Nevychovaný, rozmazlený přítel?

Jsi už na něho zvyklá, proto se s ním nedokážeš rozejít.
Nejdřív bych sepsala body, které mi na něm vadí a dohodla se s ním společně na nějaké kompromisu.
Např. Když nezdraví prodavačky, tak když bude s tebou, tak pozdraví.
Naoplátku bych se ho zeptala, zda nemá taky nějaké nápady, které by jsi mohla na sobě trošku pozměnit ty.
Určitě bych se s ním hned tak nerozcházela a zkusila se domluvit, pokud se s ním hezky povídá, tak určitě najdete řešení, držím palce

Ty chodíš na brigádu.
Co na to napsat, jeho rodiče Vás budou podporovat až do smrti a pravděpodobně mu najdou i dobré místečko. Je jedináček?

Všichni kluci/chlapi to takhle nemají.
Z čeho je unavený?

??Schopnej studovat? To je dnes každej. Studuje alespoň medicínu?

Reaguji na ivetkaa:
áno,asi tak,ako radí Theo,netoleruj to v žiadnom prípade,snaž sa ho prevychovať,všetko, čo máš na srdci mu povedz,sleduj reakciu, je vo veku, kedy sa formovať dá a ak chce s tebou byť, mal by sa prisposobiť,aj keď niektoré charakterové črty bude mať v génoch a tie mu ostanú.Bude to bolestivé,ale musí chcieť v prvom rade ON.

Jak se chová ke své mamince, tak se jednou bude chovat k tobě. Měla sem přitele, který se svojí maminkou mluvit opravdu škaredě, donesla mu oběd a on ji seřval že to nechce a ať dá pokoj. Jo, sice sem jeho maminku moc nemusela, byla hrozná drbna, ale nemyslím si, že byla zlá a tohle chování si určitě nezasloužila.

A co se týče sexu, to co píšeš opravdu normální není. Sice sem to taky zažila, ale není to prostě správně.

Právě, jsem na něj zvyklá a tak si to bez něj moc neumím představit...Sepsat body je dobrý nápad.
Já právě třeba jednu dobu přibrala po stresu ze školy, i on taktně řekl, že to už není ono...Začla jsem cvičit, zdravě jíst a mám postavu lepší než dřív, celkově se snažím, kupuji si pěkné prádlo, zatím u něj mi přijde, že už na to kašle, že už se kvůli mě nesnaží...ale zas nejsem najivní a vím,že první zamilovanost netrvá věčně...
Jinak ano, jedináček, tatínek by pro něj jistě měl dobré místečko u něj v práci a také už chystají super byt u nich doma (mají velký dům), ovšem já s nimi bydlet moc nechci, ale nenápadně mu tam dokupují zařízení a postupně vybavují pokoje...další věc, na které se neshodnem,pravdou bohužel je, že někde bydlet musíme a já hned tak na vlastní bydlení mít nebudu (ovšem on má od rodičů našetřeno hodně)...
Jinak schopný myslím v tom smyslu, že hodně kluků okolo mě (spolužáci) jen koukaj do pc a hrají hry nebo tak, to on zas ne, pilně studuje strojárnu, zařídí cokoliv je potřeba, je spolehlivý, samostatný, chová se dospěle, navíc je schopný co se týká domácích prací, sestaví nábytek, naštípe dříví, uklidí a tak...

Reaguji na bucinek07:
Říkala jsem mu, že jestli se ke mě jednou takhle bude chovat nebo se mnou mluvit jako se svými rodiči tak je okamžitě konec To jsem mu řekla hned na začátku vztahu....On mě ujišťoval, že ne, ale když se bavíme o budoucím společném životě, tak si nejsem úplně jistá, jestli to dodrží...

Co se týká sexu, to je prostě dlouhodobý problém. Je to můj první, ze začátku jsem byla nezkušená a nevěděla co a jak a jak by to mělo být a když mi docvaklo, že takhle teda ne, tak on už bral jako samozřejmost, že to bude, tak, jak mu to vyhovuje...Jak říkám, v poslední době se to lepší (asi pochopil, že jinak nebude nic )...

Tak to mi něco připomíná. Skončilo to tak, že jsme spolu přestali úplně spát, protože já byla už dopředu naštvaná, že to zase bude jenom taková pitomá rychlovka, takže jsem na to už ani neměla náladu.

Každopádně ty máš asi velkou krizi, takže nejlepší by bylo všechno příteli říct, že to takhle cítíš a že je to pro tebe velký problém.

Reaguji na ivetkaa:
musíš si ho vychovať podľa svojich predstáv.

To já už chci chlapa, co je pořádnej, a ne ho vychovávat. Nechci bejt svýmu chlapovi za druhou matku...

Tomu asi sama nevěříš že...

Celkově mi to připomíná jeden starý vtip:

Na policii volá žena:
- Chci nahlásit, že se mi ztratil manžel.
- Mohla by jste nám ho popsat?
- Je menší postavy,
má pleš
silné dioptrické brýle,
koktá...
...
- A víte co? Už ho ani nehledejte.
A to je má rady pro tebe.

Ještě doplňuju, že příteli jsem to říkala, mnohokrát, on "jojo, chápu, budu se snažit" (větou "budu se snažit" mě teda dovedl nažhavit...:/ ) a až potom, co jsme se rozešli mi řekl, že až teď si uvědomuje, že to nebral dost vážně a že mě chápe, že už mě to pak s ním vůbec nebavilo... to jen na okraj k tomu sexu.

Reaguji na True:

jenom mě tak napadlo, co ho nechat trošku žárlit? kdyby třeba viděl, že se okolo tebe motá někdo jiný, začal by se třeba víc snažit..

Pop přečtení Tvého příspěvku se mi vybavil jeden můj bývalý přítel. Když si mě poprvé přivedl domů, představil mě jeho otci. Poté jsme šli do jeho pokoje a proti nám šla milá paní. Říkala jsem si, proč mě nepředstaví i mamince, ale nakonec se ukázalo, že to byla "služebná". To píši jen proto, že chci říci, že byl také z "lepších" poměrů a chovat se také moc neuměl. Byl to sobec sobeckej a to se podle mého názoru změnit nedá:-/ Je těžké odejít od někoho, když nemáš ke komu. Když jsem se tenkrát rozhodla se na něj vykašlat, byla to ta nejrozumnější věc. Můj současný přítel si tedy semnou nepovídá o tom, že si někdo koupil stejné šaty jako já, a že ten už nechodí s tou Ale vždy se zeptá, jestli mi není zima a nechci jeho mikinu, jestli jsem měla dobrý oběd, že by něco ukuchtil a také, jestli se mi milování líbilo! A poté neusne, ale rozdělá vínko, nebo mi pustí film a přitulí se ke mně
Samozřejmě, nemůžu podle pár řádku někoho soudit, nebo radit, s kým být či nebýt, ale přispěla jsem svou troškou do mlýna.
Přeji Ti, aby si byla spokojená, ať už toho docílíš jakýmkoliv způsobem