Partner chce v sexu změnu - co s tím?

On to ví moc dobře a nevěrný mi není ani nebyl. On by taky nesnesl kdybych se tahala s někým jiným, ale prostě v posteli nám to poslední dobou neklape, už o mě nestojí. Ale ne že bych se mu nelíbila, to on na mě pořád zírá jak na obrázek, tvrdí že jsem pořád ta nejdokonalejší kterou kdy v životě poznal. Ale jak má přijít na to, tak nic.. Prostě už mě zná, miluje mě jaká jsem, ale už nejsem ta s cizím tělem a cizím obličejem. Chraň Bůh abych ho omlouvala, to v žádným případě, ale i pro něj to musí být těžké i do budoucna s takhle nastavenou sexualitou vůbec s někým být, to není chyba ve mě, já myslím že jsem udělala maximum. Jestli nepomůže odborník (i když netuším jestli to vůbec jde), tak ho hold zanechám svému osudu

Pomůže, jen ho tam dokopej jít

Děkuju, včera poslal mail do nějaký anonymní internetový poradny. Prý se stydí mi ho dát přečíst, ale ani to nepotřebuju, víceméně tam prý popsal co už říkal mě. Jestli mu vůbec odpoví a co mu odpoví netuším, ale je super že aspoň udělal první krok. Kdybych mu byla ukradená, tak se na to vykašle, že jo!
No je to hrozně těžký, kdybych na něm neviděla že ho to trápí a že o mě nechce přijít, tak bych ho už dávno poslala do háje. Kdyby jinak všechno okolo nebylo tak dokonalý, tak taky... Chjo...

Tatou
Ahoj, to je stejně doslova divoký - evidentně tě opravdu miluje a přítom v posteli by potřeboval změnu. Ty internetový poradny málokdy poradí. Většinou tě i tak odkáži na někoho reálného, možná doporučí kontakt. Jen, aby se pak nebál někam jít. V tom jsou ćhlapíci jiní. Ex měl semnou dojít k odborníkovi, abysme nějak slepili vztah. Nejdříve, že ano a když jsem sehnala onu pomoc, tak řekl, že tam nepůjde a radši se semnou rozešel. Tak doufám, že u tebe to bude naopak a že si budeš užívat onu snídani v trávě v novém domečku

tyweee
Snídani v trávě snad stihnu když máme rozchod naplánován až na 16. září No já už mu kontakt na odborníka našla, myslím že tam půjde. Poslala jsem mu mailem i pár slov o tom co od sexuologa má čekat, našla jsem moc pěkně napsaný text, takže myslím že ho to spíš povzbudí než odradí. Hlavní je že on s tím chce něco dělat, není to že já ho někam tlačím proti jeho vůli. On si nemyslí že je až tak v pořádku a to je to hlavní. Snad se zadaří, určitě napíšu jak to pokračuje. Teď se až do 3. dubna neuvidíme, tak doufám že na mě pak skočí už ve dveřích

Dlouho jsem přemýšlel, zda do daného tématu přispěju... Vzhledem k mému "zjevu" jsem nikdy neměl s navazováním známostí větší problém. Svým jsem si prošel ve svém náctiletém věku - i s nevěrou... Tehdy jsem "poslal do kytek" dlouholetý vztah jak s nejlepší kamarádkou, tak i s mojí tehdejší partnerkou - ani jedna se o druhé nedozvěděla, ale i tak to oba vztahy poznamenalo natolik, že již v nich nebylo možno pokračovat... S mojí ženou jsme spolu již 16 let - to je mazec, co? Jsme spolu od cca devatenácti let... Mohu hovořit jen sám za sebe - prošli jsme mnohými krizemi a občas by jsme toho druhého "roztrhli jak hada". Oba jsme totiž prudší povahy - má žena měla občas potřebu se se mnou prát, a já jí naoplátku přiváděl k šílenství svými jízlivými poznámkami... (No prostě Lev a Štír...) Ale to jiná "pohádka". Vzhledem ke své minulosti i dnes se ohlédnu za pěknou ženou/dívkou. Nebudu zde popisovat, co se mi honí hlavou, když vidím hezkou prdelku, či něco jiného... Jsem prostě normální chlap - zabte mně! Každopádně, poškození nynějšího vztahu mi za krátkodobé potěšení nestojí, to si raději pustím nějaké péčko... Né, že by zájemkyně nebyly, ale ty důsledky... To mi za to fakt nestojí... Tvůj partner by si měl Tatou uvědomit, zda mu to za možné důsledky stojí - pokud jo, tak dobře mu tak! Takový člověk pak není na běh na dlouhou trať... Pokud nemáte děti, tak lítost není na místě... Asi tak, a teď se na mne sesypte jak vosy na cukrovou vatu!

Hele Tatou, možná plácnu blbost, ale nemůže být problém v tom, že jste spolu až moc? Většina chlapů totiž občas potřebuje trochu "zvlčet", aby si pak uvědomili, co mají doma... Já v minulém létě trávil týden bez ženy na chalupě - no UŽIL jsem si to! Dokonce jsem se na příjezd mé ženy těšil ja malej Jarda... Občas taky s kamarády pořádáme akci - jak hospodu vyhnat ven... Celé to spočívá v tom, že vezmeme nástroje a začneme hrát a zpívat před hospodou a úspěch se počítá od toho, kolik lidí za námi z hospody přijde.... Má to ale jeden zádrhel jménem: rumová smršť - to když se akce vydaří... Proto s sebou máme spacáky a spíme v přírodě - naši miláčci by asi neměli radost vidět nás "po akci". Jinak naše dražší polovičky si tyto akce užívají společně - po pár dnech přestáváme i "škytat"...

