Odstěhování se z rodného města/vesnice

Holky, koukám, že u všech skoro stejný scénář - když už jste si nějakou tu kamarádku našly, tak si nakonec našla přítele a tráví čas s ním.. A nebo máme "jen" ty známý..
Reaguji na Monus:
Monus, jestli někdy budeš mít chuť a náladu se s někým sejít, tak se mi ozvi, budu jedině ráda
Reaguji na tyweee:
Co tě vedlo na Moravu, Tyweee? Většinou lidé z Moravy jezdí do Prahy Jinak s tou tramvají ti naprosto rozumím Já kdybych se z Prahy odstěhovala, tak by mi to po čase taky chybělo..
Reaguji na poletucha:
Tak tohle jsem taky zažila.. Po maturitě jsem odjela na dva roky do Londýna.. To teda byly mnohem krušnější časy - v cizí zemi, bez přátel a rodiny.. Ale aspoň, že tam máš rodinu a necítíš se tak sama, i když úplně chápu, že ti chybí rodiče a kamarádky.. Já jezdila domů každé 4 měsíce, jak se mi stýskalo...

přesně.. Já ani nevím, jestli ještě může vzniknout takové přátelství jako s těma, se kterýma jsem vyrůstala...

Reaguji na Sharri: Jsem v domácnosti, takže co se týče práce, tak mě to nějak neovlivňovalo. Spíš jsme hledali levnější pronájem RD, klid, kde nevadí zvířata... A tady je ten klid až někdy moooc velký. Předtím jsme bydleli u Prahy, pod okny skoro furt samý náklaďák. Prostě z extrému do extrému.

Reaguji na Sharri:
Jinak pocházím od Prahy, menší vesnička,ale do Prahy jsem to měla cca 30 minut, ani ne. V 15 letech přesun Praha, po SŠ chvílí Plzeň, pak zase Praha, pak chvilku za Prahou a teď ku Moravě. Takový cestování.
Mě spíš chybí takový to bloumání po Praze. Sic tu kousek mám město, co má 10 tis. obyvatel,ale pokud tam člověk nikoho nezná, tak courání po krámech furt nebaví, či nejsou peníze. V Praze je spousty památek, či jen jít k Vltavě a i ty procházky můžou být bez cíle, ale máš furt kam chodit. Což tady moc nejde...

Reaguji na Monus: Tam jsem bydlela 3 roky nazpět, Horní Měcholupy a práce Vršovice

Aaano, jsem v Brně skoro rok, a cítím se tak často...
Znám tu málo lidí a nějak ne a ne přičichnout k novým...

Reaguji na Monus:
Jak to víš, že Praha 10? Bydlím kousek od Edenu.. Ale na Letnou taky občas zamířím - na fotbal Reaguji na tyweee:
Tak to pro tebe musel být opravdu velký rozdíl, přestěhovat se na Moravu viď? Ale na druhou stranu tam máš klídek, zvířata, krásný čerstvý vzduch, v létě grilovačky A jezdíš občas do Prahy?
Reaguji na iwis:
Iwis, vítej v klubu A co tě přimělo do Brna? Práce nebo škola?

Já myslím, že může- stejně moje kamarádky z dětství už mají rodiny, vlastně už bychom si neměly co říct po těch letech.
Jinak já jsem takhle odejitá necelý měsíc, domů se mi chce jezdit čím dál tím méně, ale to asi proto, že jako rodina máme spoustu problémů, který ležely jenom na mně. Opravdoví kamarádi mi chybí (ale ty jsem vlastně neměla ani doma). Takže jsem vděčná i za "známé z práce", ze kterých se třeba časem stanou moji přátelé

Reaguji na Sharri:
Práce a láska k Brnu jako takovému
Já ani přítele ani hafo kamarádek.. Kdybych nebyla v práci přes den tak dlouho tak už mám aspoň psa.. .

Jsem na tom stejně - bydlím sice s přítelem jeden rok, ale ne vždy mi přítel stačí. Pár známých mám, ale jen tak na kafe s nima nepůjdu, protože nemají vůbec stejné názory. Nejlepší kamarádky mám v rodném městě a ikdyž to je jen 30 km od mého současného bydliště, vídáme se tak jednou za měsíc ani to ne, není čas.
Chtěla bych mít někoho s kým půjdu nakupovat, na kafe, cvičit - ale mám tu jen klukovský kamarády a s nima asi na power jogu nebo na nákupy nepůjdu.
Jelikož je mi 21 tak mám už takové jinačí starosti, jak si najít práci, jak dodělat vejšku a hlavně jsem s přítelem téměř 6 let a bydlíme spolu a chci se bavit tak nějak o normálních věcech (nemusí to být politika ani počasí ) a holky které potkávám chodí většinou na střední školu a ikdyž to je 2-3 letý rozdíl, je to dost znát.
Prý se kamarádky nejlépe hledají, když se narodí dítě (pak různé kroužky, škola apod., tam se sejdou maminky a z těch se pak stanou kamarádky) - ale to já do tý doby zarostu mechem.

