Online psychologická poradna za peníze

Za sebe říkám,NE ,nebyla bych ohotná platit a využívat tuto službu.

Já dám přednost osobnímu kontaktu,pokud budu mít nějaký problém.A tu energii a vše kolem- do toho ráda investuji.

Ale věřím,že se ten nápad někomu zamlouvat bude,mě se ale nezamlouvá!

Mě to nepřijde jako marný nápad. Hlavně po zkušenostech s psychiatry, kteří ani tak nejsou na ten "pokec" jako spíš na předepsání léků. Tím nezatracuji všechny,ale je to má zkušenost. Psychology jsem zkusila dva a taky jsem nějak prostě nenašla to porozumění, co jsem potřebovala. (někdy už mám pocit, že to je ve mě )
A někdy se prostě něco stane během dne a není možnost ten den, druhý, či další dojít za odborníkem, jelikož prostě nemá čas, tak bych to uvítala.
Možná by mi to pomohlo v tom čem se někdy topím

Ono fyzicky se odhodlat jde,ale někdy prostě si nesednete a můžete si nesednout vícekrát a poté je ta chuť ta tam.

Každopádně ještě jednou - ano,byla bych pro.

Já ne. Není nad pokec s kamarádkou.

Lukáš Vodička

Když se ale člověk zavře doma a bude si povídat s psychologem on-line čeho docílí? Už to, že otevře ty dveře a dojde k psychologovi osobně je krok kupředu s tím, že svůj problém chce řešit. Navíc přiznat si prohru je odrazový můstek....

Já za sebe také říkám, NE...nebyla bych ochotna platit za drbání, byť s odborníkem on-line. Vždyť i v té ordinaci psycholog s člověkem provádí různá cvičení, terapie. Není to jen o rozhovoru.

Za mě ne. Domnívám se, že by to bylo jen virtuální "tlachání", mnohdy z dlouhé chvíle vymyšlené problémy. Navíc ten,kdo by opravdu potřeboval pomoc odborníka, psychiatra, psychologa, terapeuta, by takto mohl pohořet...a víc si uškodit

bo jsem u psychologa byla, tak říkám, ne, bo to chce osobní kontakt
z druhé strany ne vždycky má lékař čas na ten osobní kontakt a v případě opravdu vážného problému, který asi nepočká jsem i pro tu on-line pomoc, jen aby byla internaktivní a na opdověď se nemuselo dlouho čekat
nejsem proto jí platit, i když asi zadrmo do toho žádný lékař nepůjde

Tak to jsem fakt asi našla takový, co slovo terapie nezná.

tyweee
jo to já taky, je opravdu problém najít odborníka, který pomůže.

tyweee
To víš, že i já jsem potkala nekňuby, co slovo psychologie viděli naposledy když dostali diplom, byli protivní, dávali mi najevo, že je otravuju, ale jsou i dobří cvokaři.

sunset
Bohužel ano, taková poradna si myslím, by třeba pomohla i mé kamarádce - má klinickou depresy. A většinou o víkendu je na tom špatně, ba hůř. Chodí k psychiatrovi, který si s ní i povída,ale je to nějaký odborník, který i přednáší, takže objednat se k němu je na dýl. A o víkendu takhle akorat skončila v Riapsu - jestli si pamatuji ten název správně - kde jí dali Neurol a hotovo. Bohužel teď řeší závislot na tomto léku.
Já bych tohle uvítala v tom, že by to mohlo být jako doprovodné k tomu, když chodíte i živě k psychologovi,ale hold někdy jsou i stavy, kdy prostě vylézt ven je na dvě věci.
Já jsem tedy už v poho,ale dřív pro mě byl net opravdu takový světlý bod, kdy jsem ani nevylézala ven...

Lentilie
Mě psychiatrička řekla, že by to bylo na terapii na několik let a tak mi raději dala AD už k ní nechodím.

Mně by se taková možnost zamlouvala. Nápad to není vůbec špatný.
¨Záleží však na ceně, protože internetový styk nemůže nahradit ten osobní. Tak aby to bylo výhodné pro obě strany. Taky podmínky (délka a četnost příspěvků, možnost ukončit terapii...) by mohlo být obtížné stanovit.
Sama jsem zvědavá, jak tohle dopadne.

A nemůže to spíš uškodit?A to by asi lékař,ke kterému člověk dochází radost,kdyby zjistil,že si s nějakým virtuálním něco řeší člověk na netu.
Nevim,mě to přijde hodně zvláštní,s někým virtuálním řešit mou depresi a plno ostatních též podle mě se Ti ani potom nemůže věnovat tak,jak by měl.
Netuším,to si jen myslím

Zanet96
To ti neumím říct, mě reální psychiatři, psychologové zklamali. Teď jsem dostala nějaký kontakt, tak jej zkusím. Ale šla jsem k lékaři s tím, že přítel má rakovinu - doktorka si mě přesunula na jiný termín, jelikož když jsem tam došla, kdy jsem měloa, tak tam měla někoho, kdo ji tam vběhnul bez objednání. Takže se svými nervy jsem si musela čekat asi 4 dny a poté, když jsem ji řikala co a jak, tak jak kdyby neslyšela.
Někdy mám pocit, že doktorům neumím svým xichtem podat, jak mi je,ale spíš to umím napsat - proto mi to přijde jako fajn nápad.
Třeba by to mohli být psychologové, s kterýma by se pak dalo vše řešit i reálně.
Ale ty neustáli kolotoče povídat co a jak, zklamaní. Mě už nebavilo, tak jsem se na AD a doktory vykašlala.
Netrpím depresí.