Nevěra u jednoho z rodičů

Eevita
ahojky ,tak jsem si přečetla všechny příspěvky...a nevím no, já bych to tedy mamce rozhodně řekla....ať se zařídí podle svého....ať spolu klidně zůstanou,at mu dál vaří, stará se , pere, žehlí...ale ať to proboha ví, jsi její dcera...a vím, že kdybych to já věděla a mamka ne a někdy by se douvěděla, že já něco věděla i bratr a neřekli jsme ji to, tak vím, že moje mamka by mi to asi nikdy neodpustila...máme totiž super vztah...a dost by ji ranilo, že celá rodina to ví, a jen ona byla za blbce...řekla bych ji to a snažila bych se být co její největší oporou....třeba to tuší a kašle na to (v tom věku již) jedna moje známá to taky věděla a nechala to být....že to už vyprchalo, že jsou spíš jak přátelé a že ji to zas až tak nevadilo, hlavně že se vracel domů a nebyla sama....
kdoví jak na to mamka bude reagovat, ale jsi její dcera ..a není fér z ní dělat "hlupáka"....
ať si to mezi sebou pak vyřeší....ale jak by byl tobě, kdyby všichni věděli o nevěře tvýho manžela a nikdo z rodiny by ti to neřekl a ty ses to pak dozvěděla?
s rodiči jsem zažila něco podobného (ale my děti nic netušili) a mamka nemohla rozchodit ani to, že to vědělo dost lidí z práce kolem ní, a ona ne...je to několik let a ještě někdy ted se k tomu vrací....že ji to nikdo neřekl.....a to nebyla rodina, jen kolegové..
proto mám takový názor - pravda a upřímnost...

Eevita
je fakt, že líp by ji bylo samotné....měla by klid...nemusela by ho vidět a přemýšlet nad tím, že chodí za jinou, samota je někdy lepší....chtělo by to pejska, nebo kočičku,...aby nebyla sama a jistě by ji bylo lépe....
tatku bych také neodsuzovala, nikdo do toho vztahu nevidíme, ale to co popisuješ mi někdy připadá jako můj tatka, (chování k mamce) a vím, že mamka je super ženská...a tohle si nezaslouží a je to vina taťky....jsou dospělí, ať se rozhodnou sami že jo

Souhlasím s tebou,jednala bych naprosto stejně jako ty.

Ambra
máš pravdu..

Četla jsem diskusi, snažím se chápat pohnutky zúčastněných, ale já bych se do toho nemíchala vůbec. Podle mě je to život rodičů, jen jejich, a nemá cenu se snažit do toho zasahovat.

naprotá pravda,mě by taky vadilo kdyby mi rodiče mluvili do života

Já nakousnu něco novýho... může za to přeci i ta druhá, pokud ví, že je tvůj táta ženatej, taky je to pěkná mrcha a on není jedinej špatnej

Nyalop
Tak to sis teda dovolila hodně, to se tu trestá ukamenováním houfem milenek, které jsou přesvědčeny, že si za to manželka může sama.
Ovšem v tom případě který se řeší zde, je evidentní, že se jedná o notorického nevěrníka a asi s ním nic nehne

Není to pro mě snadné, ale neřekla jsem jí to jen a jen pro její dobro. Je na něm finančně závislá, má jen jeho a kdybych jí to řekla (myslím si, že to tuší), tak by i nadále žila po jeho boku, protože by nedokázala "na stará kolena" od něho odejít, začít nový život a budovat si nové zázemí.
Je to opravdu těžká situace, ale dělat, že nic nevím, je to nejlepší řešení...

oba dva na tom mají úplně stejnou zásluhu...

S tím nesouhlasím,jsou to rodiče a jsme přeci rodina,pokud vím,že otec dělá něco zlého,t ak to jen tak nenechám.Nejdřív bych to otevřeně řekla otci,pokud by se nic nedělo,hold bych mamce pravdu řekla,jako její dcera bych se styděla a cítila dost provinile,pokud bych o všem věděla a dělala bych že je vše OK a nic se neděje.
Od našich bych také očekávala a očekávám,že mi vždy řeknou vše a nebudou ze mě dělat vědomě vola.

Eevita:
V případě že tvá máma nic neví (anebo ví, ale nechce o tom s tebou mluvit), měla bys to respektovat. Tví rodiče jsou dospělí lidé a určitě bude nejlépe když si to proberou sami mezi sebou, bez prostředníka.

Totéž platí pro rozhovor s otcem. Jestli uzná za vhodné to s tebou probrat, jistě tě sám vyhledá. Sama bych nic nepodnikala. V takových záležitostech se nedá "pomáhat".

Podle toho co píšeš bych řekla, že budeš potřebovat nějaký čas se s tím sama vyrovnat, takže držím pěsti ať se ti to podaří. Jsi dospělá !

Ale samozřejmě že dá.
Ale ne každý tu pravdu unese. Sama bych chtěla vědět, co se děje. Ale jsem ráda, že jsem tehdy (už je to dávno) mamce neřekla nic. Ublížilo by to v tu chvíli hlavně jí. I když nevím, když nad tím teď tak přemýšlím... Třeba by jí právě tohle otevřelo oči.

Nikdo z těchto aktérů tohoto příběhu není bez vinny . . .svoji část na tom všem nese každý z nich,někdo větší mírou,někdo menší. . . .

Jakou PRAVDU ?
Lidi, nedělejme z života telenovelu.

Eevita se dost možná časem dostane do stejné situace sama, a pak ji bude teprve moci řešit za sebe. Podle mě to má její maminka vpodstatě už vyřešené.

(A za sebe dodávám, že já bych to řešila úplně přesně stejně jako ona - normálně bych dál prala, vařila a bydela ve společném domě, žádné kapky bych partnerovi nedávala. Lidi jsou různí - někdo má rád holky a jiný vdolky. Někteří chlapi prostě podvádějí celý život, když se s takovým rozhodnu žít, musím to umět unést. )

Eevito, nejsi povahově spíš po tátovi, že mámu nechápeš ?