Odstěhovat se v 16 letech?

A rodiče by tě finačně podpořili? Ono je to dost drahé... nájem, jídlo, doprava... pokud tě budou dotovat + budeš mít brigády a dovolí ti to, tak to klidně zkus. Uvidíš. Ono najednou zjistíš, že se musíš starat o spoustu věcí, který si doma ani neuvědomuješ. Najednou uvidíš, jak je všechno drahé a že těžké občas vyjít s penězma. Ale svoboda má taky něco do sebe. Mně to přijde v 16ti brzo, minimálně bych počala do ukončení SŠ. Ale mě bylo u rodičů dobře, tak jsem neměla důvod odcházet.

Reaguji na Kreweta:
Já nevím, ale chceš se osamostatnit od rodičů a přitom by tiplatili bydlení? To je trochu protimluv.......navíc nejsi plnoletá a někdo za tebe musí mít zodpovědnost, takže bych to moc pozitivně neviděla........navíc jim těžko zdůvodníš proč studuješ jinde, když to bude stejná škola jako kterou studuješ u Vás. U vysokoškoláků je to o něčem jiném, obvykle jim nezbývá než jít na druhý konec republiky a to samozřejmně ubytování potřebují. U tebe jde jen o snahu vymanit se z pod jakékoliv kontroly, zajímalo by mě, co na to říkají Tví rodiče, asi se jim to moc líbit nebude......
Mě je třeba 24, osamostatnit bych se taky chtěla ale je pro mě nepřípustné přitom brát peníze od rodičů. Takže trpělivě čekám, až dokončím magisterské studium (studuji ve stejném městě kde bydlí rodiče) a budu mít alespoň nějaký pravidelný příjem (naspořeno něco mám, ale to chci mít jako rezervu) abych se sama uživila.

Ahoj Kreweto, můj názor je, že jsi na to jednak ještě opravdu mladá, a za druhé - nejde se soustředit na střední školu, a zároveň se starat sama o chod vlastní domácnosti a živobytí. Střední školy na to prostě nejsou navržené, aby jejich studenti kromě studia zvládali i normální dospělý život. Počkej ještě rok, dva, a pak to přehodnoť

Já jsem jim to ještě neřekla.Nejsem ani sama rozhodnutá.No a k těm financím,myslím že by se jim to nelíbilo,ale jak je znám,asi by mě podpořili.

a když tě nepodpoří, tak to sama z brigád neutáhneš...

Mně je 18, naši mi nechali starý byt ve kterém jsme bydleli než jsme se přestěhovali, párkrát už jsem přemýšlela nad tím že se odstěhuju, ale když si pak představím jak bych si všechno musela zařizovat sama... No z domu se mi prostě nechce, myslím že dokud nemusím tak je to zbytečné

Reaguji na Bjetushka:
tak to já bych šla hned, kdyby byly peníze. Doufám, že až přejdu na doktorandské studium, tak už to půjde (budu mít stýpko plus částečný úvazek - takže jistota pravidelného příjmu, teď dostávám odměny z grantů plus sem tam stýpka). Akorát že já jsem pražačka a musím počítat s určitou cenovou relací bytů. A ani tak nebudu mít na to bydlet sama, takže spolubydlení to jistí........
Reaguji na June:
Souhlasím s tebou, ono by to opravdu nebylo tak jednoduché, jak si to asi Krewera představuje......

Intr je k tomu prvnímu kroku k "osamocení" více než lepší... nevim co ti nevyhovuje
Bydlení na privátě není zrovna krok k osamostatnění když ho budeš chtít hradit od rodičů... navíc když tolik toužíš po velkoměstském životě tak ten samozřejmě dost stojí

Vzhledem k tomu, že píšeš, že tě rodiče rádi kotrolují/zakazují, tak pochybuju, že by se tohoto "práva" chtěli vzdát + ještě ti tvou svobodu platit. To by museli být opravdu opravdu tolerantní, což z tvého popisu nejsou jo jo, taky sem měla v 16ti takové myšlenky, jak by bylo fajn mít naprostou svobodu, odproštěnou od povinností a věčným dohledem a peskováním, ale nebylo východiska (a v 16ti to byla prostě pubertální hloupost, uznávám). Každopádně bys to měla vydržet aspon do ukončení studia. Potom to bude snadnější, takže pokud se nejedná o nějaký teror, tak to zkus zvládnout, a ke konci SŠ uvažuj o tom, co dál. Jak se zajistit... v té fázi jsem ted já a toho vypadnutí z domu se nemůžu dočkat. Asi v ten den, až se odstěhuju, umřu blahem tobě přeju pevné nervy a pěknou budoucnost + vylepšení situace s rodiči

Asi tak nějak........Moje hrdost by to asi nezkousla

To je přece normální, že v 16 nad tebou rodiče mají dohled a příkazy a zákazy? No promiň, ale tím si snad prošel každý, já obzvlášť, mám hodně přísné rodiče co se týkalo diskoték a podobně, až do patnácti u nás platilo "do tmy doma" a pořádné volnosti jsem se dočkala až v 18. Což netvrdím, že je ideální stav... Ale podle toho, co píšeš, mi připadá, že rodiče se o tebe starají dobře (sice příkazy a zákazy, ale na druho stranu píšeš, že by tě finančně podpořili, což svědčí o tom, že jim na tobě záleží). Zkrátka mám pocit, že jsi docela rozmazlená. A jak píše Patty, starat se sama o sebe není žádnej med, už jen finančně je to velmi náročné, a co teprv starat se o domácnost, nakupovati , prát si a tak.

souhlas s Patty, a navíc nechápu, když máte konflikty, že by ti platili bydlení ? Zodpovídají za tebe, mají samiurčitě spoustu placení (ostatně jako skoro každý) a ještě si vzít na triko, že se budeš flákat někde bez dohledu, nebudou vědět kde jsi, s kým jsi a co děláš a ještě by tě měli podporovat? Nevím, ale tohle ti určitě neprojde..Jestli teda nejsi tvým rodičům lhostejná

Souhlasím!!

Pokud chceš opravdu vypadnout z domu a zkusit si to jaké to je žít bez rodičů zkus ten intr. Najdi si nějakou školu podobnou tvé a na ty 2 roky tam přestup.
Střední není to samé jako VŠ a není to stavěné tak abys mohla mít brigády max o víkendech a s tím bys to neutáhla. Zato ten internát není tak draný a pokud by tě rodiče podpořii tak je to ideál. Mě osobně by nebylo trapné kdyby mi rodiče platili intr ale bylo by mě dost trapné jim říct chci se osamostatnit dejte mi min. 7 000 nájem + jídlo... na tom intru budeš žít s nějakýma holkama a rodiče celý týden neuvidíš.
a po těch dvou letech půjdeš na VŠ nebo do práce a při VŠ se nějaký byt dá utáhnout a pokud bys měla spolubydlící nebo přítele bylo by to jednoduší