Upřímně doufám, že máš pravdu Byla by smutný tu nemít takový kamarády jako doma vzhledem k tomu, že v Praze chci žít.. Ze známých z práce se určitě takový kamarádi stát můžou A kde bydlíš ty, Rockenrollo?
Reaguji na iwis:
Nad psem už jsem taky uvažovala, ale nakonec to nějak nedopadlo.. A co kolegové v práci?
Reaguji na netík:
Tak v tom případě si taky nějakou chvíli asi počkám než se mi podaří najít kamarádku A jezdíš jinak často domů? Netíku, jestli jsi z Prahy tak můžeme zajít na kafčo nebo si zacvičit spolu

Reaguji na Sharri: Bohužel jsem z Krkonoš :/ jinak bych ráda. A jezdím domů tak jednou za měsíc. Mamka mi volá obden a jednou za měsíc tam jedeme jak na víkend, tak jen na kafe - takže rodiče vídám častěji, ale kamarádky skoro vůbec, jedna staví barák,takže nemá pořád čas a jedna je na vejšce a domů jezdí občas a to už má většinou plány.
Přítelova mamka mi tohle vždy říká, že ty doopravdový kamarádky našla až s příchodem dětí, dala kluky na hokej a tam s rodičema vždy popíjeli než klukům skončí trénink apod., ale jelikož děti ještě neplánuju, tak je to pro mě malá útěcha.

Ahojky, nedalo mi to a také se musím připojit.Já jsem žila s naši velkou rodinou a kamarádkami na moravě v jednom malém městečku.Na škole jsem si našla kluka, ten byl z Prahy.Když jsme spolu stodovali tak bylo vše O.K.Bydlela jsem u našich a s ním jsem se viděla ve škole a po škole.Jen co jsme dostudovali tak to nastalo.On samozřejmě Pražák, který bude v Praze a já s malého městečka 250 km od Prahy.Nechtěla jsem přítele ztratit a přitom jsem nechtěla jít od své rodiny.Ale věděla jsem že u nás práci nenajdu a tudíž jsem si umědomila že jsem pak školu studovala zbytečně.Tak jsem se odstěhovala za přítelem do Prahy.A můžu říct, že mi trvala rok než jsem si zvykla.Přiznám se že mě po večerech ukápla i slza jak mi bylo po našich a tom všem smutno.Pořád jsem se chtěla vrátit, ale věděla jsem že by to nebylo ono.Jsem v Praze teď už s manželem 8 let, za tu dobu jsem si tu našla své kamarádky, ale stejně jsou chvíle kdy si na domov vzpomenu a ráda se tam vracím.Ale jak se tu už psala, jsme v ČR dá se sednou do auta, vlak.... a dojet kam potřebujem

Jeden člověk je mi tam hodně blízký, o jeho přátelství moc stojím. A já už teď tuším, že kvůli němu tady jednou buď zůstanu, nebo se vrátím domů zklamaná.

Praha

Reaguji na netík:
Tak alespoň se můžeme těšit do budoucna ) Já věřím, že jednou tady tu "správnou" kamarádku/ky poznám.. Jen už by to mohlo být co nejdřív
Já to mám s kamarádkama doma díky bohu jednodušší, vidím je každý víkend alespoň na pár minut (v lepším případě pár hodin)..
Reaguji na Svitka:
Alespoň, že se ti tu zalíbilo a našla jsi kamarádky Pokud člověk má to město rád a najde dobrou partu, přítele tak už je to o něčem jiném.. Už se tak netrápí tím, že se mu stýská po rodině a kamarádech - samozřejmě, že je plně nevytlačí z mysli nebo na ně zapomene.. Naopak, vzpomene si na ně často, ale už to nejsou tak lítostivé myšlenky...

Tak nějak jsem odvodila, že se nejspíše jedná o chlapa viď? Tak doufám, že ti to dobře dopadne

Pokud se někdy budeš nudit a budeš chtít něco podniknout, tak se můžeš ozvat