Tatou
tak tohle téma je v naší posteli skoro pořád. Taky si říkáme všechno. Manžel pořád dokola básní jak by to bylo super mít v posteli 2 holky. Prý bych měla přednost, ale mohl by si užívat i s jinou. Absolutně to neberem vážně. Dost se u toho nasmějem a když zrovna nemám náladu na "tu druhou", tak mu to řeknu a je. Má i hodně představy o tom, že by mě doma s nějakou nachytal. Tak si stačí jen poklepat na hlavu a zase se můžem potrhat smíchy. A když se ho smrtelně vážně zeptám, co by fakt dělal, kdyby mě tam s jinou našel, tak by mě prý zabil ......a na truc by s ní ještě užil......a už se zase válíme smíchy.....

Svatá pravda...Já osobně si myslím, že když chce ženská chlapa přimět k tomu, aby se k ní vrátil, nemá si hrát na hodnou, ale má ho poslat pryč...A on si uvědomí, co měl...Pokud to mělo smysl...
V kolika letech jsi došel k takovému názoru?

Jinak já mám opačný problém...Chtěla bych změnu...alespoň něco ze sexshopu a přítel nechce...Takže jsem si několikrát našla milence a mám z toho v hlavě hrozný chaos...Navíc, teď jsem platonicky zamilovaná do kluka, se kterým jsem ani nic neměla...A je to tím, že nejsem spokojená se sexem v šestiletém vztahu...Vibrátor apod. jsem navrhovala hodněkrát...A přítel odvětil "Co by jsi s ním dělala?" Už se ani nesnažím o nějakou změnu...a přežívám...Nejhorší je, že přítel je dobrý chlap pro život, ale asi dobrý sex je opravdu důležitej...

Eva777
Hmmm, tak vibrátor mi manžel koupil sám. Ale já to sama nepoužívám, a musím na něj mít chuť. Pak mi koupil nějakou ptákovinu na pinďoura a když jsem to viděla, tak jsem se málem počůrala smíchy. Tak si ho zkus koupit sama a přítele s tím překvap. Třeba bude koukat a pak se taky bude snažit

Asi po sedmi letech vztahu - prostě klasická krize... Tak jsme společně řešili co s tím - na nic jsme nepřišli... Pak jsem celou věc probral s kamarádem psychologem, a s kamarádama vůbec - zjistil jsem, že podobný problém máme všichni, v závislosti na délce vztahu Někdo dřív a někdo později. Je to vlastně normální... To neznamená že mne to neštve, taky bych chtěl doma tu mladou, neokoukanou... Jenomže ani já už nejsem ten mladej, neokoukanej... Má to ale i své výhody - má žena už ví, k čemu jsem použitelnej a k čemu ne, kdy jí budu naslouchat a kdy je lepší mne nechat "vyšumnět". Platí to i obráceně... A o tom to je - každý máme svoje potřeby a dokonajej partner, kterej by byl dokonalej po celej život... Hezkej biják, co?

Já měl taky v hlavě pěknej chaos, když jsem kdysy podváděl svou přítelkyni... Říkal jsem si, že o nic přeci nejde... Pak jsem ji jednou sjezdil za to, že dělá oči na jednoho kamaráda. Nerozdejchala to, a rozešli jsme se... Už jsou spolu sedmnáct let...

Tatou: tvůj zážitek se soukromým privátkem mě dostal...určitě se inspiruju, až nebudu single....
A s tou věrností.....no donedávna jsem věřila, ale teď jsem momentálně dost skeptická snad to zas přejde....

My máme víkendový vztah (dělí nás 100km), takže myslím že spolu zas tak moc nejsme. Tenhle víkend jsme se neviděli, příští taky ne, ale pořád mi volá jak se mu po mě stýská, kolik věcí se mnou potřebuje probrat, co mi musí ukázat a už abych přijela, hodinový rozhovory každý den. To je samý miláčku, zlatíčko, pusinko moje, já tě mám tak šíleně rád, tak mi chybíš... Já fakt nevím co s ním mám dělat

Nestojí, prý to taky nikdy neudělal, chce to se mnou zachránit za každou cenu. Ale jak si to vymazat z hlavy prostě neví a jak na mě koukat zase jako na tu sexy ženskou po který by toužil taky ne Ale to že mě hrozně miluje mi dává najevo pořád, o tom nemám pochyb že v tomhle směru by se mě nějak nabažil, naopak. Přijde mi jak kdyby beze mě nemohl být, už kvůli těm telefonům, pořád se ke mě lísá když se vidíme, pusinkuje mě... Prostě všechno je parádní až na to, že sex prostě nemáme. Kdybych se nesnažila jak blázen, tak se mu ani nepostaví. A to mě taky ale nebaví dělat pořád, chci aby se čas od času na mě vrhnul a sprostě mě znásilnil. Jsem náročná?
Možná bych měla přestat hledat ideálního chlapa a spokojit se s tím co mám, protože krom tohohle je všechno jinak báječný, je přesně takový jakýho jsem celý život hledala. Když se podívám co řeší moje kamarádky, tak jsem vlastně šťastná že si mě všímá, že si se mnou povídá, svěřuje se mi, že máme ve všem jasno a na všem se shodneme, neuvěřitelně se spolu nasmějeme, že si vyznáváme lásku, stará se o mě jak o svojí princeznu. To jsou všechno věci, který mě u něj drží a kvůli kterým o něj nechci přijít. Kdyby tam nebyl tenhle malý problémek, tak s radostí řeknu že jsem potkala toho pravého!

No já jsem tedy zvědavá, jak to dopadne teď po těch 14.ti dnech