Otěhotnění podle rady doktora

Zeptala bych se na názor ještě jiného doktora - on má každý lékař jiné názory.

někteří lékaři tohle dělají, doporučují zhubnout, přibrat, nekouřit a nepít... Ty bys měla vědět, jestli jsi zralá na to mít rodinu, jak uvádíš ani okolnosti tomu moc nefandí. Mě bude letos 25 a moje doktorka mi tyhle rady nevnucuje, sama vím, že bych dítě chtěla cca za 3 roky. Upozorňování na biologické tikání bych čekala třeba po 30, ne ve 23 jako u tebe

Nevím přesně s čím měla sestra přítele problém, jestli to bylo něco fyzického, možná se nech vyšetřit ať máš klid, že můžeš ještě počkat

Pokud by se mi něco takového přihodilo teď, dítě bych neměla i přesto, že by to později nemuselo jít vůbec. (Je mi 21.) Pokud by to bylo třeba za pár let.. těžko říct, hlavně bych to konzultovala i s jinými doktory a záleželo by na tom, o jaký zdravotní problém konkrétně jde a v jaké bych jinak byla situaci. Jinak úplná sterilita je naprosto vyjímečná záležitost, to že by to později šlo hůř vůbec nemusí znamenat, že by to nešlo, přesto, že to říká doktor.

a to říká jen tak, nebo máš nějaké zdravotní problémy nebo diagnózu, která otěhotnění v pozdějším věku zkomplikuje? Jestli ano, tak i tak bych se i tak nechala vyšetřit někým jiným a znala názor jiného doktora... Jestli tak usuzuje bez nějakých vážnějších důvodů, tak bych se do dítěte rozhodně nenutila. Hlavní je být na něj připravená a chtít ho, ne si ho pořirozvat na povel a pak se trápit, abys ho mohla zaopatřit tak, jak bys chtěla ...

Pokud bys opravdu měla najisto potvrzené, že by Tvůj zdravotní problém mohl v budoucnu bránit otěhotnění, pak bych já osobně radila do toho jít, teda taky podle toho, jak by se k tomu stavěl Tvůj partner... Jsi sice ještě celkem mladá, ale je opravdu lepší pořídit si dítě dokud to jde, abys pak za pár let nelitovala. Chápu, že ve Tvém věku do toho ještě nejsi hr, ale narozením vlastního dítěte by se Tvůj postoj zcela jistě změnil.
Otázka ovšem je, jestli je to opravdu tak, jak Ti lékař tvrdí. Tak třeba zkonzultovat to s jiným by opravdu nemuselo být od věci, přece jen jde o závažné rozhodnutí.

Finanční okolnosti, práce atd. je další věc, ale ono se dá všechno zvládnout, znám i případ, kdy dítě odkládali, až bude koupený byt, pak až bude zcela zařízený, pak až bude našetřeno víc peněz... A najednou to nešlo a už asi nepůjde.
Já se rozhodla otěhotnět taky v souvislosti s řešením zdravotního problému, sice přímo mi nikdo netvrdil, že v budoucnu by to už nemuselo jít, ale doporučovali mi, že by bylo lepší jít do toho co nejdřív, když jsem byla po menší operaci, a rozhodně ničeho nelituju - naopak, sama bych to asi odkládala kdoví jak dlouho a kdoví jak by to pak dopadlo. I když já toto řešila, když jsem byla asi o 5 let starší než Ty.

Ano, byla jsem ve stejnésituaci.
Dr. /dvě/ mi diagnostikovaly PCOS s tím, že dítě mi doporučují ideálně do 25let a mám se připravit, že to asi nepůjde tak lehce a pravděpodobně bude potřeba umělé oplodnění nebo operace.
Po domluvě tehdy ještě s přítelem /teď už manželem/ jsem vysadila HA a ihned 1.cyklus jsem otěhotněla, dcera se narodila 4 dny před mýma 23. narozeninama.

Teď mi bude 27 a děti mám dvě a určitě nelituji toho, že jsem je měla relativně brzy.

Když si totiž představím, že bych se o dítě pokoušela někdy ve 30ti a už to nešlo a já byla bezdětná, tak bych šťastná rozhodně nebyla, děti jsem chtěla mít vždy.

Ale je teda pravda, že jsme byli zapezpečení, žádná hypo,...

Tak samozřejmě pokud by doktor doporučoval otěhotnění jenom proto, že čím je ženská starší, tím je větší riziko problémů s otěhotněním, to bych pak neřešila - jasně, že ve 23 letech je na takové myšlenky ještě brzo. Ale já jsem příspěvek zakladatelky pochopila tak, že lékař jí toto tvrdí kvůli konkrétnímu zdravotnímu problému. A to je pak situace samozřejmě jiná a záleží na tom, nakolik opodstatněné toto jeho tvrzení je a čeho konkrétně se týká.

