám chuť na sladké, dám si proteinovou tyčku, ale při vyrovnané hladině cukru ani chuť není...I v restauraci se dá domluvit na jídle - naposledy mi udělali 100g kuřecích prsou, dušenou zeleninu a 40g rýže Nedávno byla oslava u tchýně a upřímně, když jsem viděla ty hrůzy - nejlevnější salám na chlebíčkách, divná hnusná pomazánka z bůhvíčeho...ani jsem se netkla.
Prostě nevím, co se stalo s mým myšlením - chci být zdravá a krásná a tak to prostě je, musím podle toho žít a neberu to jako dietu či omezování. Jediné, co mě mrzí, že se k tomu vůbec nevedou děti, ke zdravému životnímu stylu...Pak se to musí dospělí složitě ve třiceti samostudiem učit.

Nedá se říct, že bych jedla přímo nezdravě, spíš hodně a často a to taky není optimální. A omezení sladkého a malé porce jídla právě zabralo, protože hubnu, mám víc energie a celkově dobrý pocit.

Reaguji na tarabell:
Opět musím souhlasit, lépe bych to nenapsala

mě pomáhá si jednou za čas zkusit plavky a hned mě přejde na nějaké mlsání chuť, to byl první impuls po zimě začít cvičit a nespráskat všechno co mi přijde pod ruku