Nikdy se jim nezavděčím

Reaguji na Patty: Tak koukám, že jsi měla úplně to samé. Jako mamka mi řekne, že je to třeba OK. Ale hlavně ted přes prázdniny vidím jak jsem k ničemu.

Reaguji na Karin: No doufám, že až budu mít děti, budu jiná. Naši takoví,ale dříve nebyli. Nevím co to teď je A je to horší.. furt...

Reaguji na žifka: Já vím, že jsou na tom někteří mnohem hůř. Dneska jsem se bavila s kamarádkou a řekla mi, abych jim až budou zas do mě rejt, řekla ,, geny jsou svině" tak uvidím.. Asi mě seřvou jak jsem drzá...Víš to stěhování, já mám doma vše co chci, až na tu ,,lásku".

No, tak tu já dávám na první místo... A pokud není, tak teda... Je to na tobě, já jsem jen řekla, jak bych to nejspíš udělala já. Vidím to u mamky, celý život se tak chceš zavděčit své matce, která ji, bohužel, jen využívá, je na ní zlá apod. Vím, že až tak extrémní případ ty nejsi. Ale jde mi o to, včas si uvědomit, že holt někdo to štěstí na rodiče nemá, ale není dobré se od nich nechat ,,vycucávat" a nechat si kazit vlastní život...

Tak přesně tohle mám doma i já...V ničem jim nebudu dost dobrá...Od 15 let po nich nechci peníze, na vše si vydělávám sama. Od 18 let jsem jsem měla pravidelně 3 brigády najednou (myslím během léta), jinak jsem vždy po škole "mazala" na brigádu do hospody. Nikdy jsme s bráchou nebyli s rodiči na dovolený, ptz táta pil a peníze prostě nebyly. Teď dodělávám bakaláře, chodím do práce a o víkendu na brigádu do hospody. Přesto to je našim málo, pořád do mě skrz něco ryjí a pořád na mě něco vidí...Když jsem se po 7 letech rozešla s přítelem, ptz to neklapalo, tak se mnou doma nemluvila ani klika od dveří. Měli ho moc rádi a táta to nemohl překousnout...Docela mě to mrzí, ptz já jsem přeci jejich dcera a rodiče by měli být vždy na straně svých dětí, ne? Dost mě to zklamalo...
Já vidím problém u sebe ten, že k nim mám i přesto všechno velmi silné citové pouto...
Jako nejjednodušší řešení vidím to, aby jsi se odstěhovala (samozřejmě až po maturitě)...Nebudou tě mít pod drobnohledem a myslím, že budou rádi, když tě jednou za týden uvidí...

možno ti tvoji rodičia nedokážu do očí povedať : spravila si to super , si úžasná atď ...
ale možno pred svojimi kamarátmi kolegami sa tebou pyšia moja dcera robí to , alebo vyhrala to a to ,... poznám jednu kamošku, doma ju nechválili nikdy boli k nej prísny, odmerani atd až raz sa náhodou dozvedela ako sa nou pýši jej otec a vyhvaľuje ju kade môže
ano zabolí to že ti to nepovedia do očí ale možno je to tak netráp sa