Nový začátek s bývalým přítelem

mě taky! a fakt čumím a nechápu ho, ale vůbec!!
Co jako čekal, že bude? A na ty kecy, že neví, co chce, jsem už taky alergická!! To mu jako 15 nebo kolik?

asi tak

Je mi to líto, Mado. Ale myslím, že pokud mu budeš dávat pořád další šance, bude si zvykat, že tě má jistou.

Bohužel, je to tak.. Zase přesunul to konečné rozhodnutí na tebe, a to jsem fakt chtěla věřit, že tohle bude jinej případ, že to dopadne dobře..
Vážně mě to mrzí, ale prostě typická reakce chlapa - sraba.. On neví, co chce, a na tobě je se rozhodnout, jestli počkat nebo to ukončit nebo co vlastně bude.. On s nějakým návrhem, jak by si to teď představoval, nepřišel?

Že je rád, že jsem mu to na rovinu řekla a že by mě rád viděl a šel na to pozvolna...

Od začátku sleduju tohle téma a nedá mi to...ty musíš mít teda svatou trpělivost! Já bych čekala, že se přetrhne, aby ti dal najevo, že rozchod byla chyba a chce být s tebou. A teď to zas nemá srovnané a chce klid?! No to snad né...i kdyby měl tisíc problémů v práci, čekala bych od chlapa, který mě chce zpět víc než to, aby mi řekl, že se v tom plácá...

Ale spát s tebou to jo, že?

Pozvolna rovná se, že ještě neví. A za jak dlouho bude vědět? To ti neřekl?

Mado, přece, pokud u něj necítíš, že se o tebe snaží, spíš naopak, že neví, tak to jste o toho půl roku vlastně nikam nepokročili. Tohle ses od něj dozvěděla už tenkrát.

Ne, to ne. Už jsme dvakrát u sebe spali a spolu nespali. Není to ani kvůli sexu, i když nám funguje skvěle.

Mám pocit, že to, co jsme řešili před půl rokem, když jsme se rozešli, že neví, co chce a že si to potřebuje uvědomit, se nyní bohužel opakuje... Řešíme opět, že on si není sám sebou jistý a má sám se sebou nějaký problém, který nedokáže popsat, ani vlastně překonat... Motáme se v kruhu.

Tohle my jsme měli přesně tak. A teď už mě to začalo štvát - proč mám já trpět tím, že on si není jistý? Už skoro rok...to se nedá vydržet...pořád jsem na to musela myslet, trápilo mě to a místo toho, abych si užívala hezký vztah, tak jsem pořád jen čekala, kdy přijde s tím, že chce další pauzu. Navíc mě začal obviňovat z toho, že za to můžu i já - že jsem na něj byla vždycky moc hodná, všechno mu odpustila a on si mě teď nemůže vážit.
Asi k tomu definitivnímu rozhodnutí dospěje každý po různě dlouhé době. Mně to trvalo skoro rok. A teď po včerejším telefonátu mám najednou jasno a neskutečně se mi ulevilo.
Takže uvidíš, dej si sama sobě čas a ono to rozhodnutí v tobě nějak uzraje a až si budeš jistá, tak uděláš to, co je správné.

Reaguji na Mado:

A jak ti bylo, když jsi ty 4 měsíce po rozchodu s ním nebyla vůbec v kontaktu? Měla jsi pocit, že ti hrozně chybí, nemůžeš bez něj být a držela x krát za den mobil v ruce s tím, že mu napíšeš, nebo jsi dokázala v pohodě fungovat i bez něj a dokázala si představit, že bys po svém boku měla třeba i někoho jiného?

Věřím, že přijde "nějaký znamení", že se to zlomí a já ucítím, že je to konečně to !ono" nebo že se naopak utvrdím v tom, že by bylo nejlepší to skončit. Zatím si nemůžu pomoct a stále věřím v tu lepší variantu.... jak jsem mu to včera všechno řekla, tak dneska celej den píše smsky, plánuje další večeři... Kéž by to uzrálo a mě neděsilo definitivně se rozhodnout - pro nebo proti. K tomu ještě musím asi dospět a počkat na tu poslední kapku, která mi pomůže se rozhodnout...

To ti moc přeju, to je skvělý, že sis k tomu došla a máš prostě čistý svědomí, že pro to udělala vážně maximum a že už to jednoduše nejde a takhle to být nemá...

Vážně jsem si po rozchodu hrábla a musel najít sama sebe. Utla jsem veškerý kontakt a přestože mi chyběl strašně, sebrala svoji hrdost i bez něj, což mě samotnou překvapilo, že jsem to vlastně "zvládla" a že to umím i sama. Mrzelo mě, že s tím nic nenadělám, hecla jsem se, že to dokážu i bez něj a že už mi neublíží... Poznala jiný chlapy, kteří mu nesahali vlastně ani po kotníky... Proto jsem chtěla dát druhou šanci, ale nějak ho teď po návratu nepoznávám.... K nerozhodnýmu chlapovi, co furt neví, co chce, se těžko vzhlíží...

S tímhle naprosto souhlasím, k tomu už nemusím ani nic dodávat.

Snad jen...Mado, držím Ti palce, aby tvé rozhodnutí, jak s nastalou situací naložit, bylo správné.

Mado Ty ale riadne tlačíš ked si ho po desiatich rokoch dotlačila k tomuto! to si asi tlačila opačným smerom.

Mala by si sa s ním prestať vídať, neodpovedať na telefonáty- len sem tam a vtedy byť milučká ... nech si aj nohy zoderie ako bude za tebou behať, len aby ťa pozdravil - stratiť nemáš čo.
No, ale ja som teoretik

Tomuhle nerozumím. Jakože tlačím na pilu a že toho chci po něm moc?

No tak vidíš, přece jen tam nějaká snaha je...to je dobrý znamení...v našem případě když jsem mu řekla, že takhle si to nepředstavuju, tak se mi pak celý den neozval a večer napsal jen nějakou neutrální smsku.

Že si práveže netlačila vôbec.
Oni nemajú radi dobré dievčatá. nevzrušuje ich to a nemotivuje.