Odmítnutí

Uvažuješ správně. Nejdřív to bude těžké. Možná by bylo fajn, setkat se s ním párkrát v nějaké partě a tam prohodit pár slov. Pak by nemuselo dojít k situaci, kdy si nebudete mít co říct a nastane to trapné ticho.. Můžeš se tam bavit i s jinýma lidma. Po čase si zvykneš a bude ti připadat normální, že ho vídáš.

Když mi bylo kole 15, byla jsem k smrti zamilovaná do svého kamaráda. Dal mi košem a já se k smrti trápila další rok. Teď je mi 25 a mám dlouhodobý vztah a jsem šťastná. Nedávno jsem zjistila, že ten bývalý kamarád je gay. Haháááá, takové zadostiučinění jsem ani nečekala..

Kočka Šklíba
jé, netrap se - ale taky jsem si tím takÿ prošla, já ho tak milovala a on mě tak nechtěl , drželo mě to 3 roky, byla jsem nešťastná, málem jsem se věšela , psala mu básně, dávala dárky k narozeninám - někdo mu to vykecal asi po roce a půl, že jsem z něho úplně hotová, pak pro mě přišel tančit, já mu řvala na rameni a on mi řekl, že mě nechce - tragédie , když si vzpomenu jak jsem to prožívala, naštěstí jsme se pak už přestali vídat, takže jsem to měla lehčí. Ale v tý době jsem si myslela, že už se mi nikdy žádný jiný chlap líbit nebude - a líbil a líbí už přes 3 roky mnohem víc než tahle moje beznadějná love, teď jsme sice v rozchodovém řízení, které už snad rozchodem skončí, ale netrap se tím, druhou polovičku najdeš, i když tenhle to třeba není

Ahojky
..Odmítnutí tak o tom bych toho mohla napsat
Většinou mě vždycky odmítají všichni ti,který chci..já už nevím co dělám špatně,ze začátku je to všechno v pohodě a vypadá to dobře a pak mi většinou ten kluk napíše,že budem kamarádi,že mám na lepší. Přitom si to nemyslím a nikdo jinej mě ani nezajímá. nj chlapi..

Nikdz neříkej NIKDY

Siamese

odmítnutí - i to je pocit , který je součástí našich životů a je potřeba ho akceptovat. Káždý z nás ho již nejednou zažil .Je to poznání a je třeba se s tím vyrovnat. Takže se tím zbytečně netrap jsou mnohem horší věci , které tě mohou potkat a budou tě trápit mnohem víc.