Pevná vůle při hubnuití

Reaguji na blanuulkaa:
momentálně žádnou, u mně není problém jen sladké ale jakékoliv jídlo, ale pohyb mi nedělá problém cvičím dost k tomu se donutím. Jinak si myslim že moc takových tipů není, je to prostě o vuli. jinak mám ted v plánu si dát na ledničku upravenou fotku své postavy tlusté a hubené třeba mě to odradí tu ledničku příště otevřít

Reaguji na curlicue: to s tou ledničkou je výborný nápad!

Reaguji na kvapilka: souhlasím dobrý nápad ale bydlím s rodiči tak nevím co by mi na to řekli kdybych si vyvěsila svoji fotku na ledničku asi by si klepali na čelo a stejně mi to nepomůže...když mám chut tak mě nic nezastaví.

jn to znám .. když hubnu, tak si musím odepřít všechny neřesti, nebo to nemá smysl - prostě jak ďobnu trochu, zbodnu všechno.

Reaguji na blanuulkaa:

taky bydlím s rodiči a myslim že už je nic nevyvede z míry, ty mý hubnoucí dny, no když to pomuže tak proč ne

Snažím se to dělat tak, že si vůbec nic nezakazuji, ale jen se musím vždy sama sebe zeptat jestli mám opravdu hlad nebo je to jen chuť a pokud to hlad je, tak si něco udělám, ale asi by to nemělo být nic nezdravého. A když budeš na vážkách a někdo před tebe postaví třeba mísu s brambůrkama nebo tyčinkama nebo něco podobného, tak se zase sama sebe zeptej, jestli se ti vůbec chce vpravovat ten kentus a chemikálie do svého drahocenného těla.

Reaguji na Emma_Belle: prostě jak ďobnu trochu, zbodnu všechno.

tyjo uplně vidím samu sebe, stačí když jen ždopek ochutnám jakoby mi mozek zatemněl a nemůžu prestat kolikrát se pak přejím že mi je zle tech vecí co si odepírám

Od Vánoc jsem se snažila zhubnout, ale pořád nic, tak jsem si prostě řekla, že už toho mám dost a začla to pořádně dodržovat, pro inspiraci jsem se ještě podívala na fotky před třemi lety, kde jsem byla opravdu ještě štíhlá. No a najednou to jde, ani nechápu jak, protože jsem labužník a jídlo si užívám, no ale touha po tom být jako dřív je větší, tak snad.

mluvíš mi z duše přesně můj případ, zrovna jsem si dala kousek (řekla jsem si jen jeden) čokoládového bonbonu a pak jako by mi bylo jedno všechno a řeknu ted už je jedno takže ty sušenky ani bonbony tam moc dlouho nebudou a dneska si za říkám zítra už si nic nedám dnes naposledy ! samozřejmě že ne.
Reaguji na whisper: tak to ti závidím tu vůli

Reaguji na blanuulkaa: jj taky si říkám dnes sním všechno co zvládnu protože ted přece dlouho si to nebudu moct dovolit a ejhle druhý den mamka koupí čokoládu, já neodolám a jde to odznova a říkám si odzítra nebudu...

Reaguji na curlicue: a říkám si odzítra nebudu...

To znám, sem si tohle jednou říkala asi měsíc v kuse

Zkuste to holky vydržet pár dní a pak už to pujde samo. Třeba jít něco dělat, když dostanete chuť, nebo se podívat na fotky vysněné postavy.

Reaguji na whisper: se podívat na fotky vysněné postavy.

Ono to kolikrát nejde, když jsem třeba ve škole a kamarádka mi zničehonic dává twixku. Vím, že sem tu psala, že si musím uvědomit, co jím, ale znáš to....

Reaguji na whisper: pár dní já to vydžím max tyden a pak se to zase veze u mně je nejvetsí problém přítel on je hroznej mlsou furt neco jí a zveme na večeře atd. nebýt jeho sem o 10 kilo lehčí tak jako předtím než jsem s ním začala chodit , ale bohužel nejhorší je že mně v tom nepodporuje je mu se líbí že jsem přibrala ale mně ne