Tak tohle je podle mého názoru velice krátkozraké tvrzení. Samozřejmě že v 21 letech člověk vlastní děti většinou ještě neřeší a vůbec se na něco takového necítí, ale čas běží strašně rychle a pak by mohl litovat. Ve chvíli, kdy by jsi měla něco takového od lékařů potvrzené, myslím, že by jsi uvažovala jinak. Asi z tohoto důvodu:

Když je člověku něco málo přes 20, dívá se na věc jinak, ale roky opravdu plynou hodně rychle...

partner by pro mimčo byl..letos mu bude skoro 30 a jsme spolu přes 7 let, takže už na to má věk já chtěla osobně ještě tak 2-3 roky počkat, než aspoň opravíme domek, práci bych snad nějakou mezitím našla. já osobně bohužel zdravotní problémy mám - jsem už cca ty 2 roky na hormonální léčbě, abych měla pravidelnou menstruaci a i tak to není bez problémů. Bez ní jsem "to" měla tak max. 6x do roka, v 19 jsem menstruaci neměla přes 5 měsícům. Ve 14 jsem měla celkem akutní slepák a to si pamatuju, že mě strašili srůstama. Kdybych byla "zdravá", tak si do toho určitě mluvit nenechám, ale četla jsem dost diskuzí, kdy ženy s velmi nepravidelnou menstruací měly problémy s těhotenstvím či samovolně potrácely. Nemyslím si, že to říká jen tak, aby zvýšil populaci. (Je to můj druhý doktor, ten první byl "nanic" a řešila jsem s ním v podstatě jen antikoncepci, páč neviděl problém ani v tom, že jsem těch víc jak 5 měsíců nemenstruovala )

to jsem si nejdřív myslela taky, ale trochu mě zarazilo to s tou přítelovou sestrou. Že by měly stejný zdravotní problem se mi moc nezdálo...

samozřejmě, pokud by to bylo z konkrétní zdravotní příčiny doporučováno tím doktorem co nejdříve, asi bych to probrala s rodinou, přítelem a pokusila se okolnosti nějak dořešit, odložit, zmírnit apod. Každopádně bych věc konzultovala i s jiným lékařem. Řídila bych se radou lékaře i v případě, kdy by naopak ze zdravotní příčiny dítě vůbec nedoporučoval...

Znam holinu, která má menstruaci cca 5-6x do roka...už 4 roky se snaží otěhotnět a nic. Když jí radili, ať se pokouší co nejdříve, řekla, že ne a čekala až do chvíle, kdy na to byla připravená, což bylo kolem 26. roku. Teď je nešťastná a chtěla by vrátit čas do doby, kdy jí bylo 21 a možnost mít mimčo byla vyšší...

- problém je ten, že fóra přispívají téměř výhradně ženy s problémem, 90% žen, které problém nemá, nevidí důvod psát o tom na internet, takže tím se stresovat nemusíš
- že nemám menstruaci neznámená, že nemáš ovulaci - víš, jak to máš s ovulací?

- to je obvyklé, obrovské procento doktorů naopak tvrdí, že menstruace tělu škodí a doporučují metody, jak ji nemít

Vysvětlil ti doktor, proč bys v budoucnu měla mít větší problém otěhotnět, než teď? Protože suché konstatování není žádné diagnóza. Prědpokládám, že u tě léčí hormony, aby si fungoval cyklu, to znamená, že asi nejaké produkce hormonů v tvém těle je porušená. Trpěla podobnými problémy i tvoje máma, nebo jiná příbuzná? V psychogynekologii bývá neschopnost otěhotnět (poruhy cyklu bránící otěhotnět) spojovány s nedospělostí, nechutí dospět ("holčičkovský" chováním) nebo naopak přílišla emancipace (přijetí mužské role).
Sama píšeš, že se na dítě necítíš, vidíš různé nejistoty - asi na něj nejsi ještě přiravená, takže bych si ho nepořizovala podle názor jednoho doktora.

to na sebe nenavazuje. snad! přítelova sestra má endometriózu, je jí 33 a o mimčo se snaží tak nějak pořád (HA brala tak nějak do 23 a pak už chtěla mimčo a nechránila se, akutně se o mimčo snaží poslední 3 roky - vyšetření, umělý oplodnění atd.). Mám to proto v první řadě a nechci tyhle stresy zažít. Obdivuji ji, že to "zvládá", tak jak to zvládá!

No já osobně bych hlasovala pro to, aby jsi do toho šla. Když říkáš, že bys za normálních okolností počkala ještě tak 2-3 roky, tak to už není zas až tak velký rozdíl Kdyby Ti bylo 20 a cítila by ses tak, že máš ještě třeba 10 let času, to by byla jiná situace, ale takhle... Máš dlouholetý vztah, bydlíte spolu, partner už není žádný nevyspělý kluk, který by nevěděl, do čeho jde a hodil by pak zpátečku...
A pokud tvrdíš, že bys pár let počkala kvůli důvodům, jako je oprava domku, tak na to se vykašli - společné bydlení máte a nějaká oprava už je maličkost, to časem dotáhnete... Taky si uvědom, že neznamená, že otěhotníš okamžitě, pak jsi 9 měsíců těhotná, takže i pokud byste se začali o mimčo snažit teď hned, dítě může být na světě třeba za rok, i dýl... A zvlášť když máš zdravotní problémy, opravdu třeba zjistíš, že to nejde až tak hladce a budeš ráda, že jste to začali řešit. A jednou třeba budeš chtít mít dětí víc, a budeš ráda, že jsi začala dřív než později...