Od kolika let pomáhají děti v domácnosti?

Já si ho vážím, protože mi pomáhat chce- Ale prostě to neumí, takže se to učí. Vážím si, že nesedí na te pohovce a ten koment o tom díte byl k tomu, že tohle ho měla naučit jeho maminka a ne já.

No ale proč ho mám nechat spálit košili nebo obdivně juchat, že vysál uprostřed pokoje, když na mně zpod pohovky, když dělám kliky u Jillian Michales juká prach. Prostě ho to naučím a je to.

No tak. Hlavně když ti to dělá radost.
Já bych takhle se svým chlapem jednat nemohla.

Spálit? To mně nenapadlo. Přiznám se, mně nikdy nikdo žehlit neučil, na žehlení košil jsem nešika - trvá mi to dlouho, když jsem to dělala poprvé, podruhé, tak jsem si obvykle kus vyžehleného zmačkala když jsem začla žehlit jinou část - prostě žádný grif na to nemám, přesto jsem nikdy nic nespálila - to se snad vidí, ne?

To samý ten prach, taky nejuchám, když drahá polovička vysaje, pokud jsem jedinkrát poprosila nebo spíš zdůraznila, aby vysál opravdu pořádně, bylo to opravdu ještě pečlivěji než když to dělám sama.

Spíše by se dalo říct, že já nezvládám práce, které chlap - třeba se odmalička strašně bojím motorové pily, naopak nechápu, proč by chlap nezvládl vysát, vyžehlit, samostatně.

Jinak k tomu vysávání - asi bych nenechala vysávat malé dítě (bylo tu zmíněno 4 - leté), ale to vzhledem k váze vysavače, jinak taky myslím, že ho neubyde, když doma něco uklidí, ale na druhou stranu děti by měli mít takové bezstarostné dětství , takže já jsem asi pro nějakou střední cestu

To jsem psala já. Však já mu nedávám vysávání za úkol, to se stalo jedinkrát, kdy sám od sebe začal aktivně vytahovat vysavač a to jsem mu i říkala, ať to nechá, že mu pomůžu. Bylo to ale vytažené, než jsem stačila zasáhnout. Jinak někdy když vysávám, přijde sám od sebe, že by chtěl taky, tak mu to dám na chvíli do ruky, prostě ho baví s tím jezdit po zemi (a nejlépe vidět nějaké smetí, jak se to vysaje). Ale o to projevuje zájem sám od sebe, já sama mu nikdy neřekla, ať jde vysávat, samotného bych ho neposlala vytahovat vysavač samozřejmě, jen jsem napsala, že je toho schopen. A že je fajn, že sám projevuje zájem zapojovat se, když nás vidí dělat domácí práce.

Jinak koukám, že my to tady už rozebíráme ze všech možných stran a zakladatelka se nevyjádřila ani jednou.

jj, taky jsem si říkala, kam se nám poděla

Tak za prve, on se to naučit chce. Sám říká, že jeho maminka to doma zavedla špatně a těd v duchodu si stěžuje, že ji otec s níčím nepomáha. A za druhe on je chlap nějaký chráněný druh? že se nesmí učit nove věci? Vy se tváříte jako kdyby žehlení a uklíd byly ponižující práce pro chlapa. On mě taky učí věci co já nevím a příjde mi to normální. Já jsem ráda za chlapa co pomuže, a co neumí, tak se chce naučit.
Jake jednáná bys jsi s chlapem nemohla? vysvětlit mu jak se žehlí košile a co se používá na vytření dřevene podlahy?
Pro ted je to výhoda v tom, že uklídíme rychleji a mužeme mít více volneho času oba dva. a do budoucna je to výhoda, že vím, že prostě rodina bude schopna fungovat i beze mně.

Ale on to zvládne...nějak...ale ten můj to nechce dělat nějak, ale když už tak pořádně a správně, takže my to vysvětluji.

No to určitě není

Vůbec ne, jen nějak nechápu, co ho na tom učíš?

Vysvětlit mu jak se žehlí košile nechápu, ať si to dělá jak je mu pohodlné, hlavně, že je košile vyžehlená, ne? A co se používá na vytření dřeva - leda ho snad učit číst? Taky musím v obchodě přečíst na co ten prostředek je.

Taky si nějaké věci dělám ráda po svém, sama, ale zas že by to chlap bez dozoru nedokázal aniž by něco nezničil - takhle to totiž trochu vyznívá - nemyslím

Mě prostě přijde, že to bereš dost stejně "pomáhají děti v domácnosti", "pomáhají chlapi v domácnosti", chlap je ale dospělý člověk.

Já myslím, že normální chlap tohle zvládne, ale přirozenější je prostě pro něj třeba montovat něco kolem aut, stavět barák nebo něco budovat, něco tvořit a podobně.

A že to ten chlap zvládne "nějak" - no jestli tím myslíš třeba to, že hodí plátek masa na pánev ale už neumí třeba omáčku podle receptu, to mi až tak nevadí.

To jo, ale i tak asi trochu jinak Vzpomněla jsem si na film S Tebou mně baví svět. Pro mně je třeba i důležitější, že ten chlap vezme někam ven děti a dá jim ten kousek "dobrodružství", blbne s nima, podniká aktivity, ze kterých by třeba maminky měly strach, ale dušička dítěte se tetelí blahem, a ty děti tím i trošku "otužuje".

A já si mezitím doma pořádně vygruntuju, třeba něco upeču, udělám si doma wellness třeba.

To já bych si to možná už radši udělala sama, než někomu vysvětlovat, chodit za ním, kontrolovat a předělávat. Ono jde o to, co je pořádně a správně, když dva dělají totéž, nikdy to není totéž, každý má svůj určitý způsob - proto se i obvykle nesnesou dvě ženy v jedné domácnosti.

Myslím si, že uklidit si v pokoji je základ, kterému by se mělo učit dítě už od malička. Od tich deseti let dítě může zalévat kytky, luxovat, uklidit nádobí do myčky, uklízet si spodní prádlo, utírat prach, popřípadě srovnávat ručníky nebo pomáhat s krmením a péčí zvířat. Kolem třinácti let může začít vytírat, mýt nádobí, jednoduše se může normálně zapojovat. U nás dcera normálně vaří jednodušší jídla. Záleží na tom, jak se rodina celkově domluví.