Partner bez sexuálního apetitu

Jo holky ... jsem zase ta nejhorší...docela se bojím,že to nakonec nezvládnu...

Stafulko, nevím co řešíš. Pokud jsi se rozhodla vztah ukončit, buď fér vůči partnerovi a oznam mu to co nejdříve. To je přece to nejlepší, co pro sebe a koneckonců i pro něj můžeš udělat.

A pokud rozhodnutá nejsi, dej si čas, popřemýšlej si sama v hlavě co vlastně od přítele a od vztahu chceš. Nic ve zlém, ale ve foru ti nikdo objektivně není schopný poradit, co máš jak dělat a jak se zachovat. Trochu mi i přijde, že jsi se nechala názory tady ovlivnit, nebo jsi se možná ujistila, těžko říct. Ale teď je to na tobě, jestli pochyby máš, dej si čas, napusť si vanu, dej si relax a zkus to chvíli s nikým a nikde neřešit. Musíš sama vědět co a jak. Upřímně řečeno, tvého přítele je mi ve finále tak trochu líto. O něm, bez něj. Zkus si s ním opravdu vážně promluvit, najdi vhodnou situaci, kdy bude "v pohodě" a vysvětli mu, o co ti jde. Třeba to má i jiné řešení, než jen rozchod. I když ten ti v žádném případě nevymlouvám. Ale jak jsem psala, TY sama musíš vědět, jestli s ním chceš, nebo nechceš zůstat. A jestli rozhodnutá si, znova opakuji - buď fér a udělej to rychle.

Ber v potaz i aktuální situaci, nemá problémy v práci, v rodině?

Toto myslím tak, zda to jeho chování (teď nemyslím sex) nesouvisí s nějakými problémy.

Silvie OK
Já samozřejmě vím, že je to jen a jen na mě, ale toto forum jsem založila,jelikož mě zajímalo, jak to řešili ostatní, kteří to zažili.... Problémy nemá absolutně žádné...Co se týče toho o něm bez něj, tak to tady řešíme všichni, snažíme se jeda druhé poradit v tom,co ji trápí... Co se vztahů týká, každý ví, nebo já to tak mělo, že i když jsem byla třeba rozhodnutá, že někoho opustím, vždy člověk chvilku váhá, tak to podle mě je.... Snažím se být k němu fér,celou dobu a k ničemu to nebylo...

Stafulko, to samozřejmě chápu, jednoduché to není nikdy a lehce se radí "ukonči to rychle", tak držím pěsti, ať to opravdu rychlé a "bezbolestné" je.

Silvie OK
No jo, nikdo z nás to nemá lehké,vztahy byly,jsou a vždycky budou těžké, člověk se učí s někým být, jeho prostřednictvím se dostáváv do konfrontace se svým já.... Víte co by mě zajímalo, jak poznáte, že láska vyprchala?

Nevím přesně...

Ale když si člověk položí základní otázky: Chci s tím člověkem zestárnout? Žít s ním dalších dvacet, třicet, čtyřicet let? Chci s ním mít děti? Budu s ním opravdu v "dobrém i zlém"? Zvládne mne podržet ve chvílích, kdy opravdu budu potřebovat? Pokud bez váhání odpovíš na vše ANO, vztah je podle mne zdravý. Pokud zaváháš a nejseš si jistá, je něco špatně.

Silvie OK
no.... tak to si mě teď dostala, na vše jsem odpověděla ne vůbec mě nenapadlo se sama sebe na tohle zeptat

Tím pádem je nejvyšší čas ukončit, co nejdříve. A bude to lepší nejen pro tebe, ale i pro tvého partnera. Držím pěsti, ať si oba najdete partnery, s kterými "na vše řeknete ANO"

Tak nevím,co si myslet, dali jsme si jakože pauzu na 14 dní, aby si každý z nás promyslel co dál, dnes jsme měli společnou cestu a on mi říká : Pojď si zaš.... !! a já na to, to si děláš srandu, když si se mnou chodil, tak si se mnou spát nechtěl a když se mnou nebudš, tak chceš? No když si byla moje tak mě to nebavilo, a teď když už nebudeš moje tak za tebou budu chodit .... Jaký z toho máte pocit?? Včera volal, jak si všechno uvědomuje, jak se diví,že jsem s ním vydržela tak dlouho, a dneska hnusnej, sprostej a nepříjemnej ... a to co mi řekl je moc fajn, vím, že když se rozešel s bývalou, tak za ní pak chodil...

Upřímně? Fakt divnej týpek... . Naprosto neuzpůsobenej na partnerství. Po tomhle "vyznání" bych ho kopla do řiti.

No , tak jsme se rozešli, nakonec jsem vychcaná mrcha, která už rozhazuje sítě aby š..... s někým jiným... není to skvělé....a to opomíjím, že jsem dě..., čub.. atd. Asi jsem měla odejít dávno... život je moc krátkej na to, aby se nežil naplno....sice se teď dva dny, kdy mi nadává cítím hůř, ale jinak mi bylo krásně, měla jsem pocti, jako bych se mohlanznova nadechnout...

Echm... co na to říct... jediné: buď ráda, že je konec...

Stafulka
Nestává se mi to často, ale z vyústění tvého příběhu mám opravdovou radost. Bude líp, ale to ty víš sama, tak přeji do budoucna jen to nej.

Chudobka
Děkuju moc, nejn Tobě, ale všem, co tady jsou a umí poradit.... je pryč, zatím je mi ouvej....v tuhle chvíly, když jsem přišla domů a tady dopis na rozloučenou a klíče.... takhle to chodí, nic není dokonalý, a proto je důležité, žít tak, aby člověk byl šťastnej....ale jak to udělat, to nikdo nevíme... tak hold metodou pokus omyl...